The Capitals: Srbský prezident je pro uklidnění vztahů s Kosovem

Srbský prezident je pro uklidnění vztahů s Kosovem. Srbský prezident Aleksandar Vučić se během pondělního proslovu nechal slyšet, že Srbsko nečeká pokrok na cestě do EU, pokud nezváží „franouzsko-německý“ plán pro vztahy s Kosovem. Podle Vučiće je kompromis jedinou cestou, jak nadále získávat investice z EU. Jinak o ně podle něj země přijde.

Jeho komentáře ale nemají příliš velkou váhu, a to vzhledem k tomu, že podpora členství v EU ze strany veřejnosti zůstává na svém minimu. Většina Srbů chce naopak zůstat mimo EU (44 %). Podle nedávného průzkumu společnosti Ipsos je pro členství jen 35 % Srbů, zbytek si není jistý. Průzkum srbské společnosti ze srpna 2022 pak ukázal, že jen 20 % dotázaných vnímá EU pozitivně.

Unijní návrh na uklidnění vztahů mezi Srbskem a Kosovem, který má podporu Německa, Francie i USA, byl Bělehradu a Prištině představen v září a v prosinci loňského roku. Detaily návrhu nejsou potvrzeny, Srbsko by podle něj ale údajně mělo přijmout nezávislost Kosova, aniž by ji uznalo. Kosovo by pak mohlo vstupovat do mezinárodních institucí, jako jsou OSN a EU.

„Pochopte, nebude žádný pokrok na cestě do Evropy, pokud v tomto nebudeme spolupracovat,“ řekl prezident.

Vučić ve své řeči také zdůraznil, že jej varovali unijní a američtí diplomaté, že pokud návrh nepřijme, západní investice a vyjednávání s EU by mohly skončit. (Alice Taylor | EURACTIV.com)

Rakousko volá po evropské pomoci s ochranou bulharských hranic. Rakouský kancléř Karl Nehammer vyzval Evropskou komisi, aby finančně pomohla s ochranou bulharské hranice. Chce, aby poskytla 2 miliardy eur. Kancléř také pracuje na vytvoření aliance unijních zemí, které by Komisi dotlačily k vytvoření nového právního rámce, na jehož základě by mohla unijní exekutiva na ochranu hranic poskytnout více peněz. Stát by se tak mělo na únorovém mimořádném summitu, který se má věnovat právě otázce migrace. Komise doposud totiž odmítala financovat výstavbu plotů a zdí na hranicích, což Rakousko dlouhodobě kritizuje.

Kroky Rakouska přicházejí poté, co v prosinci, spolu s Nizozemím, zablokovalo vstup Bulharska a Rumunska do Schengenu.

„Chceme více a efektivněji podpořit Bulharsko v ochraně hranice. Bulharsko více kontrol samo nezvládne,“ řekl Nehammer během pondělní státní návštěvy balkánské země. Bulharsko ale trvá na tom, že „ne“ jeho vstupu do Schengenu není fér, jak novinářům sdělil bulharský prezident Rumen Radev. (Oliver Noyan | EURACTIV.de, Krassen Nikolov | EURACTIV.bg)

LONDÝN

Irský expremiér vyčinil poslancům: Sevoriský protokol není raketová věda. Najít kompromis v otázce Severoiského protokolu „není raketová věda“, nechal se před britskými zákonodárci slyšet bývalý irský premiér Bertie Ahern. Podle Aherna je nepochopitelné, že problém stále není vyřešen a srovnal situaci s dojednáním mírové Velkopáteční dohody z roku 1998.

„Když se zamyslíte nad otázkami, které jsme museli vyřešit… donutili jsme IRA, aby se vzdala zbraní, propustili jsme zajatce, přetavili jsme RUC do kompetentní PSNI (severoirská policie – pozn. red.),“ připomněl. Nyní nedokážeme vyřešit, jak přepravit z Velké Británie do Severního Irska klobásky, dodal Ahern. (Benjamin Fox | EURACTIV.com)

VARŠAVA I PRAHA

Pobaltské země a Polsko rozčílily Babišovy komentáře o pomoci spojencům. Prezidentský kandidát Andrej Babiš, který v nedělní televizní debatě zpochybnil pomoc východoevropským spojencům z NATO v případě konfliktu, schytává za svá slova kritiku jak ze sousedního Polska, tak z Pobaltí.

Babiš v neděli na otázku, zda by v případě, že Rusko napadne Polsko či pobaltské země, poslal české vojáky na pomoc, odpověděl, že nikoliv. Expremiér pak svá slova korigoval na twitteru, kde napsal, že by „pochopitelně dodržel“ článek 5 Severoatlantické smlouvy. I tak jeho slova u partnerů nerezonovala dobře.

Estonský ministr Urmas Reinsalu Babišův výrok označil za „nejhorší příklad, jak může domácí politická kampaň zasáhnout do bezpečnostních otázek“, zatímco podle jeho lotyšského protějšku Edgarse Rinkēvičse byl „nezodpovědný“.

„Doufáme, že se jednalo jen o emoce během politické debaty, protože Česko v poslední době ukazuje, že je loajálním partnerem spojenců,“ řekl pak mluvčí polské vlády Piotr Müller polské televizi TVP Info. (Aleksandra Krzysztoszek | EURACTIV.pl, Aneta Zachová | EURACTIV.cz)

BRATISLAVA

Politici chtějí konsolidaci ústavy, aby se vyhnuli „maďarské cestě“. Návrh, aby změna slovenské ústavy obsahovala také neměnnost volebního systému, má podporu napříč politickými stranami včetně nejsilnější strany OĽaNO. Ta se obává, že příští vládní koalice (Slovensko čekají na podzim předčasné volby – pozn. red.) by se mohla inspirovat maďarským premiérem Viktorem Orbánem a proměnit volební systém země ke svému užitku tak, aby mohla vládnout dlouhodobě. (Michal Hudec | EURACTIV.sk)