BERLÍN
Scholzova koalice čelí debaklu v německých zemských volbách. Německá vládní koalice tří stran (sociálních demokratů, Zelených a liberální FDP) utrpěla ve dvou zemských volbách v Bavorsku a Hesensku velkou porážku. Scholzova SPD získala nejhorší výsledek v poválečné historii, když podle předběžných výsledků dosáhla v Hesensku 15 % (-5) a v Bavorsku 8 % (-1). Kampaň vedla spolková ministryně vnitra Nancy Faeser, která doufá, že se stane příští zemskou premiérkou. SPD navíc zaostala i za krajně pravicovou stranou AfD, která dosáhla svého nejlepšího výsledku v západoněmeckých zemských volbách.
„Pokud všechny koaliční strany v obou spolkových zemích prohrají, pak je to také vzkaz Berlínu,“ řekl v neděli večer generální tajemník SPD Kevin Kühnert televizní stanici ARD a připustil, že výsledky jsou způsobeny především výkonem spolkové vlády. (Jonathan Packroff | Euractiv.de)
MADRID
Španělé protestovali proti omilostnění katalánských separatistů. Tisíce lidí v neděli demonstrovaly v ulicích Barcelony, aby odmítly „puč“ připravovaný španělskou vládou. Ten má omilostnit účastníky pokusu o odtržení Katalánska z roku 2017. Levicová platforma Sumar totiž oznámila, že v úterý hodlá předložit návrh na začlenění mimořádného opatření o milosti do španělské ústavy. Zákon o amnestii a referendum o sebeurčení Katalánska jsou dva z hlavních požadavků, které vznesly separatistické strany na podporu opětovného jmenování stávajícího premiéra Pedra Sáncheze (PSOE/S&D).
Demonstraci zorganizovala občanská iniciativa proti separatistickému hnutí v Katalánsku Societat Civil Catalana (SCC). Demonstranti vyzvali Sáncheze, aby neustupoval požadavkům středopravicové separatistické strany Junts Per Catalunya (JxCat) vedené Puigdemontem a Republikánské levice Katalánska (Esquerra Republicana de Catalunya, ERC). Navzdory protestům však politické kruhy v Madridu a Barceloně předpokládají, že vláda přijme zákon o amnestii pravděpodobně do konce listopadu nebo do konce roku. Podle strany Sumar je návrh zákona „jednoduchý, stručný a jasný“. „Čím složitější bude a čím více článků bude mít, tím větší šanci bude mít, že se dostane k Ústavnímu soudu,“ komentovaly zdroje. (Fernando Heller | EuroEFE.Euractiv.es)HAAG
Zatčení polských fotbalistů vedlo k nizozemsko-polské diplomatické roztržce. Zatčení dvou hráčů Legie Varšava po zápase s AZ Alkmaar, který se odehrál minulý týden, vedlo k diplomatické roztržce mezi Polskem a Nizozemskem. Polští politici vyzvali k vyšetřování incidentu a přijetí právních opatření. Hráči byli zadrženi za fyzické napadení členů personálu nizozemského klubu. Ti se podle nizozemské policie chovali agresivně poté, co byl jejich tým dočasně uzavřen v šatně, zatímco polští fanoušci byli odvedeni k východu ze stadionu kvůli násilným střetům s policií.
Polští představitelé se vůči řešení situace ohradili. Na okraj pátečního neformálního zasedání Rady EU v Granadě se kvůli incidentu bilaterálně sešli i premiéři Mateusz Morawiecký (PiS) a odstupujícího Mark Rutte (VVD/Renew), přičemž první jmenovaný vy jádřil „důrazný protest“ proti jednání nizozemské policie. (Benedikt Stöckl | Euractiv.com)
VARŠAVA
Polský Orlen používá k řešení krize s pohonnými hmotami vojenské vybavení. Státní benzinový gigant Orlen S.A. používá vojenské cisterny k dodávkám pohonných hmot do čerpacích stanic, oznámila společnost o víkendu. Společnost využila vojenské cisterny „již mnohokrát v minulosti“. Snížené ceny paliv vedly k jejich velkému nedostatku po celé zemi, protože nízké ceny podnítily řidiče k nákupu většího množství pohonných hmot. To způsobilo trojnásobný až čtyřnásobný nárůst poptávky. Orlen byl obviněn z umělého snižování cen, aby pomohl vládě ke znovuzvolení, ale ten tato tvrzení popřel. (Aleksandra Krzysztoszek | Euractiv.pl)
BUKREŠŤ
Rumunský prezident se obává, že drogy ohrožují národní bezpečnost. Rumunský prezident Klaus Iohannis ve středu svolal Nejvyšší radu národní obrany, aby se zabývala vážným ohrožením národní bezpečnosti drogami. „Podle oficiálních statistik dva z deseti mladých lidí ve věku 15 až 24 let alespoň jednou užili drogy. Ve školách alespoň jednou užilo drogu každé desáté dítě do 16 let, tedy každé desáté,“ řekl ministr vnitra Cătălin Predoiu, když minulý týden představil strategii protidrogové prevence.
Návrh zákona kladl zvláštní důraz na monitorování dopravního chování včetně možného zabavování vozidel obsahujících drogy klasifikované jako rizikové nebo vysoce rizikové. Pokud bude návrh zákona přijat, budou pracovníci orgánů činných v trestním řízení také podléhat pravidelnému testování na přítomnost drog a alkoholu v pracovní době. (Manuela Preoteasa | Euractiv.ro)
