The Capitals: Polsko chce vytvořit nové hospodářské společenství s Rumunskem a Ukrajinou

Polsko chce vytvořit nové hospodářské společenství s Rumunskem a Ukrajinou. Polský premiér Mateusz Morawiecki v úterý v Bukurešti nastínil možný vznik nového hospodářského společenství v regionu středovýchodní Evropy. To by podle něj mělo tvořit Polsko spolu s Rumunskem a Ukrajinou. Spolupráce třech zemí je podle něj klíčová pro to, aby region získal v Evropě silnější hlas. Navíc by mohla posílit investice v regionu a položit základy společných vojenských a strategických plánů.

Polský premiér se vypravil do Bukurešti při příležitosti polsko-rumunské mezivládní konzultace. Ve svém projevu pochválil rumunského premiéra a prezidenta země za to, že podporují soudržnost, synergie a efektivitu obou zemí.

V projevu se ale také opřel do západních zemí. Ty podle něj svým kolegům v regionu střední a východní Evropy dlouhodobě nenaslouchají. „Nemůžeme se dívat na Evropskou unii jako na někoho, koho musíme poslouchat, a na někoho, kdo do Varšavy a Bukurešti doveze v kufříku vždy ta nejlepší řešení,“ citovala premiéra televize TVP.

„První naivní desetiletí transformace a kapitalismu (v regionu) bylo obdobím, kdy nás Západ využíval pro své vlastní cíle,“ nechal se slyšet.

Rumunský premiér Nicolae Ciucă si pak při příležitosti dialogu zemí pochválil ekonomickou spolupráci. Rok 2022 označil za „plodný pro polsko-rumunskou podnikatelskou komunitu“. Obchodní výměna mezi zeměmi dosáhla 11 miliard eur, a vzrostla tak o 20 % oproti roku 2021. (Aleksandra Krzysztoszek | EURACTIV.pl)

Lucemburský ministr se opřel do Německa kvůli syntetickým palivům a do Francie kvůli jádru. Lucemburský zelený ministr pro energetiku Claude Turmes zkritizoval německou liberální stranu FDP za prodlužování debat o legislativě, která znamená praktický konec spalovacích motorů.

„E-paliva jsou politikou pro bohaté řidiče Porsche,“ okomentoval snahy Německa, aby legislativa zahrnovala výjimku, podle které se budou po roce 2035 prodávat vozidla se spalovacími motory v případě, že se v nich budou používat klimaticky neutrální syntetická paliva.

Kritiku si od Turmese vysloužila i Francie, která se v současné době s několika dalšími zeměmi včetně Česka snaží prosadit větší podporu pro jadernou energetiku v unijních legislativních návrzích. (Luka Krauss| EURACTIV.com)

Amnesty International varuje před lidskoprávní situací v Rakousku. Nedostatečné sociální dávky, rasové profilování, nedostatečná ochrana dětských uprchlíků bez doprovodu, špatné podmínky ubytovacích zařízení pro žadatele o azyl či tlak na svobodu médií. To jsou nedostatky, které má Rakousko v oblasti lidských práv podle zprávy zveřejněné v úterý lidskoprávní organizací Amnesty International.

Kritiku si Rakousko vysloužilo zejména kvůli nelegálnímu zatlačování migrantů zpět za hranice a za jejich ubytovávání v nevhodných podmínkách. Podle Amnesty International spolková vláda nespolupracuje se zemskými vládami a žadatelé o azyl jsou tak dočasně nuceni bydlet ve stanech.

Zpráva zemi kritizuje také za nakládání s nedoprovázenými dětmi. V září vyšlo najevo, že během posledních sedmi měsíců zmizelo 5 140 nezletilých uprchlíků. „Je to jako by zmizelo jedno celé malé město. A politici od toho odvracejí zrak,“ kritizuje situaci v Rakousku výkonná ředitelka rakouské pobočky Amnesty International Annemarie Schlacková, která vyzvala vládu k ochraně mladých a zranitelných lidí. (Chiara Swaton | EURACTIV.de)

MADRID | BEIJING

Španělský premiér míří do Číny, klíčovým tématem bude Ukrajina. Čína a Španělsko si letos připomínají 50 let diplomatických vztahů, které se obešly bez výrazných překážek. Výročí by tak mohlo být pro španělského premiéra Pedra Sáncheze příhodným momentem k prozkoumání toho, zda by mohla Čína sehrát významnější roli v ukončení války na Ukrajině. Jak potvrdilo i čínské ministerstvo zahraničí, diskuse se pravděpodobně povedou o ruské agresi na Ukrajině a potenciální roli Číny jako mediátora.

Sánchez by měl do asijské velmoci zavítat tento týden a bude prvním evropským lídrem, který se setká s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem po zahájení jeho třetího pětiletého období a nedávné návštěvě Vladimira Putina v Moskvě. (Lorena Cantó I EFE/ Beijing)

BRATISLAVA

Slovenská europoslankyně: Rozhodnutí poslat na Ukrajinu stíhačky je protiústavní. Slovenská vláda nedávno oznámila, že Ukrajině poskytne 13 stíhaček MiG-29. Podle europoslankyně Kataríny Roth Neveďalové (Smer-SD/S&D) je ale toto rozhodnutí protiústavní. Uvedla to v rozhovoru pro EURACTIV.

Podle Neveďalové tomu tak je, protože na Slovensku vládne vláda, která má po loňském vyslovení nedůvěry jen omezené pravomoci a podle ústavy nemá činit žádná zásadní rozhodnutí.

„Problém je, že momentálně nemáme na Slovensku vládu (s důvěrou). Tato vláda nemá právo dělat taková rozhodnutí. Rozhodnutí nemá navíc podporu veřejnosti, nebylo podpořeno ani politiky a neproběhlo ve spolupráci s mezinárodními organizacemi, kterými jsme členy. Je to tedy velmi problematické rozhodnutí, které není v souladu s právní úpravou,“ řekla europoslankyně. (Olha Lyshen | EURACTIV.com)