The Capitals: Rakouská krajní pravice dominuje průzkumům

VÍDEŇ

Rakouská krajní pravice dominuje průzkumům. Rakouská krajně pravicová FPÖ (členem evropské skupiny ID) si již rok udržuje náskok před ostatními stranami a je na cestě stát se nejsilnější stranou v celostátních volbách. Ty se v Rakousku mají uskutečnit na podzim příštího roku.

Podle průzkumů by strana získala přibližně 29 %, což je o 13 procentních bodů více než její volební výsledek v roce 2021. To znamená, že by strana překonala svůj rekord z roku 1999, kdy dosáhla 26,9 %.

Současný předseda FPÖ Herbert Kickl je zastáncem tvrdé pravice, zejména pokud jde o imigraci. Kritizoval také solidaritu s vládou ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s tím, že „ohrožuje neutralitu Rakouska“. FPÖ měla v minulosti úzké vazby na stranu Jednotné Rusko Vladimira Putina.

Strany, které dominovaly rakouské politice na konci minulého století, tedy středolevá sociální demokracie (S&D) a středopravá Rakouská lidová strana (EPP), mají v průzkumech 20 až 25 %. Zatímco sociální demokraté by podle odhadů zopakovali svůj výsledek z roku 2021, lidovci by zažili seismický pokles o 17 procentních bodů. Pokud by strana klesla pod svůj výsledek 24 % z roku 2013, směřovala by k nejhoršímu výsledku od svého vzniku v roce 1945.

Koaliční partner vládních lidovců, Zelení (Zelení/ESA), dosahuje v průzkumech 9 %, což je asi o čtyři procentní body méně než v roce 2021. Současná vláda by si tak podle průzkumu již neudržela parlamentní většinu. (Tobias Gerhard Schminke, EuropeElects)

ŘÍM

Italská levice protestovala proti vládě. Do ulic Říma vyšli členové levicových stran – Demokratické strany Elly Schleinové (PD, S&D) a Hnutí 5 hvězd (nezařazeni) bývalého premiéra Giuseppe Conteho. Na náměstí Piazza del Popolo se podle PD sešlo asi 50 000 lidí, aby si vyslechli Schleinovou, Conteho, Angela Bonelliho ze Zelených a Nicolu Fratoianniho ze Sinistra Italiana. Ti všichni vyzvali k zachování jednoty jako alternativy vůči vládnoucí pravici. Z pódia kritizovali opatření zavedená vládou Giorgie Meloni – zejména to, co označili za neúspěšné pokusy o boj proti daňovým únikům, reformu rozpočtu a zavedení minimální mzdy. (Federica Pascale | Euractiv.it)

PAŘÍŽ 

Macron se nezúčastnil pochodu proti antisemitismu. Od teroristického útoku Hamásu v Izraeli 7. října Francie zaznamenala 1 200 antisemitských incidentů. V neděli se proto v Paříži konal pochod proti antisemitismu, jehož se zúčastnilo 182 000 lidí, prezident Macron však chyběl. Jeho nepřítomnost vyvolala řadu pochybností. Pochodu se totiž zúčastnily i obě přechozí hlavy státu – Nicolas Srkozy i François Holland. (Paul Messad | Euractiv.fr)

LISABON

Portugalští prokurátoři pochybili při vyšetřování bývalého premiéra Costy. Státní zastupitelství přiznalo chybu v přepisu odposlechu, který vedl k odstupu bývalého premiéra Antónia Costy. Podle právníka jednoho z obviněných prokuratura údajně zaměnila jeho jméno za jméno ministra hospodářství Antónia Costy Silvy. Mělo se přitom jednat o jediný odposlech v obžalobě, v němž byl expremiér Costa přímo zmiňován.

Premiér rezignoval minulý týden poté, co se dozvěděl, že jeho jméno zmínili lidé zapojení do vyšetřování obchodů s lithiem, vodíkem a datovými centry v Sinesu. Zároveň odmítl, že by se dopustil „jakéhokoli nezákonného nebo zavrženíhodného jednání“. V případu je celkem devět obžalovaných, včetně ministra infrastruktury João Galamby. Prezident následně rozpustil parlament a vyhlásil parlamentní volby na 10. března 2024. (Maria João Pereira | Lusa.pt)

VARŠAVA

PiS má poslední šanci získat parlamentní většinu. Polská konzervativní strana PiS má poslední šanci vytvořit koalici ve snaze získat parlamentní většinu poté, co její faktickou porážku ve volbách „zachránil“ prezident Andrzej Duda, který pověřil sestavením nové vlády dosavadního premiéra Mateusze Morawieckého. Jeho strana skončila v parlamentních volbách na prvním místě, Tuskova Občanská koalice (KO, EPP) spolu s centristickou aliancí Třetí cesta (Obnova/ELS) a Levicí (S&D) získala více než 54 % a zajistila si většinu 248 křesel ve 460členné dolní komoře parlamentu.

Ustavující zasedání se uskuteční v pondělí. Během prvního zasedání je odvolán dosavadní premiér, který však zůstává u moci, dokud ho nenahradí nový. Jako nově jmenovaný premiér bude mít Morawiecki po zasedání dva týdny na to, aby Dudovi předložil návrh složení své nové vlády. Vzhledem k chybějící většině v parlamentu ovšem PiS hlasování o důvěře pravděpodobně prohraje. (Aleksandra Krzysztoszek | Euractiv.pl)

BRATISLAVA 

Na Slovensku začala působit platforma pro svobodu médií. Slovenská platforma pro svobodu médií, jejímiž členy jsou zástupci vlády, nevládních organizací a médií, si klade za cíl podpořit plnění mezinárodních závazků, včetně zpráv Evropské komise o stavu právního státu. „Nejdůležitější pro nás je, že prostřednictvím dialogu se státními institucemi tato platforma přispívá k bezpečnosti novinářů,“ říká Pavol Szalai, vedoucí oddělení EU a Balkánu organizace Reportéři bez hranic (RSF).

V rámci platformy se chce RSF zasadit o to, aby Slovensko plně implementovalo doporučení Evropské komise týkající se bezpečnosti novinářů a ochrany před žalobami SLAPP, která dosud nebyla naplněna. Dalším z bodů dohodnutých na ustavujícím zasedání byla ochrana a posílení nezávislosti slovenského veřejnoprávního vysílání RTVS. (Barbara Zmušková | Euractiv.sk)