The Capitals: Po německém zpřísnění hraničních kontrol hrozí tvrdší migrační opatření i ve Francii

PAŘÍŽ

Po německém zpřísnění hraničních kontrol hrozí tvrdší migrační opatření i ve Francii. Pondělní rozhodnutí Německa (9. září) zavést kontroly na všech státních hraničních přechodech s cílem omezit nelegální migraci může přimět Francii k reakci. Tvrdšímu postoji k migrační politice je totiž nakloněna i strana prezidenta Emmanuela Macrona.

„Otázka kontroly [migračních] toků se týká všech členských států,“ uvedl pro Euractiv Charles Rodwell, poslanec za Macronovu stranu Ensemble pour la République (EPR).

Podle Rodwella, který bude na podzim jedním z hlavních aktérů jednání o imigračním rozpočtu na rok 2025, by měla Francie na aktuální situaci reagovat. „Podle mého názoru by bylo velmi špatné, kdyby Francie nereagovala, když čelí stejným problémům a obtížím. Proto velmi pozorně sledujeme, co se děje v Německu, a budeme muset zvážit, zda děláme dost, nebo ne.“

„Budu podporovat přísnou politiku v oblasti kontroly přistěhovalectví,“ řekl v úterý pro televizní stanici BFMTV další poslanec EPR a blízký Macronův spojenec v parlamentu Benjamin Haddad.

Tvrdší postoj k migraci se očekává i od nově jmenovaného francouzského premiéra Michela Barniera. Jeho politické priority sice ještě nebyly vypracovány a vláda nebyla formálně oznámena, napovědět mohou ovšem jeho dřívější názory na migrační politiku. Ty byly spíše tvrdé a někdy i na hranici porušení práva EU. Nyní může hledat inspiraci a „ospravedlnění“ svého přístupu v Německu a mohl by při tom využít podpory Macronových poslanců. Více zde.

VARŠAVA

Polský premiér zkritizoval německé hraniční kontroly. Polský premiér Donald Tusk v úterý ostře zkritizoval rozhodnutí Německa zpřísnit kontroly na všech svých hranicích, včetně té, kterou sdílí s Polskem.

„Z polského pohledu je takový postup nepřijatelný,“ řekl Tusk na úterní (10. září) tiskové konferenci ve Varšavě. „Je to vnitropolitická a politická situace v Německu, která je příčinou těchto kroků, a nikoliv naše politika vůči nelegální migraci na našich hranicích,“ dodal. (Charles Szumski a Nicholas Wallace | Euractiv.com)

Švédská vláda má nové ministryně. Švédský premiér Ulf Kristersson (Umírnění, EPP) na úvod parlamentního zasedání provedl změny ve vládním kabinetu. Mezi ty nejvýznamnější patří výměna na postu ministra pro migraci – Tobiase Billströma po jeho náhlé rezignaci nahradila Maria Malmer Stenergard. Změna se týká i pozice ministryně pro EU – nově ji obsadila poslankyně Jessica Rosencrantz, a to poté, co byla Jessika Roswall navržena na post příští švédské eurokomisařky.

LISABON

Portugalští podnikatelé chválí Draghiho zprávu. Portugalská podnikatelská konfederace (CIP) v úterý (10. září) ocenila strategii nastíněnou v dlouho očekávané zprávě Maria Draghiho o evropské konkurenceschopnosti a vyzvala k větší veřejné podpoře soukromého sektoru a zvýšení investic.

CIP ve svém prohlášení uvedla, že zpráva „představuje jasnou změnu v evropském myšlení“, protože „vrací konkurenceschopnost do středu politik, které podporují prosperitu, udržitelnost, blahobyt, demokracii a sociální soudržnost v Evropě“. (Irina Melo | Lusa.pt)

BRATISLAVA

Premiér Fico popírá nákup softwaru Pegasus, pochybnosti přetrvávají. Slovenský premiér Robert Fico popřel obvinění, že jeho vláda nakoupila špionážní software Pegasus.

„Žádný Pegasus neexistuje, právě naopak. Pokud jde o tohoto ‚červa‘, musíme přijmout zákon, který by tomu zabránil, protože takový systém by byl rozhodně porušením soukromí, pokud by se (u nás) používal,“ řekl premiér.

Juraj Krúpa, odborník na obranu a bezpečnost z opoziční strany Svoboda a solidarita (SaS), nicméně tvrdí, že on i média získali konzistentní informace o nákupu Pegasu, a to z několika nezávislých zdrojů. (Natália Silenská | Euractiv.sk)