The Capitals: Saský premiér chce po válce zase ruský plyn

Německo by mělo nechat běžet jaderné elektrárny po dobu neurčitou a hned, co skončí válka na Ukrajině, by se mělo vrátit k ruskému plynu. To si myslí saský premiér Michael Kretschmer. Řekl to během návštěvy ministra pro klima Roberta Habecka v regionu. 

Během společné tiskové konference se Kretschmer z CDU nechal slyšet, že jaderné elektrárny by v Německu měly fungovat i po roce 2023, který německá federální vláda stanovila jako konečné datum. 

Podle něj by se Německo mělo obrátit na Rusko jakmile válka skončí, aby si zajistilo dodávky energie. Cesta bez ruského plynu by podle něj byla „historicky ignorantská a geopoliticky špatná“. Kretschmer, který zaplňuje titulky novin proruskými vyjádřeními už od začátku války, také vyzval k snahám o ukončení války „diplomatickými prostředky“. Více zde. 

Další zbraně pro Ukrajinu. Elysejský palác v úterý oznámil, že navýší vojenskou a civilní pomoc pro Ukrajinu. V Paříži se pak na toto téma mají zhruba v půlce prosince konat dvě konference.

Francie schytává kritiku, že Ukrajině vzhledem ke svým možnostem pomáhá málo. Francouzský prezident Emmanuel Macron proto v říjnu k dodávce 18 kusů samohybných houfnic CAESAR přidal dalších šest a nyní chce francouzskou pomoc putující na Ukrajinu zdvojnásobit. 

„Musíme jednat před blížící se zimou,“ řekl Macron během rozhovoru se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. „Jsme připraveni navýšit vojenskou pomoc Ukrajině co nejdříve, obzvláště pak systémy protivzdušné obrany,“ dodal Macron. (Paul Messad | EURACTIV.fr)

Akt o čipech by mohl dostat zelenou už v prosinci, věří české předsednictví. Českému předsednictví by se mohlo podařit dojednat shodu mezi členskými státy na Evropském aktu o čipech do konce roku. Jednání se totiž blíží do finále. 

Nová legislativa má posílit výrobu čipů v Evropě. Cílem je, aby se v EU do roku 2030 vyráběla pětina světové produkce čipů. Nyní je to asi 5 %. 

Podle Hospodářských novin probíhá jednání o Aktu bez výraznějších problémů. „Blížíme se do finále, a pokud se nestane něco nepředvídatelného, dosáhneme dohody. Tu by pak měli na začátku prosince posvětit ministři průmyslu,“ sdělil Hospodářským novinám zdroj z českého předsednictví. (Aneta Zachová | EURACTIV.cz)

Komise varuje Bulharsko před obcházením sankcí na ruskou ropu. Rafinerie ruské společnosti Lukoil, která se nachází v Bulharsku, by neměla obcházet embargo a snažit se prodávat produkty vyrobené z ruské ropy do zahraničí, řekl mluvčí Evropské komise Daniel Ferry bulharským novinářům.

To se však Bulharsku nezamlouvá, proto premiér Gulab Donev spolu s ministry financí, hospodářství a energetiky před týdnem vyzval k povolení exportu ruské ropy. Jinak by podle nich hrozilo poškození bulharského trhu, protože by ropu Lukoil přestal v bulharské rafinerii vyrábět úplně.

Bulharsko má z ropného embarga sice výjimku do roku 2024, ta však podle Ferryho dává Bulharsku právo ruskou ropu využívat, ale ne ji exportovat a vydělávat na tom. (Krassen Nikolov | EURACTIV.bg)

Srbská armáda v pohotovosti kvůli poznávacím značkám. Armáda je v pohotovosti a veškerá pozornost směřuje k mostu ve městě se srbskou většinou Mitrovica, které leží v severním Kosovu. Děje se tak, protože Priština přistoupila k postupné implementaci nového zákona o poznávacích značkách. Podle nových pravidel musí mít všechna auta vlastněná obyvateli Kosova poznávací značku vydanou Kosovem.

Podle starosty Severní Mitrovice Milana Radojeviče ale problémy nehrozí, tedy do té doby, než přijde na řadu první pokuta. „Z naší strany nebudou žádné problémy ani incidenty do té doby, než přijde první pokuta, k čemuž by mohlo podle vyjádření Prištiny dojít 21. listopadu. Uvidíme ale, jaká bude realita,“ řekl Radojevič. 

Napětí okolo poznávacích značek způsobují historicky komplikované vztahy mezi Srbskem a Kosovem a to, že etničtí Srbové, kteří žijí na severu země neuznávají kosovské úřady a trvají na tom, že si nechají srbské poznávací značky vydané za genocidního režimu Slobodana Miloševiče. (Alice Taylor | Exit.al)