Úvod / Politika / Aktuálně v EU / The Capitals: Ruské jaderné palivo si ve střední Evropě už možná neškrtne

The Capitals: Ruské jaderné palivo si ve střední Evropě už možná neškrtne

9. 3. 2022

The Capitals přináší jedinečný přehled událostí z evropských zemí.

BRATISLAVARuské jaderné palivo si ve střední Evropě už možná neškrtne. Slovensko je v současné době plně závislé na ruském jaderném palivu vyvinutém společností TVEL. To se však může v následujících letech změnit. Potvrdil to ministr hospodářství Richard Sulík s tím, že jeho rezort je v kontaktu s americkým gigantem Westinghouse, který nabízí dražší alternativu. Diskuse o změně dodávek paliva vypukly v zemi poté, co na Slovensku přistálo ruské letadlo s jaderným palivem. Ruská letadla totiž mají po útoku na Ukrajinu zakázaný vstup do slovenského vzdušného prostoru. Podle Tomáše Vlčka z Masarykovy univerzity je jediným dalším certifikovaným dodavatelem paliva pro slovenské reaktory typu VVER-440 právě americká společnost Westinghouse. Westinghouse má však s tímto typem paliva jen malé zkušenosti. Licenci získala v roce 2018 a teprve loni podepsala první kontrakt s ukrajinskou elektrárnou Rivne. Sporná je také schopnost společnosti vyrábět toto palivo ve velkém množství pro případ, že by se i jiné země rozhodly pro diverzifikaci. Jaderné palivo z TVEL se používá také v Česku, Maďarsku, Finsku, na Ukrajině a v Arménii. Česko v současné době vybírá dodavatele paliva pro jadernou elektrárnu Temelín. Ruské společnosti sice byly vyřazeny z tendru na výstavbu nových jaderných bloků, ale stále se účastní výběrových řízení na palivo. Vlček nevylučuje, že se to v blízké budoucnosti může změnit. (Michal Hudec | EURACTIV.sk)

BERLÍNRusko bylo loni největším obchodním partnerem německých přístavů. Z nových dat vyplývá, že Rusko bylo v roce 2021 největším obchodním partnerem německých přístavů, a to především díky obchodu s fosilními palivy. Země EU však nyní zvažují, že své přístavy ruským lodím uzavřou. Opatření by bylo pro Německo extrémně nákladné – nejen z hlediska objemu obchodu, ale také z hlediska zajištění dodávek pohonných hmot. (Julia Dahm | EURACTIV.de)

PAŘÍŽ Zemmour opět čelí nařčení ze sexuálního obtěžování. Pravicový kandidát na francouzského prezidenta Éric Zemmour čelí dalšímu obvinění ze sexuálního napadení. Nové výpovědi zveřejnil v úterý investigativní web Médiapart. Bývalá stážistka deníku Le Figaro, kde Zemmour pracoval, poukázala na jeho nevhodná gesta. Další ženy uvedly, že je Zemmour násilím políbil nebo jim dělal velmi nevhodné návrhy. Není to poprvé, kdy Zemmour čelí takovému nařčení. Když byl loni v prosinci na tyto aféry dotázán, uvedl, že ho ženy proti němu nemají žádné důkazy a že si nepřeje reagovat na skutečnosti týkající se „jeho soukromého života“. (Davide Basso | EURACTIV.fr)

DUBLINRusko si předvolalo irského velvyslance. Irský velvyslanec v Rusku byl předvolán vládou v Moskvě poté, co v pondělí do brány ruského velvyslanectví v Dublinu najel kamion. Kreml nyní požaduje oficiální omluvu za údajně vlažnou reakci ze strany irských úřadů a náhradu způsobených škod. Informovala o tom ruská agentura Tass. Řidič kamionu byl zatčen za trestný čin poškození cizí věci a v úterý stanul před soudem. Poté, co s vozidlem vjel do brány velvyslanectví, údajně rozdával fotografie z války na Ukrajině. „Chci, aby velvyslanec a jeho kolegové opustili tuto zemi… je nejvyšší čas se postavit,“ hlásal řidič. Incident kritizovali jak irský vicepremiér Leo Varadkar, tak ministr zahraničí Simon Coveney. Ruské velvyslanectví se od invaze na Ukrajinu stalo místem četných protestů a ze strany zákonodárců zazněly výzvy, aby vláda vyhostila ruského velvyslance Jurije Filatova. Vláda však tyto výzvy odmítla a zdůraznila, že je důležité zachovat diplomatické kanály v zájmu irských občanů v Rusku. (Molly Killeen | EURACTIV.com)

HELSINKYHelsinská burza utrpěla největší ztrátu v souvislosti s válkou na Ukrajině. Akcie v Helsinkách klesají výrazněji než ve zbytku Evropy, protože se zvyšují úroky a pozice Finska jako investičního cíle je zpochybňována. V očích investorů a analytiků vytváří blízkost země k Rusku přinejmenším psychologickou zátěž. Podle Danske Bank sníží válka evropský růst přibližně o 0,5 %, ve Finsku by však negativní dopad byl dvakrát větší, přibližně 1 %. (Pekka Vänttinen | EURACTIV.com)

Další porci zpráv z celé Evropy naleznete na našem partnerském webu EURACTIV.com.

Chcete dostávat The Capitals pravidelně do e-mailové schránky? Přihlaste se k odběru.