The Capitals: Průmyslu dochází trpělivost s cenami energií, od lídrů EU očekává další opatření

Průmyslu dochází trpělivost s cenami energií, od lídrů očekává další opatření. Zatímco se premiéři a prezidenti zemí EU balí do Bruselu na čtvrteční a páteční summit Evropské rady, opoziční strany, voliči a průmysloví hráči stupňují tlak na to, aby lídři přišli s řešením vysokých cen energií. 

V čase, kdy Ukrajina stále čelí bombardování, se v Evropě rodí „průmyslová nouze“. Alespoň podle španělské asociace spotřebitelů elektřiny AEGE. Průmyslový sektor se napříč Evropou hroutí pod tlakem rekordních cen energií a zdá se, že už to dlouho nevydrží. Sektor totiž pomalu krvácí navzdory opatřením unijních vlád. 

Textilní průmysl v Portugalsku varoval před insolvencemi, pokud firmy nebudou moci propouštět zaměstnance v jednodušším režimu. Italská průmyslová asociace zase varuje, že celému tamnímu průmyslu hrozí kvůli růstu cen surových materiálů, potíží s dodávkami a cenám energie paralýza. Německé malé a střední podniky se pak budou muset podle průmyslové asociace BDI zamyslet nad přesunutím byznysu do zahraničí. 

S jakými opatřeními tedy vlády přišly, aby se vyhnuly nejhoršímu scénáři?

V Itálii budou moci firmy zaplatit květnové a červnové účty za energie ve 24 splátkách a brát si na výdaje za energie půjčky. Podobné opatření platí i v Česku, kde mohou firmám vysoké náklady za energie pokrýt vládní půjčky. O dalších opatřeních evropských zemí a očekávání od summitu v Bruselu čtěte více tady. 

Německo slibuje „Marshallův plán“ pro Ukrajinu. Německo vyčlení finance pro dlouhodobý „Marshallův plán“, který by měl pomoci obnovit Ukrajinu po válce. Ministr financí Christian Lindner to oznámil během úterní prezentace státního rozpočtu na rok 2022. 

„Solidarita s naším evropským sousedem trvá, proto potřebujeme mezinárodní Marshallův plán pro Ukrajinu,“ řekl ministr poslancům s odkazem na fond zvaný Marshallův plán, který pomohl obnovit západní Evropu po druhé světové válce. (Julia Dahm | EURACTIV.de)

Rakouští rekruti budou mít dopravu zdarma. Všichni mladí muži, kteří slouží v rakouské armádě a v civilní službě v rámci povinné vojenské služby budou moci od 1. dubna cestovat v Rakousku zdarma na tzv. klimatickou jízdenku. 

„Tímto způsobem jsme učinili cestování ohleduplné k životnímu prostředí co nejsnazší a zároveň jsme takto poděkovali těm mnoha mladým lidem, kteří jsou hodnotnou součástí naší společnosti,“ řekla ministryně pro dopravu a životní prostředí Leonora Gewesslerová. 

V Rakousku musí všichni mladí a zdraví muži absolvovat povinnou vojenskou službu v délce šesti měsíců nebo veřejnou službu např. v Červeném kříži či dalších organizacích v délce devíti měsíců. (Nikolaus J. Kurmayer | EURACTIV.de)

Švédská vláda má nedostatky v kyberbezbečnosti. Ukázalo se, že kyberbezpečnostní systémy švédských úřadů mají masivní nedostatky. Informovalo o tom švédské rádio Ekot poté, co se mu podařilo dvakrát během několika měsíců zaslat e-maily, které vypadaly jako poslané ze skutečné e-mailové adresy ministra obrany Petera Hultqvista. 

Rádio Ekot už v prosinci odhalilo, že vládní úřady nemají základní zabezpečení proti podvodným e-mailům, které se tváří jako oficiální e-maily. To je nebezpečné, protože by podvodné zprávy mohly sloužit k úniku citlivých dat. 

Naposledy rádio úspěšně zaslalo falešný e-mail Hultqvistovým jménem během rozhovorů se členy obranného výboru. 

Zabezpečení e-mailů je součástí vládních kroků v oblasti kybernetické bezpečnosti, reagovalo tiskové oddělení vlády na žádost rádia Ekot o reakci Hultqvista a ministra vnitra Morgana Johanssona. Tiskové oddělení ale kroky k zabezpečení e-mailů dále nekomentovalo. (Charles Szumski | EURACTIV.com)

Litva volá po tom, aby UNESCO vyloučilo Rusko a Bělorusko. Litevský parlament v úterý jednomyslně přijal rezoluci, ve které vyzývá, aby byly Rusko a Bělorusko vyloučeny z Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO). Konkrétně z jejích výborů, mezivládních rad a programů v oblasti vědy, kultury, vzdělání a informační politiky. 

Obě země svými vojenskými akcemi učinily své členství v OSN a UNESCO nemožným, zdůrazňuje tisková zpráva parlamentu k přijetí rezoluce. 

„Tohle je zpráva těm, kteří dnes stojí ve vedení organizace. Měli by se rozhodnout k tomu postavit se na stranu pravdy, míru, umění, kultury a vzdělání tváří tvář neskutečné a cynické válce,“ řekl předseda parlamentního výboru pro kulturu Vytautas Juozapaitis. (Giedre Peseckyte | EURACTIV.com)