VARŠAVAPolsko odmítá návrh Komise na relokaci migrantů, Švédsko uklidňuje situaci. Polská vláda nebude souhlasit s programem nuceného přemísťování migrantů, který navrhlo švédské předsednictví, oznámilo ve středu (31. května) polské ministerstvo zahraničí. Stockholm podpořil návrh Evropské komise týkající se reformy migračního a azylového systému, včetně relokace 120 000 migrantů ročně nebo ekvivalentu 22 000 eur za migranta, který by měly zaplatit země, které odmítají příchozí přijmout, uvedly zdroje z EU pro Polskou tiskovou agenturu (PAP). „Nebudeme souhlasit s žádným povinným relokačním systémem,“ který „se již ukázal jako naprosto neúčinný a škodlivý,“ uvedl náměstek ministra zahraničí Szymon Szynkowski vel Sęk, kterého citovala TVP Info. „Je čas soustředit se na elementární výzvy a účinné nástroje, nikoliv na pseudořešení,“ dodal. Polsko podle něj účinně zvládlo největší migrační krizi po druhé světové válce, přičemž měl na mysli uprchlickou vlnu po zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Země přijala 2 miliony uprchlíků a od 24. února 2022 překročilo polsko-ukrajinskou hranici v součtu více než 10 milionů lidí, poznamenal. O migrační a azylové reformě se jednalo na středečním (31. května) zasedání velvyslanců EU. Výchozím bodem byl návrh Komise, který podle polského stálého představitele Andrzeje Sadośe Polsko důrazně odmítá. Podle agentury PAP na jednání uvedl, že navrhovaný systém nezajišťuje dostatečná solidární opatření. Varšava se rovněž staví proti možnosti finančního příspěvku namísto přijímání migrantů, kterou Sadoś označil za „trest“ za odmítnutí vyhovět. Povinná relokace v návrhu nebyla, není a nebude, upřesnila Maria Malmer Stenergard, švédská ministryně pro migraci. „Povinná solidarita je jiná věc,“ uvedla minulý týden na Twitteru a vysvětlila, že země, které nechtějí přijímat žadatele o azyl, mohou přispět penězi nebo budováním kapacit. Jak zjistila agentura PAP, švédská vláda chce rozhovory o solidaritě uzavřít do července, kdy předá předsednictví v Radě EU Španělsku. Například Německo stále váhá, zda reformu v současné podobě podpořit. Přijetí návrhu by vyžadovalo kvalifikovanou většinu mezi členskými státy EU. Není vůbec jisté, zda ji zastánci reformy získají. (Aleksandra Krzysztoszek | EURACTIV.pl)
PRAHA
EU se připojí k Istanbulské úmluvě i bez souhlasu šestice zemí. Přestože Istanbulskou úmluvu zatím Bulharsko, Česko, Maďarsko Slovensko, Lotyšsko ani Litva neschválily, očekává se, že tak dnes (1. června) EU formálně učiní. Je ovšem možné, že státy, které úmluvu nepřijaly na národní úrovni, úmluvu nepodpoří ani na úrovni EU. Jak však potvrdil Soudní dvůr EU, Unie jako celek může úmluvu ratifikovat bez souhlasu všech členských států – pro přijetí totiž stačí dosáhnutí kvalifikované většiny.
Velvyslanci EU dokument schválili již 24. května. Ministři EU by měli schválení oficiálně potvrdit během dnešního zasedání Rady EU. „Přistoupení EU k Istanbulské úmluvě je silným znamením našeho odhodlání ukončit násilí na ženách a domácí násilí,“ informovalo švédské předsednictví. Plné přistoupení EU k úmluvě však nezbavuje zbývajících šest členských států povinnosti ratifikovat ji.
Istanbulská úmluva byla ve všech šesti členských státech, které ji doposud neratifikovaly, terčem dezinformačních kampaní. Jak již EURACTIV.cz informoval, Česko o ratifikaci úmluvy v budoucnu uvažuje, ale čtvrtečního hlasování se chce zdržet. Naopak se zdá, že v současném slovenském parlamentu, složeném převážně z konzervativních poslanců, je ratifikace smlouvy nemožná.
Žádná změna se neočekává ani v Bulharsku, kde byla pověst Istanbulské úmluvy zničena před čtyřmi lety. Stejný postoj se čeká i u Lotyšska, kde tamní parlament nedávno odmítl přijetí dokumentu projednat. Podobná situace nastala v Litvě, kde parlament Istanbulskou úmluvu ještě od roku 2018 neratifikoval. Ani v Maďarsku, kde smlouvu poslanci nepřijali v roce 2020, je změna postoje nepravděpodobná. (Aneta Zachová | EURACTIV.cz, Max Griera | EURACTIV.com, Krassen Nikolov | EURACTIV.bg, Barbara Zmušková | EURACTIV.sk)
BERLÍN
Už více než 10 milionů lidí si v Německu koupilo měsíční jízdenku za 49 eur. Více než 10 milionů lidí si předplatilo měsíční jízdenku za 49 eur na veškerou regionální veřejnou dopravu v Německu, včetně místních autobusů, tramvají a vlaků. Její zastánci se domnívají, že by mohla podnítit cestující k přechodu od individuální dopravy směrem k té veřejné. To by urychlilo „ozelenění“ sektoru dopravy. Jízdenka je nástupcem „jízdenky za 9 eur“ z roku 2020. (Nick Alipour | EURACTIV.de)
HELSINKY
Rusko kritizuje „konfrontační přístup“ Finska a omezuje konzulární služby v zemi. Rusko omezí svou konzulární přítomnost ve Finsku a od 1. července uzavře několik konzulátů, oznámilo ruské ministerstvo zahraničí s odkazem na rozhodnutí Finska začít vyznávat více konfrontační politiku. Ta byla podle slov ministerstva zdůrazněna finským rozhodnutím vstoupit do NATO. „Byla přerušena síť partnerských vazeb měst a regionů, hustá přeshraniční spolupráce, zastaveno letecké a železniční spojení,“ oznámilo ruské ministerstvo v prohlášení. (Pekka Vänttinen | EURACTIV.com)
ŘÍM
Italské vojenské jednotky zůstanou v Kosovu. Útok srbských demonstrantů na jednotky italské armády označil ministr zahraničí Antonio Tajani za „nepřijatelný“ a oznámil, že vojáci z Itálie a NATO přesto zůstanou v Kosovu, aby usnadnily dosažení mírové dohody. Během střetů mezi jednotkami NATO a třemi stovkami srbských demonstrantů se tento týden zranilo čtrnáct italských vojáků. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg oznámil, že do Kosova vyšle dalších 700 vojáků. (Federica Pascale | EURACTIV.it)
BRATISLAVA
Bratislava čelila masivnímu kybernetickému útoku během konference GLOBSEC. Během mezinárodní bezpečnostní konference GLOBSEC, která se zabývala hybridními hrozbami a podporou Ukrajiny, došlo ve středu (31. května) k výpadku elektronických systémů a parkovacích služeb slovenského hlavního města. Podle bratislavského primátora Matúše Valla ale nedošlo k narušení žádných dat. K útoku se přihlásila protinacistická skupina. (Barbara Zmušková | EURACTIV.sk)
Další porci zpráv z celé Evropy naleznete na našem partnerském webu EURACTIV.com.
Chcete dostávat The Capitals pravidelně do e-mailové schránky? Přihlaste se k odběru.