The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí.
///
BRATISLAVA
V Evropské unii by měl příští rok začít fungovat nový úřad, jehož cílem bude bojovat proti rozsáhlým podvodům. Na činnosti Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO) se chce zatím podílet 22 členských států EU včetně České republiky nebo Slovenska.
Každá země by měla do úřadu jmenovat tři kandidáty na veřejného žalobce, přičemž jeden z nich pak usedne v kolegiu žalobců. Podle zjištění redakce EURACTIV.sk je ale právě Slovensko zemí, kvůli které úřad nemůže začít plně fungovat. Slováci totiž zatím nebyli schopni jmenovat své tři kandidáty a změna je zatím v nedohlednu. Výběrové řízení se mělo odehrát v září, nakonec se však odložilo. Slovensko tak zřejmě nezvládne jmenovat kandidáty na žalobce ani během letošního podzimu. Jedním z důvodů může být i fakt, že Slovensko vybírá jen z omezeného počtu lidí. Země se totiž rozhodla, že na pozici žalobce nesmějí kandidovat slovenští soudci. Redakci na to upozornil člen výběrové komise Jan Mazák, uznávaný právník a bývalý generální advokát Soudního dvora EU. (Zuzana Gabrižová, EURACTIV.sk)
Huawei nepředstavuje hrozbu. Čínský velvyslanec na Slovensku Lin Lin se domnívá, že společnost Huawei nepředstavuje pro Evropu bezpečnostní hrozbu. „Vztahy mezi společností Huawei a čínskou vládou se neliší od vztahů, které mají se slovenskou vládou místní velké firmy,“ uvedl Lin Lin. (Lucia Yar, EURACTIV.sk)
///
MADRID
Předvolební hašteření. Španělští zákonodárci neoficiálně zahájili kampaň před listopadovými předčasnými volbami. Vzájemně se obviňují z toho, kdo je zodpovědný za politický pat, kvůli kterému půjdou španělští voliči za poslední čtyři roky již počtvrté k volbám. Stávající premiér Pedro Sánchez prohlásil, že tentokrát ve volbách získá většinu. (EuroEFE.EURACTIV.es)
///
PAŘÍŽ
Obrat vpravo kvůli migraci. Francouzský prezident Emmanuel Macron zaujal radikálnější postoj v otázce řešení migrace – vláda podle něj do této doby pracovala příliš laxně. Ve Francii tím však vzbudil rozruch a řada politiků ho dokonce nařkla z toho, že využívá rétoriku krajní pravice, čímž chce nalákat její voliče. Migrací a Macronovými postoji se tak na konci září bude zabývat i Národní shromáždění. (EURACTIV.fr)
///
BERLÍN
Rozpor v CSU. Návrh ministra vnitra Horsta Seehofera (CSU), aby Německo přijalo čtvrtinu uprchlíků zachráněných na moři, se setkal s odmítavou reakcí jeho partaje. „Nemůžeme slíbit, že přijmeme 25 % osob z neznámého počtu migrantů. To není progresivní migrační politika,“ řekla pro Frankfurter Allgemeine Zeitung předsedkyně výboru spolkového sněmu pro vnitro a členka CSU Andrea Lindholzová. Poukázala mimo jiné na fakt, že počet žadatelů o azyl v Německu je dlouhodobě několikanásobně vyšší než v Itálii. (Claire Stam, EURACTIV.de)
///
LONDÝN
„Matku parlamentů uzavřel otec lží.“ Právě tak zní kousavá výtka, kterou na adresu Borise Johnsona pronesl Aidan O’Neill, právní zástupce poslanců, kteří u soudu napadli rozhodnutí vlády o pětitýdenním přerušení zasedání britské dolní sněmovny. O’Neill to prohlásil během slyšení před nejvyšším soudem Spojeného království.
Podle právních analytiků je nepravděpodobné, že soud prohlásí přerušení činnosti britského parlamentu za protizákonné. Analytici spíše sází na to, že rozhodnutí soudu povede k omezení parlamentní moci a stane se precedentem pro budoucí praxi. (Benjamin Fox, EURACTIV.com)
///
VARŠAVA
Hromadný odchod z Británie? Polský velvyslanec ve Spojeném království Arkady Rzegocki prohlásil, že Poláci žijící v Británii by vzhledem k vývoji brexitu „měli zvážit možnost návratu do Polska“. Velvyslanec dodal, že „rychle rostoucí polská ekonomika je pro naše občany žijící v zahraničí příležitostí, jak prosperovat a mít kvalitní život i doma.“ Rzegocki také připomněl, že obyvatelé EU, kteří zůstávají v Británii, by si měli zažádat o „status usazené osoby“. Zatím tak učinilo pouhých 27 % Poláků žijících ve Spojeném království. (Łukasz Gadzała, EURACTIV.pl)
///
ŘÍM
Budoucnost není tak zelená, jak se zdálo. Frakce Zelení/EFA zahájí „průzkumné“ rozhovory s italským Hnutím pěti hvězd. Spolupředsedkyně zelených Monica Frassoniová přitom upozornila, že o přijetí italských populistů se zatím oficiálně nejedná. Německá europoslankyně za zelené Jutta Paulusová k tomu dodala, že: „Hodnoty jako jsou transparentnost a demokracie jsou v naší DNA. Zda jsou i v jejich, to se teprve ukáže.“
Nezničitelné přátelství. Francouzský prezident Emmanuel Macron navštívil italského premiéra Giuseppa Conteho a prezidenta Sergia Mattarellu. Diskutoval s nimi mimo jiné o migraci a probíhajícím konfliktu v Libyi. „Francouzsko-italské přátelství je nezničitelné,“ uvedl Macron. Setkání lze vnímat jako pokus o obnovení dobrých vztahů mezi Paříží a Římem, které poškodila předchozí vláda italské krajní pravice. (Gerardo Fortuna, EURACTIV.com)
///
ATHÉNY / NIKÓSIE
Smlouvy o těžbě. Řecko a Kypr podepsaly nové dohody o těžbě ropy a zemního plynu. Na pozadí této spolupráce probíhá již několik měsíců konflikt mezi Kyprem a Tureckem, které ve výlučné ekonomické zóně Kypru provádí nelegální průzkumné vrty. (Theodore Karaoulanis, EURACTIV.gr)
///
PRAHA
Zneuznání Kosova není na pořadu dne. Prezident Miloš Zeman během návštěvy Srbska prohlásil, že chce s českými nejvyššímu ústavními činiteli projednat možnost, aby ČR přestala uznávat Kosovo jako nezávislý stát. Český premiér Andrej Babiš se však stejně jako ministr zahraničí Tomáš Petříček domnívá, že k takovému kroku není žádný důvod. Po pondělní schůzce Babiše se Zemanem se však zdálo, že Babiš si svou pozicí není tak jistý. (Ondřej Plevák,EURACTIV.cz)
///
LUBLAŇ
Zkorumpovaná dostavba jaderné elektrárny? Slovinská vláda plánuje stavbu druhého bloku jaderné elektrárny Krško (NEK), ze které Slovinsko čerpá 40 % z celkového objemu elektřiny. Slovinská Komise pro prevenci korupce (KPK) má přitom podezření, že by v případě dostavby elektrárny mohlo dojít ke korupci. Damir Črnčec, státní tajemník pro národní bezpečnost v kabinetu premiéra Marjana Šarece, je totiž údajně v přímém kontaktu s americkou společností Westinghouse, která v minulosti stavěla první blok elektrárny. Podle Šarece ale mají v současnosti o dostavbu velký zájem i ostatní společnosti. (Željko Trkanjec, EURACTIV.hr)
///
ZÁHŘEB
Jsou v Chorvatsku svobodná média? „Nemám dojem, že by zde neexistovala svoboda tisku a že by majitel, editor, redaktor, analytik nebo komentátor nemohl psát to, co si o nás či o nějakém společenském tématu myslí,“ prohlásil premiér Andrej Plenković (HDZ, EPP) v parlamentu poté, co Željko Jovanović (opoziční SDP, S&D) nařknul vládu z korupce, střetu zájmů a ze zastrašování novinářů. „Média možná svobodná jsou, novináři však nikoli,“ řekl Jovanović a připomenul několik situací, kdy měla policie vyvíjet na novináře nátlak. (Željko Trkanjec, EURACTIV.hr)
///
BĚLEHRAD
Obnovení rozhovorů. Německá kancléřka Angela Merkelová v Berlíně řekla, že se Německo a Francie snaží obnovit dialog mezi Bělehradem a Prištinou. Po rozhovorech se srbskou premiérkou Anou Brnabićovou Merkelová uvedla, že se nemůže vyjádřit k nepodložené informaci o tom, že by Německo a Francie mohly jmenovat speciální delegaci pro dialog mezi Bělehradem a Prištinou.
///
