The Capitals: Řecko propadlo v žebříčku kvality právního státu, šampionem je Bulharsko

Pokud jde o kvalitu právního státu, členské země Evropské unie jsou na špici, uvádí nová zpráva World Justice Project. Zbytek světa totiž zaznamenává propad. „Šampiony“ evropského bloku jsou Bulharsko a Slovinsko, které zaznamenaly největší zlepšení. Za druhý konec provazu tahá Řecko a Belgie.

V kostce

• 14 z 27 členských států EU v letech 2022 až 2023 zaznamenalo propad.
• Na prvním místě globálního žebříčku se umístilo Bulharsko (+1,7 %), zatímco Slovinsko se umístilo na druhém místě (+1,6 %). Bulharsko tento výsledek pravděpodobně použije jako argument pro to, aby Rakousko a Nizozemsko zrušily své veto proti vstupu Bulharska do Schengenu.
• Nejhůře z EU dopadlo Řecko a Belgie, které si oproti roku 2022 pohoršily o 1,4 %, respektive 1 %.
• Maďarsko se oproti hodnocení z roku 2022 propadlo pouze o 0,2 %. Od roku 2016 „nasbíralo“ pokles o 9,9 %. Umístilo se tak níže než země západního Balkánu, které doufají ve vstup do EU.
• Polsko oproti roku 2022 kleslo o 0,6 %. Od roku 2016 se tak propadlo o 11 %. Více zde.

Macron navrhuje „mezinárodní koalici“ proti Hamásu. Francouzský prezident Emmanuel Macron nadnesl během své návštěvy Izraele návrh na vznik koalice pro boj s Hamásem. Vypadat by mohla podobně jako již existující koalice, která vznikla proti Dáiš (Islámskému státu). Koalice by podle Macrona měla současně respektovat právo Palestinců na území. Více zde.

Itálie investuje do zvýšení porodnosti. Italská vláda premiérky Giorgie Meloni schválila nový rozpočet, který počítá s investicí ve výší jedné miliardy eur do zvýšení porodnosti. Tu mají vedle peněz pomoci zvýšit také další podpůrná opatření pro rodiny a ženy. Klesající trend totiž může vést ke zhroucení italského sociálního systému.

V Itálii od roku 1964 do roku 2020 klesl počet dětí na rodičku z 2,66 na 1,24 a loni dosáhla Itálie zatím nejnižšího počtu narozených dětí – 393 tisíc, což je od 2 % méně než v předcházejícím roce. (Federica Pascale | Euractiv.it)

Tusk zamířil do Bruselu pro zablokované polské dotace. Lídr polské opozice, která po nedávných parlamentních volbách pravděpodobně zformuje vládu, odcestoval do Bruselu, kde che řešit uvolnění peněz z fondu obnovy. Ty Evropská komise Polsku nevyplatila kvůli narušování principů právního státu.

Tusk čelil v posledních dnech kritice ze strany vládního tábora Práva a spravedlnosti, že nesplnil svůj slib. Bývalý premiér a předseda Evropské rady se totiž během volební kampaně nechal slyšet že pro peníze vyrazí do Bruselu hned následující den po volbách (polské parlamentní volby se konaly v neděli 15. října – pozn. red.).

Eurokomisař pro spravedlnost Didier Reynders však už dříve pro deník Financial Times zdůraznil, že podmínkou k odblokování peněz není nová vláda, ale konkrétní reformy, zejména co se týče nezávislosti justice. (Aleksandra Krzysztoszek and Sonia Otfinowska | Euractiv.pl)

Srbsko a Kosovo si to „vyříkaly“ před Radou bezpečnosti OSN. Srbská premiérka Ana Brnabić a prezidentka Kosova Vljosa Osmani před Radou bezpečnosti OSN sdílely svůj pohled na současnou vypjatou situaci. Křehké vzájemné vztahy se přetavily ve spor poté, co minulý měsíc vtrhli do kosovské vesnice Banjska ozbrojení Srbové. Střet vyústil v přestřelku s několika mrtvými. Mezi obětmi byl vedle Srbů také kosovský policista.

Strany se neshodnou. Kosovo je náš domov, řekla Srbům kosovská prezidentka. „Srbsko území Kosova chce, nikdy ho ale nedostane,“ dodala s tím, že Srbové se staví do role obětí, bylo to ale Kosovo, které se po událostech ve vesnici Banjska probudilo k zavražděnému policistovi.

Podle srbské premiérky však Priština odmítá přiznat, jaké špatné životní podmínky Srbové v Kosovu mají. „Je to velký problém. Děsí mě to,“ řekla Brnabić. Osmani podle ní nemluví pravdu a prezentuje obvinění na úrovni drbů, argumentovala. (Milena Antonijević/EURACTIV.rs)