The Capitals přináší jedinečný přehled událostí z evropských zemí.
VARŠAVAPolský premiér je pro zavedení trestu smrti. Po hrůzné smrti osmiletého dítěte rukou svého nevlastního otce polský premiér Mateusz Morawiecki (PiS, ECR) otevřel téma znovuzavedení trestu smrti.
Začátkem tohoto měsíce zemřel osmiletý Kamil v dětské nemocnici v Horním Slezsku v západním Polsku. Předtím byl 35 dní v kómatu poté, co byl nucen stát na plynovém sporáku a jeho nevlastní otec mu polil tělo vařící vodou. Vyšetřováním bylo zjištěno, že sedmadvacetiletý nevlastní otec dítě dlouhodobě týral.
„Tresty pro nejhorší degeneráty jsou příliš nízké,“ napsal na Twitteru 10. května premiér Morawiecki. „Osobně jsem pro obnovení trestu smrti pro nejbrutálnější zločince!“ uvedl v reakci na Kamilův případ.
Mluvčí vlády Piotr Müller později vysvětlil, že premiér pouze vyjádřil svůj vlastní názor a že obnovení trestu smrti není součástí politického programu vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) ani předmětem vládních debat.
Přesto má Morawiecki v otázce trestu smrti stoupence. Průzkum společnosti United Surveys ukázal, že více než polovina Poláků s premiérem souhlasí. Z výsledků studie publikované ve středu (17. května) vyplývá, že jeho postoj podporuje 48,3 % respondentů, třetina dotazovaných je pak pevně přesvědčena, že trest smrti by měl být obnoven. (Aleksandra Krzysztoszek | EURACTIV.pl)
VÍDEŇNeutrální Rakousko váhá, zda má pomoci s odminováním Ukrajiny. Rakousko je dle své ústavy neutrální zemí, Ukrajině proto pomáhá pouze finančně a humanitárně. V oblasti vojenské podpory zatím nezašlo dál než k dodání přileb, nyní se však v zemi diskutuje o tom, zda by Rakousko mohlo pomoci alespoň s odminováním ukrajinských území.
Ministryně obrany Klaudia Tanner (ÖVP) podporu Ukrajiny v takové formě odmítá, za což si vysloužila kritiku rakouského prezidenta Alexandera Van der Bellena.
„Nechápu, proč spolková vláda v otázce odminování stále váhá,“ řekl ve čtvrtek pro rakouskou tiskovou agenturu APA Van der Bellen, který je vrchním velitelem rakouských ozbrojených sil.
„Podpora při odminování civilních oblastí, jako jsou domy, školy, školky nebo zemědělské oblasti, rozhodně není v rozporu s rakouskou neutralitou, ale je to humanitární záležitostí,“ dodal prezident.
Ministryně obrany Klaudia Tanner ale tvrdí, že v případě Ukrajiny „nelze rozlišovat mezi humanitárním a vojenským odminováním“. (Julia Dahm I EURACTIV.de)
PAŘÍŽRusko kritizuje francouzský parlament za to, že Stalinův hladomor označil za genocidu. Francouzský Senát svou rezolucí, která označuje stalinský hladomor na Ukrajině jako genocidu, „přepisuje historii“. Ve čtvrtek to uvedlo ruské velvyslanectví ve Francii.
Text podporovaný většinou Senátu uznává, že „v letech 1932 až 1933 sovětský režim metodicky organizoval ‚vyhlazování hladem‘ – neboli holodomor, jak se říká na Ukrajině – několika milionů Ukrajinců.“
Ruská diplomacie obvinění z genocidy popírá s tím, že hladomory v letech 1932-1933 zasáhly několik dalších oblastí SSSR, například Severní Kavkaz či Kazachstán.
V případě Ukrajiny však hladomory záměrně zhoršila sovětská moc, neboť oblast odporovala tehdejší Stalinově politice. (Davide Basso | EURACTIV.fr)
MADRIDŠpanělsko porušilo politická práva katalánského vůdce za nezávislost, tvrdí OSN. Španělsko porušilo politická práva europoslance a bývalého předsedy katalánské vlády Carlese Puigdemonta, když ho zbavilo křesla v regionálním parlamentu. Ve čtvrtek o tom rozhodl Výbor OSN pro lidská práva.
Výbor došel k závěru, že suspendování volených zástupců „za údajné zločiny založené na veřejných a pokojných skutcích“ nelze považovat za rozumné a objektivní důvody pro takový krok. Španělsko ale podle výboru nemá povinnost poslanecké křeslo Puigdemontovi vrátit. (Max Griera | EURACTIV.com)
Další porci zpráv z celé Evropy naleznete na našem partnerském webu EURACTIV.com.
Chcete dostávat The Capitals pravidelně do e-mailové schránky? Přihlaste se k odběru.
Úvod / Politika / Aktuálně v EU /
The Capitals: Polský premiér je pro zavedení trestu smrti, téměř polovina veřejnosti s ním souhlasí
