SEVER
HELSINKYNord Stream 2 v ohrožení? Otrava ruského opozičního předáka Alexeje Navalného vnesla pochybnosti do otázky dostavby plynovodu Nord Stream 2. Diskuse o pozastavení stavby se objevují nejen v Německu, ale také ve Finsku. Například finská europoslankyně Henna Virkkunenová (EPP) upozornila, že dostavba plynovodu jen posílí ruský vliv v Evropě, což je vzhledem k jeho chování nepřijatelné. Finsko, na rozdíl od Švédska, Dánska a baltských zemí, vnímalo stavbu plynovodu vždy jako ryze komerční projekt. Vzhledem k okolnostem by ale Finové mohli svůj postoj k plynovodu Nord Stream 2 přehodnotit a vzít v potaz i jeho politickou dimenzi. (Pekka Vänttinen | EURACTIV.com)ZÁPAD
BERLÍNNavalnyj se probudil z kómatu. V pondělí (7. září) probudili doktoři z berlínské nemocnice Charité ruského opozičníka Alexeje Navalného z umělého spánku. Politik je při vědomí a s dýcháním mu postupně přestává pomáhat plicní ventilátor. Doktoři nicméně zatím nedokáží říct, jestli si z otravy vojenskou látkou Novičok neodnese trvalé následky. (Sarah Lawton | EURACTIV.de)VÍDEŇObvinění z „nechutné politiky“. Vztahy mezi Rakouskem a Tureckem jsou už řadu let napjaté, protože Rakušané jsou jedni z nejhlasitějších odpůrců tureckého připojení k EU. Kancléř Sebastian Kurz mluvil minulý týden v několika rozhovorech o sporu mezi Řeckem a Tureckem ve Středomoří, a vyzval EU k tomu, aby se Ankarou nenechala vydírat. Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoğlu zareagoval ostře. „Skutečnou hrozbou pro EU a její hodnoty je zkreslená ideologie, kterou představuje Kurz. (…) Tato nechutná politika, založená na rasismu, xenofobii a islamofobii, je nemocí naší doby,“ napsal na Twitter. (Philipp Grüll | EURACTIV.de)PAŘÍŽMacron odsoudil utlačování Ujgurů. Utlačování ujgurské menšiny ze strany čínské vlády je „nepřijatelné“ a Francie jej odsuzuje „v té největší možné míře“. Právě tak zněla oficiální odpověď prezidenta Emmanuela Macrona na dopis podepsaný třiceti francouzskými poslanci, kteří žádali Macrona o ráznější postup vůči Číně. (Anne Damiani | EURACTIV.FR)BRUSELVíce než 1 500 pokut. Bruselská policie udělila od 1. července již 1 537 pokut za nenošení roušek ve veřejných prostorách. Vyplývá to z údajů zveřejněných bruselským primátorem Philippem Closem. (Alexandra Brzozowski, EURACTIV.com)LONDÝNJohnson odpálkoval problém s irskými hranicemi. Britská vláda dokončuje návrh zákona o vnitřním trhu, který bude mimo jiné řešit cla mezi Severním Irskem a Irskem. Návrh si vysloužil kritiku ze strany irské vlády, premiér Boris Johnson je však přesvědčen o tom, že zákon nijak nenaruší rozvodovou dohodu podepsanou mezi Británií a EU. (Benjamin Fox | EURACTIV.com)DUBLINPohovory u předsedkyně. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová vyzpovídala místopředsedkyni Evropského parlamentu Maireadu McGuinnessovou a bývalého viceprezidenta Evropské investiční banky Andrewa McDowella, kteří jsou irskými kandidáty na uvolněný post eurokomisaře. Von der Leyenová plánuje zaplnit prázdné místo ve své Komisi co nejdříve. McGuinnessová je favoritkou, ačkoliv je velmi nepravděpodobné, že by dosáhla na obchodní portfolio, které dosud patřilo dnes už bývalému irskému komisaři Philu Hoganovi. (Samuel Stolton | EURACTIV.com)JIH
ŘÍMZpátky do školy. V některých italských provinciích včera začal školní rok, ostatní regiony školy otevřou za týden 14. září s výjimkou Furlánska, kde se vrátí žáci do lavic až 16. září. Apulie a Kalábrie počkají ještě déle, školy plánují otevřít až 24. září. Některé z regionů zvažují, že s otevřením počkají až po ústavním referendu, které se bude konat 20. a 21. září. Mezitím se potvrzují obavy, že řada učitelů nebude chtít v současné zdravotní krizi pracovat. (Alessandro Follis | EURACTIV.it)LISABONDalší karanténa je nepřijatelná. Portugalsko si již nemůže dovolit uzavřít svou ekonomiku, podobně jako to udělalo na jaře, aby zabránilo šíření koronaviru. Novinářům to potvrdil premiér António Costa, podle kterého by vyhlášení další karantény nebylo udržitelné jak z ekonomického, tak i sociálního hlediska. (Suraia Ferreira and João Godinho, Lusa.pt)MADRID500 000 případů. Španělsko se stalo první zemí EU, která od začátku pandemie potvrdila více než půl milionu případů nákazy nemocí COVID-19. V současnosti ji ve světových žebříčcích patří deváté místo, hned za Mexikem a Jižní Afrikou. Podle Fernanda Simona, který stojí v čele španělské reakce na tuto zdravotní krizi, zemřelo za poslední týden na koronavirus 237 lidí, 7 800 je v nemocnici a z toho více než 1 000 na jednotce intenzivní péče. (EUROEFE)VALLETTAVýzva k ukončení „humanitární krize“. Skupina mezinárodních organizací vyzvala k okamžitému vylodění lodi Maersk Etienne, která v současnosti zadržuje 27 migrantů blízko pobřeží Malty. Migranti na palubě už více než měsíc čekají na povolení zakotvit od maltských úřadů, zatím však marně. (Samuel Stolton | EURACTIV.com)VISEGRÁD
VARŠAVAPolská rozvojová banka jedná s EU. Státem vlastněná rozvojová banka BGK nabízí díky podpoře EU řadu produktů, které mají polským firmám pomoci ustát koronavirovou krizi. Vedení banky v pondělí informovalo o tom, že banka začne s Evropskou komisí vyjednávat o prodloužení záchranných programů, a to až do konce roku 2021. (Alexandra Brzozowski, EURACTIV.com)
BRATISLAVAVzpomínka na Jozefa Chovance. Asi 40 Slováků žijících v Belgii se v neděli 6. září sešlo a vzpomnělo na Jozefa Chovance, který v únoru 2018 zemřel po brutálním policejním zásahu na letišti v Charleroi. Vzpomínkové akce se zúčastnil i vedoucí slovenské ambasády v Belgii, chargé d’affaires Andrej Michalec. (Zuzana Gabrižová | EURACTIV.sk)PRAHANeudržitelné veřejné finance. Národní kontrolní úřad (NKÚ) ve svém stanovisku ke státnímu rozpočtu za rok 2019 varoval, že ekonomické dopady koronavirové krize mohou ČR rychle přiblížit ke stavu neudržitelných veřejných financí. Ty jsou podle něj na recesi připraveny hůře než v roce 2008. Ministerstvo financí však tuto kritiku odmítá. (Aneta Zachová | EURACTIV.cz)BALKÁN
ZÁHŘEBKoronavirový školní rok. V pondělí se znovu otevřely chorvatské školy a do lavic se vrátilo 460 tisíc žáků a studentů. Občané ale otevření škol kritizují, vláda totiž nepřišla s jasnými instrukcemi a možnými scénáři v případě šíření nákazy covid-19 mezi dětmi. Mnoho rodičů tak odmítá své potomky do škol posílat. Vláda žádá zaměstnance škol, aby se chovali zodpovědně i ve svém volném čase, a zabránili tak šíření viru. Rovněž upozornila studenty, zejména starší ročníky, aby poctivě nosili roušky. (Tea Trubić Macan, EURACTIV.hr)BUKUREŠŤSpor o důchody. Rumunská socialistická strana PSD se snaží prosadit 40% navýšení důchodů. Středopravicová vláda je však proti, jednalo by se totiž o příliš vysoký výdaj, který si nyní státní rozpočet nemůže dovolit. (Bogdan Neagu, EURACTIV.ro)SOFIEChaos na trhu s plynem. Na bulharském trhu s plynem zavládl chaos. Cena plynu se totiž musí schvalovat pro každý měsíc zvlášť, jinak podle bulharské legislativy žádná cena za plyn neexistuje. Nyní vyplynulo na povrch, že veřejný dodavatel Bulgargaz nemá žádnou schválenou cenu za prodej plynu, neexistují žádné vyhotovené faktury a stát ani nezaplatil za dodávky od ruského Gazpromu. Podle serveru Capital stojí za tímto chaosem sám premiér Bojko Borisov, který se pokusil zabránit rostoucím cenám plynu. Vyšší výdaje bulharských domácností by totiž mohly podnítit ještě silnější vlny protestů vůči jeho vládě. (Georgi Gotev, EURACTIV.com)BĚLEHRADPokroky ve vyjednávání. Zvláštní velvyslanec EU pro dialog mezi Bělehradem a Prištinou Miroslav Lajčák včera v Bruselu řekl, že jednání mezi lídry Srbska a Kosova v otázkách ekonomické spolupráce a pohřešovaných osob z dob válečných konfliktů „významně pokročilo“. (EURACTIV.rs, betabriefing.com)K pravidelnému odběru The Capitals se můžete přihlásit zde.