VARŠAVA
Polsko se chystá vydat obranné dluhopisy. Evropská komise podle polského ministra financí Andrzeje Domańského odmítla vyjmout výdaje na obranu z unijních pravidel, které stanovují maximální deficit státních rozpočtů. Polsko tak bude nadále čelit tlaku ze strany EU, aby dalo své finance do pořádku.
Polsko v roce 2024 vyčlenilo na obranu přibližně 4,1 % HDP, což představuje přibližně 34,78 miliardy eur (869,5 miliardy korun). Pro rok 2025 Varšava plánuje další zvýšení tohoto rozpočtu na 4,7 % HDP, což odpovídá zhruba 40,43 miliardy eur (zhruba 1 bilion korun).
Řešením by podle polského ministra financí mohlo být vydání obranných dluhopisů, které by vysoké výdaje alespoň částečně pokryly.Polský ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz již dříve uvedl, že Polsko a Litva rovněž očekávají finanční zapojení EU do výstavby tzv. východního štítu na litevské a baltské linii. Zbrojní průmysl by podle něj měl být pro EU prioritou a země by měly společně nakupovat vybavení. (Aleksandra Krzysztoszek | Euractiv.pl)
BUKUREŠŤ | OSLO
Norsko pomůže Rumunsku s nákupem protiraketového systému Patriot. Ministerstvo obrany v Bukurešti přivítalo iniciativu Norska pomoci Rumunsku získat moderní raketový systém Patriot poté, co nedávno dodalo podobný systém Ukrajině.
Norská vláda oznámila svůj významný finanční příspěvek ve výši přibližně 118 milionů eur (3 miliardy Kč) během zasedání Severské rady, které se koná od pondělí do čtvrtka (28.–31. října) v Reykjavíku. Tyto finanční prostředky jsou součástí iniciativy „Okamžitá akce v oblasti protivzdušné obrany“, kterou koordinuje Německo, a která umožní Rumunsku rozšířit jeho protivzdušnou obranu.
Úzká spolupráce mezi Rumunskem a Norskem odráží „společný a neochvějný závazek“ obou zemí řešit současné bezpečnostní výzvy a zachovat trvalou podporu Ukrajině, uvedlo rumunské ministerstvo národní obrany. „V těchto kritických časech zůstáváme s Ukrajinou zajedno,“ uvedl ministr obrany Angel Tîlvăr. (Catalina Mihai | Euractiv.ro)
ŘÍM
Meloni počtvrté navštívila Libyi. Italská premiérka Giorgia Meloni počtvrté od svého nástupu do funkce navštívila Libyi. Zdůraznila přitom přání své vlády prohloubit strategické vazby s Tripolisem a celou severní Afrikou, zejména se zaměřením na hospodářskou spolupráci a kontrolu migrace.
Během svého projevu Meloni oznámila obnovení letů společnosti Ita Airways mezi Itálií a Libyí v lednu 2025 a uvedla, že „Itálie se stala první západní zemí, která zrušila cestovní omezení pro obchodní návštěvy Libye“. (Alessia Peretti | Euractiv.it)
MADRID
Španělský nejvyšší soud byl vyzván k vyšetřování lídra SALF. Lídr krajně pravicové strany SALF Alvise Pérez by měl před soudem stanout za údajný trestný čin výtržnictví během loňské násilné demonstrace před sídlem Socialistické strany v hlavním městě Španělska, uvedl v úterý madridský soudce.
Násilné protesty se konaly v říjnu a listopadu 2023 před sídlem PSOE (S&D) proti kontroverznímu zákonu o amnestii.
Strana SALF byla velkým překvapením evropských voleb z 9. června, kdy získala díky více než 800 000 hlasů (4,59 %) tři křesla v Evropském parlamentu, včetně Péreze. (Fernando Heller | EuroEFE.Euractiv.es)
SOFIE
Radikální proruská strana napadá výsledky předčasných voleb v Bulharsku. Strana Veličina bude požadovat zrušení výsledků voleb. Oznámila to v úterý poté, co vyšlo najevo, že jí ke vstupu do parlamentu chybí 30 hlasů. Podle údajů Ústřední volební komise strana celý den překračovala 4procentní hranici potřebnou pro vstup do parlamentu, ale na poslední chvíli – po sečtení všech hlasů – se strana propadla na 3,999 %. (Krassen Nikolov | Euractiv.bg)
Další porci zpráv naleznete na našem partnerském webu EURACTIV.com.
Chcete dostávat The Capitals pravidelně do e-mailové schránky? Přihlaste se k odběru.