VARŠAVA
Polsko otočilo. Tuskova vláda nechce po Německu válečné reparace. Polský konzervativní vládní kabinet Práva a spravedlnosti (PiS, ECR), který přišel o moc loni v prosinci, poslal v roce 2022 diplomatickou nótu do Berlína, v níž žádal o reparace za druhou světovou válku ve výši 1,3 bilionu eur. Nová vládnoucí koalice vedená premiérem Donaldem Tuskem ale již na této žádosti trvat nehodlá.
„Polsko bohužel reparace možná nedostane,“ řekl polský ministr zahraničí Radosław Sikorski na tiskové konferenci se svým britským protějškem Davidem Cameronem poté, co tuto otázku nadhodil jeden z novinářů.
V roce 1953 se polská komunistická vláda pod tlakem Sovětského svazu vzdala všech nároků na válečné reparace. Moskva tak chtěla zbavit východní Německo, další sovětský satelit, jakýchkoli závazků.
Vláda PiS argumentovala tím, že je tato dohoda neplatná, protože Polsko nemohlo vyjednat spravedlivé odškodnění v době, kdy bylo pod nadvládou SSSR.
Sikorski ale jinou formu kompenzace nevylučuje a dodal, že by se mělo Polsko pokusit získat od Německa „to, co je možné získat“. Tedy nějakou jinou formu odškodnění za okupaci během druhé světové války. „Polsko se stalo obětí druhé světové války dvakrát: jednou kvůli Německu a poté, když nám sovětská vojska vnutila komunismus,“ řekl a dodal, že to zanechalo na Polsku obrovské materiální ztráty a desetiletí chudoby. (Aleksandra Krzysztoszek | Euractiv.pl)
BRATISLAVA
EU varuje Slovensko před možnými pokutami nebo pozastavením evropských fondů. Evropská komise varovala Bratislavu ve dvou dopisech, které viděla redakce Euractiv.sk, že by jí mohla hrozit pokuta nebo úplné pozastavení evropských fondů. Důvodem je kontroverzní vládní reforma trestního zákoníku, která by mohla potenciálně ovlivnit dodržování směrnic EU.
Z dopisů, na které upozornila slovenská opoziční strana Progresivní Slovensko, vyplývá, že slovenské ministerstvo spravedlnosti a Komise o zamýšlené novele trestního zákoníku intenzivně komunikují již od prosince 2023.
Reforma, která byla schválena minulý týden a která nyní čeká na podpis nebo veto prezidentky, ruší speciální prokuraturu, oslabuje ochranu oznamovatelů trestných činů a snižuje tresty a promlčecí lhůty u závažných trestných činů, jako jsou vraždy, znásilnění a korupce. (Natália Silenská | Euractiv.sk)
VÍDEŇ
Itálie se bude soudit s Rakouskem kvůli dálnici. Řím žaluje Vídeň u Evropského soudního dvora kvůli omezení dálničního provozu na společné hranici, které bylo zavedeno na ochranu obyvatel Tyrolska a které se nelíbí řidičům kamionů směřujícím do Německa.
Rakouskou alpskou hranici s Itálií protíná horský průsmyk Brenner, kterým denně projedou tisíce vozidel. A to k velké nelibosti Tyrolanů, kteří jsou vystaveni hluku a zplodinám z tranzitní dopravy z Itálie do Německa. Právě ty by mělo zavedené omezení chránit. (Nikolaus J. Kurmayer | Euractiv.de)
MADRID
Španělská ministryně chce ukončit „daňovou nespravedlnost“. Pro dosažení větší rovnosti v zemi by měla koaliční vláda socialistické strany (PSOE/S&D) a levicového uskupení Sumar udělat více pro ukončení „daňové nespravedlnosti“ a připravit půdu pro „ekonomickou demokracii v oblasti veřejných příjmů“, řekla v rozhovoru pro partnerský portál Euractiv EFE španělská ministryně práce a vůdkyně progresivní platformy Yolanda Díaz. V praxi by to tak znamenalo například konec osvobození od DPH pro soukromé vzdělávání a zdravotní péči nebo luxusní zboží. (Matilde Martínez | EFE)
BUKUREŠŤ
Rumunské úřady nechají cenu energie zastropovanou až do března 2025. Rumunský ministr energetiky Sebastian Burduja ve čtvrtek oznámil, že ceny energií zůstanou beze změny zastropované až do března 2025. V současnosti mají rumunští spotřebitelé čtvrté nejnižší ceny plynu v EU. (Cătălina Mihai | Euractiv.ro)
Další porci zpráv z celé Evropy naleznete na našem partnerském webu EURACTIV.com.
Chcete dostávat The Capitals pravidelně do e-mailové schránky? Přihlaste se k odběru.