Úvod / Politika / The Capitals: Rychlá cesta z plynové krize? Návrat k uhlí

The Capitals: Rychlá cesta z plynové krize? Návrat k uhlí

EURACTIV Network
15. 3. 2022
© EPA-EFE
The Capitals přináší jedinečný přehled událostí z evropských zemí.
EVROPARychlá cesta z plynové krize? Návrat k uhlí. Několik zemí EU pozastavilo své plány na postupné ukončení těžby uhlí, protože jejich pokračování by znamenalo závislost na dovozu zemního plynu z Ruska. Místo investic do plynové infrastruktury, obnovitelných zdrojů energie nebo jiných alternativ se za nejrychlejší a nejschůdnější řešení považuje rozšíření těžby uhlí. „Existuje dočasná role uhlí, o kterém jsme doufali, že do konce tohoto desetiletí z energetického mixu zmizí. Zůstane však déle. Budeme ho potřebovat, dokud nenajdeme alternativní zdroje. Do té doby ani ta nejzelenější vláda uhlí úplně nevyřadí,“ uvedl pro Seznam Zprávy vládní zmocněnec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška. Česká republika stavěla svou strategii dekarbonizace na zemním plynu jako na přechodném zdroji, ale s 90% závislostí na ruském plynu jsou tyto plány pryč. Jak zjistil EURACTIV.cz, několik českých podniků se již rozhodlo přejít od plynu zpět k uhlí. V Bulharsku jsou ambiciózní plány na výstavbu velké plynové elektrárny – projektu zahrnutého v národním plánu obnovy – rovněž mimo hru. Země je připravena udržet svůj uhelný průmysl až do výstavby minimálně dvou nových jaderných reaktorů. O úloze uhlí hovořila také rumunská vláda. Jak informoval rumunský ministr energetiky Virgil Popescu, v zemi se nebudou znovu otevírat žádné doly, ale zvýší se kapacita těžby uhlí a obnoví se provoz nové turbíny. V Německu je znovuotevření uhelných dolů mimo pořad dne, alespoň prozatím. Mají však být vytvořeny strategické zásoby uhlí a německá Agentura pro energetickou síť požádala, aby uhelné elektrárny v zemi zůstaly v případě potřeby v pohotovosti. V roce 2017 italská vláda v rámci svého Národního strategického plánu oznámila, že k odchodu od uhlí dojde do roku 2025. Krátce po vypuknutí války na Ukrajině však premiér Mario Draghi otočil a uvedl, že „znovuotevření uhelných elektráren může být nezbytné k nahrazení případného nedostatku v nejbližší budoucnosti“. (Aneta Zachová | EURACTIV.cz)
BRATISLAVAZa ruskou špionáž padají hlavy. Slovenské bezpečnostní složky v pondělí zatkly nejméně tři lidi pro podezření ze špionáže ve prospěch Ruska, včetně plukovníka z ministerstva obrany, pracovníka slovenské zpravodajské služby a osoby zapojené do již zrušeného konspiračního webu, píše Denník N. Tyto osoby údajně platil někdo z ruské ambasády. Ministerstvo zahraničí v pondělí oznámilo, že se rozhodlo vyhostit tři diplomaty. (Michal Hudec | EURACTIV.sk)
ŘÍMAmerické varování Číně kvůli Rusku. Pokud by Čína jakýmkoli způsobem podpořila Moskvu, bude to mít následky, uvedl v Římě mluvčí amerického ministerstva zahraničí Ned Price poté, co se zde v pondělí v italské metropoli za zavřenými dveřmi sešli poradce pro národní bezpečnost USA Jack Sullivan a šéf diplomacie čínské komunistické strany Jang Ťie-čchi. (Simona Zecchi | EURACTIV.it)
ANKARATurecko balancuje mezi Ruskem a Západem. V současné době není jasné, zda Turecko bude i v budoucnu nakupovat ruské zbraně, uvedl prezident Recep Tayyip Erdogan po pondělním setkání s německým kancléřem Olafem Scholzem v Ankaře. Turecký lídr však dodal, že „zachová přátelství“ jak s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, tak s tím ruským Vladimirem Putinem. Turecko, které je členem NATO, se dosud nepřipojilo k sankcím uvaleným na Rusko západními spojenci. (Julia Dahm | EURACTIV.de)
HELSINKYFinsko váhá nad budoucností obrany. Ruský útok na Ukrajinu otřásl základy finské bezpečnostní politiky. Otázky, které jsou nyní na stole, se týkají silné národní obrany, partnerství s NATO a úzké spolupráce se Švédskem. Kromě toho někteří politici a odborníci zvažují, zda by země neměla opustit svou neutralitu a požádat o plné členství v NATO. Jakým směrem se Finsko vydá, by mělo být jasnější v průběhu jara. V pondělí (14. března) zveřejněný průzkum společnosti YLE ukázal, že 62 % Finů by podpořilo vstup do NATO, což je o devět procentních bodů více než na konci února. (Pekka Vänttinen | EURACTIV.com)
Další porci zpráv z celé Evropy naleznete na našem partnerském webu EURACTIV.com.
Chcete dostávat The Capitals pravidelně do e-mailové schránky? Přihlaste se k odběru.