The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí.
///
MADRID
Sánchez varoval Torru. Španělský socialistický premiér Pedro Sánchez varoval katalánského předsedu vlády Quima Torru, aby nepřekračoval meze zákona.
„Kdo překročí meze zákona, ten bude čelit vyrovnané a jasné odpovědi demokratického státu,“ prohlásil Sánchez směrem k Torrovi.
Opětovně ho také požádal o odsouzení násilných protestů na podporu uvězněných katalánských politiků. Demonstrace kulminovaly během víkendu. Od té doby se situace ve velkých městech, jako je Barcelona či Girona, zklidnila. Napětí však přetrvává.
Sánchezovo varování přišlo den poté, co politické strany bojující za nezávislost Katalánska předložily v regionálním parlamentu usnesení, které odmítá rozsudek španělského nejvyššího soudu a volá po právech Katalánců na sebeurčení.
Torra v reakci na Sánchezova slova prohlásil, že španělský premiér zanedbává své povinnosti vůči Katalánsku. Katalánský předák dále podotkl, že mu Sánchez celý týden nezvedá telefon. (Fernando Heller | EUROEFE.EURACTIV.es)
///
PAŘÍŽ
Breton jako nový francouzský komisař? S napětím se očekává, koho Emmanuel Macron navrhne na post budoucího francouzského komisaře. Jeho první volba – Sylvie Goulardová – totiž neprošla grilováním v Evropském parlamentu.
Mezi potenciálními nominanty se skloňuje jméno předsedy společnosti Atos Thierryho Bretona, který byl za vlády Jacquesa Chiraca ministrem financí. Francouzským komisařem by se však mohl stát také nynější unijní vyjednavač pro brexit Michel Barnier. Ve hře je rovněž současná ministryně pro evropské záležitosti Amélie de Montchalinová. (EURACTIV.FR)
///
BERLÍN
Bezpečnostní zóna. Německá ministryně obrany Annegret Kramp-Karrenbauerová (CDU) navrhuje zřídit na severu Sýrie bezpečnostní zónu pod mandátem OSN. Oznámila to během své středeční návštěvy vojenské základny v Erfurtu.
Podle Kramp-Karrenbauerové by takové misi mohla být vzorem současná mise OSN Minusma v africkém Mali, do níž je zapojena i německá armáda. Role německého Bundeswehru v nové operaci by však záležela na tom, jaké bude mít mise složení a jak bude vypadat její mandát.
Bezpečnostní zóna by od sebe mohla oddělit nepřátelské tábory a stabilizovat celý region. Původní občané by se tak mohli vrátit zpět do svých domovů. Kramp-Karrenbauerová také trvá na tom, aby se i nadále bojovalo proti milicím Islámského státu.
„Je důležité, že se o této otázce rozběhla debata,“ prohlásila Kramp-Karrenbauerová navzdory tomu, že svůj návrh předem nekonzultovala s koaliční stranou SPD. (Claire Stam | EURACTIV.de)
///
LONDÝN
Odklad, volby nebo referendum? Konzervativci ani labouristé se neshodují, zda by se ještě před Vánoci měly konat předčasné volby. V současné době se čeká, zda země EU udělí Británii souhlas s dalším odkladem brexitu.
Britští zákonodárci sice revidovanou dohodu vyjednanou premiérem Borisem Johnsonem podporují, chtějí ale více času na zhodnocení jejích dopadů. Johnson se však s opozicí nedokázal shodnout na novém harmonogramu, na základě kterého by mohla být nová brexitová dohoda přijata.
Johnson přitom nadále trvá na předčasných volbách, řada členů jeho strany by se ale raději zaměřila na schvalování dohody. Opoziční lídr Jeremy Corbyn by se zřejmě novým volbám nebránil, nejdříve by však muselo dojít k dlouhému odkladu brexitu. Řada labouristů také nadále požaduje vypsání nového referenda. (Benjamin Fox, EURACTIV.com)
///
ŘÍM
A co Ty, Salvini? Italský premiér Giuseppe Conte při neveřejném slyšení před parlamentním výborem pro zpravodajské služby označil dvě setkání mezi šéfem italské rozvědky Gennarem Vecchionem a americkým ministrem spravedlnosti Williamem Barrem jako „legální a správné“. V srpnu Barr požádal Itálii o pomoc s vyšetřováním potenciálních vazeb mezi Donaldem Trumpem a Ruskem při amerických prezidentských volbách v roce 2016.
Opoziční strana Liga naznačila, že Conte tajnou schůzku povolil výměnou za Trumpovu podporu během italské vládní krize. Vůči tomu se premiér ohradil a řekl, že sám Salvini stále ještě neobjasnil své vztahy s ruskými úřady a tajnými službami. (Gerardo Fortuna | EURACTIV.com)
///
ATHÉNY
Nové budovy bez daňové zátěže. Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis ve středu oznámil, že všechny nově postavené budovy budou na tři roky osvobozené od daní. Nové budovy tak budou o 24 % levnější. Premiér dále poznamenal, že trh s nemovitostmi se postupně ozdravuje a podobná opatření podpoří jeho další růst.
Mezitím vláda zařadila na program jednání parlamentní dodatek k novému investičnímu zákonu, který usnadní prodej tzv. zlatých víz pro investory. (Theodore Karaoulanis | EURACTIV.gr)
///
VARŠAVA
Ekonomické zpomalení? Zpomalení německé ekonomiky pocítí i Polsko. V letošním roce se očekává 4,3% růst, odhady pro příští rok už ale hovoří o pouhých 3,7 %. V roce 2018 dosáhl ekonomický růst více než 5 %. Dalšími faktory zpomalení růstu mohou být dopady brexitu, ale také vnitřní reformy, například plánované zvýšení minimální mzdy.
Brexitový dopis. Britský konzervativní poslanec Daniel Kawczynski napsal dopis polskému premiéru Mateuszi Morawieckému, ve kterém ho vyzval k vetování britské žádosti o odklad brexitu. Polská vláda dopis odmítla, tvrdý brexit totiž „není v polském zájmu“. (Łukasz Gadzała | EURACTIV.pl)
///
BRATISLAVA
Konec kožešinových farem. V reakci na petici podepsanou 75 tisíci občany se Slovensko rozhodlo zakázat kožešinové farmy. Novela veterinárního zákona účinná od ledna 2021 zakazuje chov a usmrcení zvířat za účelem získání jejich kožešiny.
Kožešinový business však není na Slovensku příliš rozšířen. Ve skutečnosti existuje pouze jedna farma, která se specializuje na norky. Mnohem častější jsou však králičí farmy. Proto je také pro ně v zákoně ukotvena výjimka, na základě níž je dovolen chov či usmrcení králíků pouze v případě, že jejich kůže nebude dále prodávána. V rámci EU má podobný zákon 9 členských států, další země přijetí takového zákona zamýšlejí. (Zuzana Gabrižová | EURACTIV.sk)
///
PRAHA
Zemědělci se obávají dohody MERCOSUR. Zemědělský svaz spolu s dalšími agrárními organizacemi vyjádřily své obavy z uzavření obchodní dohody s latinskoamerickým sdružením MERCOSUR. Podle agrárníků by mohla mít dohoda negativní dopad na evropský trh, vznikly by zde totiž „dvojí standardy“. Dohoda podle nich navíc nereflektuje zajištění životních podmínek zvířat nebo regulaci pesticidů. Organizace proto vyzvaly ministerstvo zemědělství k tomu, aby k dohodě připravilo hodnocení dopadů. (Aneta Zachová | EURACTIV.cz)
///
SOFIE
Dálnice bez dotací. Evropská unie nebude financovat dokončení bulharské dálnice Struma, projekt totiž porušuje evropská pravidla. Nejenže dálnice vede skrze chráněná území, ale EU se nezdá ani harmonogram výstavby včetně jejího rozpočtu. Projekt tak nebude možné financovat z evropských fondů, a i kdyby Bulharsko našlo peníze z jiných zdrojů, bude mu hrozit řízení kvůli porušení směrnice o stanovištích. (Dnevnik.bg)
///
BUKUREŠŤ
Odmítnutí od Ponty. Designovanému premiéru Ludovicu Orbanovi (PNL) se nepodařilo přesvědčit bývalého premiéra Victora Pontu (Pro Romania) k tomu, aby podpořil jeho nově vznikající vládu. Orbanovi tak hrozí, že nesežene dostatečný počet hlasů pro získání důvěry. Orban údajně nechápe, proč mu Ponta, který byl v čele vlády do roku 2015, nechce podporu poskytnout. Jeho strana Pro Romania byla přitom klíčovým spojencem, díky kterému se opozici podařilo svrhnout předchozí vládu sociálních demokratů. (EURACTIV.ro)
///
ZÁHŘEB
Chorvatsko na cestě do Schengenu. Vstup Chorvatska, Bulharska a Rumunska do Schengenu je v současné době, vzhledem k bezpečnostním výzvám a migračním tlakům, kterým EU čelí, čím dál víc relevantní. Řekl to evropský komisař pro migraci Dimitris Avramopoulos. Podle něj bude EU s Chorvatskem v Schengenu schopná těmto výzvám čelit lépe. Komisař připomněl, že Chorvatsko splňovalo podmínky vstupu do unijní zóny již v době svého přistoupení k EU a vzhledem ke slovinské blokádě dodal, že doufá, že členské státy Chorvatsku vstup do Schengenu umožní co nejdříve.
Avramopoulos zdůraznil, že nejmladší člen EU musí pokračovat v současných aktivitách ochrany hranic, které zahrnují přísné hraniční kontroly, a to obzvlášť na hranici s Bosnou a Hercegovinou. (Željko Trkanjec | EURACTIV.hr)
///
BĚLEHRAD
Politické řešení Kosova je srbskou prioritou. Srbský ministr zahraničí Ivica Dačić na zasedání nezávislých států v Baku uvedl, že dosažení politického řešení kosovské otázky je srbskou národní prioritou. Vyzval přitom státy, které uznávají Kosovo jako nezávislý stát k tomu, aby svůj postoj přehodnotily a vzaly v potaz jeho dalekosáhlé následky. Státům, které Kosovo neuznávají, naopak poděkoval. Dačić dále dodal, že srbské argumenty uznalo již 15 států, které se na základě toho rozhodly vzít uznání Kosova zpět. (EURACTIV.rs)
///
SARAJEVO
Bosna a Hercegovina chce do „Mini Schengenu“. Ministr zahraničního obchodu a ekonomických vztahů Mirko Šarović předal bosenské Radě ministrů návrh na zapojení Bosny a Hercegoviny do tzv. „Mini Schengenu“. Ten spočívá ve volném pohybu lidí, zboží, služeb a kapitálu mezi balkánskými zeměmi. Srbsko, Albánie a Severní Makedonie iniciativu představily minulý týden. (Željko Trkanjec | EURACTIV.hr)
///