BERLÍN
Ruský miliardář kupuje letiště v Německu. Berlín zvažuje, zda nákup zablokuje. Německé ministerstvo hospodářství se momentálně rozhoduje, zda zablokuje prodej insolventního letiště Frankfurt-Hahn do rukou ruského investora Viktora Charitonina.
Ministerstvo vedené vicekancléřem Robertem Habeckem (Zelení) může obchod zablokovat pod podmínkou, že bude letiště považovat za součást kritické infrastruktury země. V současné době ministerstvo prověřuje, zda tomu tak je, řekla ve středu před hospodářským výborem parlamentu tajemnice ministerstva hospodářství a klimatu Franziska Brantnerová.
Brantnerová poukázala na to, že Charitonin v současné době není na sankčním seznamu EU, americké ministerstvo financí ho ale eviduje na seznamu oligarchů blízkých Kremlu.
Miliardář je aktivní hlavně ve farmaceutickém sektoru a jeho firma je považována za největšího výrobce ruské vakcíny proti covidu-19, Sputnik V. Bývá zároveň označován za blízkého ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. V Německu, konkrétně v regionu Porýní-Falc, již Charitonin vlastní velký motoristický areál. (Julia Dahm | EURACTIV.de)
VÍDEŇ
Rakouský kancléř hrozí, že zablokuje závěry summitu EU. Kancléř Karl Nehammer pohrozil zablokováním společného závěrečného prohlášení hlav států a vlád EU na dnešním dvoudenním summitu Evropské rady, pokud nedojde ke konkrétní dohodě v otázkách migrace.
Pokud nebude postoj k migraci tvrdší, Rakousko „by nemohlo podpořit“ závěrečnou deklaraci summitu EU, řekl ve středu Nehammer německému listu Die Welt. „Prázdná slova nebudou stačit. Musí konečně existovat jasný a výslovný závazek k posílení ochrany vnějších hranic, stejně jako použití vhodných finančních zdrojů z rozpočtu EU pro tento účel,“ zdůraznil.
Rakousko a sedm dalších států EU požadovaly více opatření financovaných ze zdrojů EU na ochranu vnějších hranic, rychlejší deportace a nové dohody o repatriaci se třetími zeměmi ve společném dopise, který má EURACTIV k dispozici. V něm se uvádí, že je čas „vytvořit harmonizovaný azylový rámec EU pro řízení všech příslušných migračních tras“.
Dopis byl zaslán předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové a předsedovi Evropské rady Charlesu Michelovi. Kromě Rakouska jej podepsaly i vlády Dánska, Řecka, Lotyšska, Slovenska, Malty, Estonska a Litvy. (Chiara Swaton | EURACTIV.de)
PAŘÍŽ
Macron ujistil Zelenského o svém odhodlání doprovázet Ukrajinu k vítězství. „Stojíme při Ukrajině. Pevně – a s odhodláním ji doprovázet k vítězství a obnovení jejích legitimních práv,“ řekl Emmanuel Macron ve středu večer v Elysejském paláci, kde se sešli spolu s německým kancléřem Olafem Scholzem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
„Rusko nemůže a nesmí zvítězit,“ řekl také Macron a dodal, že Francie bude pokračovat v dodávkách zbraní Ukrajině. Zelenskyj, který se obává nové ruské ofenzivy, nedávno požádal své spojence o rakety delšího doletu a stíhačky. Tuto žádost zopakoval i před svým francouzským a německým protějškem. (Clara Bauer-Babef | EURACTIV.fr)
HELSINKY
IRA může mít zásadní dopad na finský průmysl. Americký zákon o snížení inflace, tzv. Inflation Reduction Act (IRA) ve výši 369 miliard eur, vyvolává mezi finskými společnostmi obavy. IRA zaměřená na přilákání zelených investic do USA za pomoci dotací a daňových úlev vyvolává otazníky zejména nad dlouhodobými plány finských společností, jak ukázal nedávný průzkum Finské konfederace průmyslu.
Ten ukázal, že 65 % společností s obratem vyšším než 100 milionů eur očekává, že americký zákon ovlivní jejich provoz. Téměř polovina se pak obává, že export do USA a snaha vstoupit na tamní trh budou náročnější. (Pekka Vänttinen | EURACTIV.com)
VARŠAVA
Polsko nakoupilo použitou vojenskou techniku z Jižní Koreje. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu Varšava nakoupila řadu kusů vojenské techniky ve snaze modernizovat svou armádu. Ukazuje se ale, že vozidla zakoupená z Jižní Koreje za 2,24 miliardy eur jsou „ojetá“.
Polským nákupům z Asie se věnoval portál WNP.pl, který upozornil, že Poláci dostali od Jihokorejců použité vybavení. Poukazuje také na nepřesnosti u nakupované vojenské techniky. (Bartosz Sieniawski | EURACTIV.pl)
