The Capitals: Polsko přejmenuje Kaliningrad na Královec, Rusko zuří

Polské rozhodnutí přejmenovat Kaliningrad rozčílilo Rusko. Nazývat Kaliningrad původním středověkým názvem Królewiec (česky Královec) je šílenství, nechal se slyšet Kreml poté, co polská Komise pro standardizaci zahraničních názvů dala změně zelenou.

V roce 1945 bylo město na základě Postupimské dohody převedeno pod sovětskou správu a v roce 1946 bylo přejmenováno na Kaliningrad po ruském bolševickém vůdci Michailu Kalininovi, jednom ze šesti sovětských signatářů příkazu k popravě více než 21 000 polských válečných zajatců v roce 1940.

Polská komise pro standardizaci zahraničních názvů (KSNG) ve svém úterním prohlášení doporučila používat místo názvu Kaliningrad název Królewiec, tedy polský název, který dal nově založenému městu už ve 13. století křižácký řád, jemuž území tehdy patřilo.

„To, co se odehrává v Polsku, už není ani rusofobie, to jsou procesy, které hraničí s šílenstvím,“ citovala agentura TASS mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova.

Komise mezi důvody pro přejmenování uvedla, že město je v Polsku historicky známé pod svým původním názvem Królewiec. Mimo to, pojmenování tak velkého města v blízkosti Polska po Michailu Kalininovi – „zločinci“, který byl spoluodpovědný za vraždu polských důstojníků v Katyňském lese – je podle Komise „umělé a nesouvisí ani se samotným městem, ani s regionem“.

Jako důvod doporučení byly uvedeny i současné politické okolnosti. Ruská invaze na Ukrajinu a informační válka Moskvy by totiž podle Komise měly znovu vyvolat diskusi o názvech vnucených Ruskem.

Změna názvu rozlítila také bývalého ruského prezidenta a premiéra Dmitrije Medveděva, který přišel s ostrou reakcí. Pokud se Polsku nelíbí název Kaliningrad, měly by být názvy polských měst dříve okupovaných Německem nahrazeny německými, citovala jej agentura TASS.

Změna názvu ale z praktického hlediska nic nemění, nechal se slyšet ruský velvyslanec v Polsku Sergej Andrejev pro televizi Solovjov LIVE. „Podobné pokusy“ se objevily i v minulosti, kdy někteří politici používali název Królewiec, i když nebyl oficiální, dodal. (Aleksandra Krzysztoszek | EURACTIV.pl)

PAŘÍŽ

Italská migrační politika je nelidská, zní z Francie. Není to dlouho, co se francouzský ministr vnitra Gérald Darmanin opřel do italské premiérky Giorgie Meloni s tím, že „není schopná vyřešit migrační problémy“. Když si italský ministr zahraničí Antonio Tajani postěžoval, že to je „urážka spojenecké země“ a chtěl omluvu, francouzská strana s ní přišla. Jeho francouzská kolegyně, ministryně zahraničí Catherine Colonna, mu hned dvakrát volala a Damanin prohlásil, že „nechtěl Itálii nijak ostrakizovat“.

Tím to ale neskončilo. Diplomatické pnutí mezi Francií a Itálii ve středu znovu otevřel europoslanec Stéphane Séjourné, když prohlásil, že „Meloni v otázce migrace používá hodně demagogie“ a popsal její migrační politiku jako „nespravedlivou, nelidskou a neefektivní“, píše Le Figaro. (Davide Basso | EURACTIV.fr ; Federica Pascale | EURACTIV.it)

BRUSEL

Katargate: Tarabellu propustili, promluvil se slzami v očích. Marc Tarabella, který je v korupční kauze Katargate obviněný z korupce či praní špinavých peněz, se v úterý podmínečně zbavil elektronického náramku a před novináři opět trval na své nevinně a došlo i na emoce v podobě slz.

„Na svobodě“ pod dohledem elektronického náramku byl Tarabella od dubna, nyní ale soudce rozhodl, že jeho vazba není nadále opodstatněná a Tarabella tak dále elektronický náramek nosit nemusí. Obvinění proti němu však stále trvají.

Nyní se Tarabella pokusí vrátit ke své práci europoslance, nově ale jako nezařazený, protože jej po vypuknutí kauzy strana i frakce socialistů vyloučily. (Anne-Sophie Gayet | EURACTIV.com)

LISABON

Jak porazit populismus? Omladit politiku, míní portugalský prezident. Abychom přemohli populismus, musíme popohnat generační změnu a posílit mladé lidí, obzvláště co se týče politické participace. To si myslí portugalský prezident Rebelo de Sousa, který v úterý při příležitosti Dne Evropy promluvil před europoslanci.

Evropská unie musí obměnit své politické hráče, „zvýšit účast mladých lidí“ a „omladit politické, ekonomické a sociální systémy členských států“, vyzval prezident. (André Campos Ferrão, Cristina Cardoso – Lusa.pt, Daniel Eck)

PRIŠTINA

Světová banka dala Kosovu pozitivní hodnocení, naděje na pokrok při cestě do EU rostou. Kosovo zaznamenalo stabilní ekonomický pokrok, snížení míry chudoby a zvýšení příjmů na hlavu. Vyplývá to z nové zprávy Světové banky, která schválila partnerství s Kosovem na fiskální roky 2023 až 2027.

Nová strategie Světové banky má dále podpořit ambice Kosova co do transformace a integrace do regionálních, evropských i mezinárodních institucí. V případě Evropské unie to bude ale ještě běh na dlouhou trať. Největší překážkou zůstává, že řada členských zemí EU Kosovo neuznává. (Alice Taylor | Exit.al)