ZÁPAD
Další rok v EPP. Pokud se Viktor Orbán nerozhodne odejít, v Evropské lidové straně (EPP) může zůstat jeden další rok. EPP totiž nenašla většinu hlasů pro to, aby jeho stranu Fidesz ze svých řad vyloučila. EPP pozastavila členství Fidesz před loňskými volbami do Evropského parlamentu. Zatímco řada členů EPP včetně současného předsedy Donalda Tuska chtěla Orbána vyloučit, slovenští, francouzští, španělští a bavorští lidovci vytvořili opozici. (Sarantis Michalopoulos | EURACTIV.com) ///BERLÍN / VÍDEŇKurz se setkal s Merkelovou. Rakouský kancléř během berlínského jednání zdůraznil názorové rozdíly, které mezi oběma vládami v současnosti panují. Rakousko v první řadě odmítá německý návrh na zdanění finančních transakcí. Podle Vídně totiž ve skutečnosti nezasáhne tížené spekulanty, ale spíše drobné investory. Vlády se ovšem neshodnou ani v otázce obnovení mise Sofia, která by měla nově dohlížet na zbraňové embargo proti Libyi. Tuto myšlenku podporuje zejména nový unijní představitel pro zahraniční politiku Josep Borell. Německo, které celé uvalení embarga iniciovalo, s nápadem Borella souhlasí. Rakousko je ale proti. (Philipp Grüll | EURACTIV.de)Nový kandidát v Durynsku. Alternativa pro Německo (AfD) představila svého kandidáta do boje o post ministerského předsedy této středoněmecké spolkové země. Tu v současnosti vede Bodo Ramelow ze strany Die Linke. Zemské volby se zde uskuteční již ve středu 5. února. Vyzyvatelem za AfD je Chistoph Kindervater, starosta malého německého městečka s 350 obyvateli. Ten sice tvrdí, že není příslušníkem žádné strany, ve skutečnosti však patří ke skupině silně konzervativních voličů CDU, která se označuje jako „Unie hodnot“. (Sarah Lawton | EURACTIV.de) ///JIH
MADRIDPředpověď španělské ministryně pro klima. Dalších přibližně 4–6 let budou z hlediska světového boje proti změnám klimatu klíčové. Myslí si to španělská ministryně pro klima a ekologickou transformaci Teresa Riberaová. V exkluzivním rozhovoru pro El Pais si také pochvalovala, že současná vláda významně rozšířila pravomoci jejího ministerstva.Riberaová zdůraznila, že pokud se nepřistoupí k akci, pocítí to především státy jižní Evropy jako Portugalsko nebo Španělsko. „Jsme hraniční oblast s vysokým rizikem odlesňování a extrémních výkyvů počasí, které mají dopad na infrastrukturu a HDP. Španělsko musí být aktivní na unijní úrovni,“ řekla. (EuroEFE.EURACTIV.es) ///ŘÍMBossi zkritizoval Salviniho. V rozhovoru pro deník La Republica zakladatel krajně pravicové strany Liga Umberto Bossi kritizoval nacionalistický přístup současného lídra strany Mattea Salviniho. „Lidé se ptají, jestli Liga nadále chrání zájmy severní Itálie,“ řekl a obvinil Salviniho, že stranu odklonil od původního cíle – boje za regionální autonomii. Salvini reagoval, že nápady Bossiho sice respektuje, ale bránil se tím, že podpora strany nebyla v zemí nikdy tak vysoká. (Gerardo Fortuna | EURACTIV.com) ///VISEGRÁD
VARŠAVA / PAŘÍŽMacron v Polsku. Během prvního dne své dvoudenní návštěvy Polska se francouzský prezident Emmanuel Macron sešel se svým polským protějškem Andrzejem Dudou. Mluvili spolu mimo jiné o partnerství v rámci Unie a výzvách nadcházejících měsíců. V jejich přítomnosti pak došlo k podepsání prohlášení o strategickém partnerství a o spolupráci v oblasti kyberbezpečnosti. Macron využil příležitosti také k tomu, aby vyjádřil obavy nad polskými justičními reformami, a zároveň připomenul, že „je v zájmu Evropy, Francie a Polska, aby byl ustanoven zásadní dialog s Ruskem.“ Kromě toho francouzský prezident na příští měsíc navrhl setkání Výmarského trojúhelníku, spolku Francie, Německa a Polska pro podporu vzájemné spolupráce, který se naposledy sešel v roce 2011. Duda na oplátku vyjádřil ochotu účastnit se vývoje evropského tanku, na kterém pracuje Francie s Německem, a kterého se Polsko zatím neúčastní. Francouzský prezident v návaznosti na to uvítal „obrat“ ve vztazích s Polskem. Zároveň vyzval k posílení spolupráce mezi zeměmi v oblasti energetiky a obranného průmyslu. (Łukasz Gadzała | EURACTIV.pl, EURACTIV.FR) ///BRATISLAVAPředvolební „klimatická“ analýza. Vládní i opoziční strany na Slovensku souhlasí s nutností rozvoje obnovitelných zdrojů energie a potřebou dokončení stavby jaderné elektrárny Mochovce. Rozdělené jsou však v otázce budoucnosti jádra a kotlíkových dotací. Zároveň jim chybí konkrétní návrhy řešení energetické chudoby. (Zuzana Gabrižová | EURACTIV.sk) ///PRAHASledovací systém? Server Seznam Zprávy informoval, že zrušená zakázka na e-shop a informační systém na nákup a užívání internetových dálničních známek, kvůli kterému byl před nedávnem odvolán i ministr dopravy, měla mít ještě jeden, poněkud nečekaný účel. Celý systém měl totiž zároveň sloužit jako sofistikovaný sledovací mechanismus. Nejenže měl monitorovat a nahrávat poznávací značky všech automobilů, ale rovněž i tváře jejich řidičů. „Je to nesmysl,“ reagoval na zjištění Seznam Zpráv předseda vlády Andrej Babiš (ANO).První deficit od roku 2003. Česká ministryně financí Alena Schillerová uvedla, že státní rozpočet je v deficitu ve výši 350 milionů eur. Ministerstvo tento první deficit od roku 2003 vysvětlilo zejména vyššími výdaji na důchody, platy učitelů, vyššími rodičovskými příspěvky a také příspěvky do unijního rozpočtu, protože podle Schillerové Komise „požádala o dvě měsíční platby do rozpočtu EU již v lednu“. (Aneta Zachová | EURACTIV.cz) ///BALKÁN
BUKUREŠŤNedostatečný energetický plán. Rumunsko na základě posudku Evropské komise přepracovalo Národní energetický a klimatický plán pro roky 2021-2030. Ten však stále počítá pouze s malým podílem obnovitelných zdrojů na celkovou spotřebu země. Podle původního plánu měl rumunský podíl obnovitelných zdrojů v hrubé celkové spotřebě v roce 2030 dosáhnout 27,9 %, přičemž dnes to je zhruba 24 %. Evropská komise by byla ráda, aby byl rumunský cíl vyšší, podle odhadů Komise by měl rumunský podíl obnovitelných zdrojů dosáhnout ideálně 34 %. Proto Komise Rumunsko vyzvala, aby bylo ambicióznější. Nový plán, ale příliš ambiciózní není, počítá totiž s podílem obnovitelných zdrojů ve výši 30,7 %. (EURACTIV.ro) ///ZÁHŘEBStrana HDZ si vybírá svého šéfa. Boj kandidátů o post šéfa Chorvatské demokratické unie nabírá na obrátkách. Chorvatský premiér Andrej Plenkovic, který stranu v současné době vede, čelí kandidatuře Miro Kovace. Jednou z hlavních třecích ploch mezi oběma kandidáty je kupříkladu ratifikace Istanbulské úmluvy. (Karla Junicic| EURACTIV.hr) ///LUBLAŇSlovinsko pomalu otáčí. Slovinský ministr zahraničí Miro Cerar řekl, že spor s Chorvatskem okolo pohraničních zón může být vyřešen a existuje více způsobů, jak implementovat výsledek arbitráže, kterou Slovinci považují za závaznou. Dialog by podle něj mohl začít mezi prezidentem Borutem Pahorem a jeho chorvatským protějškem Zoranem Milanovićem, který má začít úřadovat 16. února. (Željko Trkanjec | EURACTIV.hr) ///BĚLEHRADŽádná dohoda o Kosovu bez Ruska a OSN. Ruský velvyslanec v Srbsku Aleksander Botsan-Karačenko uvedl, že pokud ho Bělehrad pozve, účastní se Rusko jednání o Kosovu. Bez Ruska a sankcí Rady bezpečnosti OSN prý ale žádná dohoda nebude. V rozhovoru pro srbský deník Blic dále uvedl, že Rusko vždy stálo o to, aby jednání mezi Bělehradem a Prištinou pokračovala. Touha dosáhnout rychlého řešení vzbuzuje ale podle velvyslance obavy, neboť skutečný pokrok a kompromis vyžadují více času. (EURACTIV.rs) ///PRIŠTINANová vláda, ostrá slova. Premiér Albin Kurti získal pro svůj nový kabinet důvěru kosovského parlamentu. Srbská strana Srpska Lista vládu sice v hlasování nepodpořila, z ústavy však má právo na dvě ministerská křesla. O třetí křeslo požádala egyptská menšina. Kurdi vyvolal kritiku Srbska, když zmínil, že proti zemi podá žalobu za genocidu, zavede plnou politickou, ekonomickou a obchodní reciprocitu a založí institut pro studium válečných zločinů a genocidy. (Željko Trkanjec | EURACTIV.hr) ///TIRANAPolitická geografie. Během své návštěvy Tirany zdůraznil předseda Evropského parlamentu David Sassoli nutnost otevření přístupových jednání s Albánií a Severní Makedonií. Zároveň připomněl, že podle Evropské komise i Parlamentu splňují obě země vše, co se od nich v tomto ohledu žádá. Sassoli dále řekl, že pokračování v rozšiřování je v zájmu jak Unie, tak celého západního Balkánu, který je zeměmi EU obklopen. Členství by tak pro region znamenalo proměnu „zeměpisného prostoru v politický“. (Augustin Palokaj | Jutarnji list) ///SARAJEVONedostatek pohraničních policistů. Bosenský ministr pro bezpečnost Fahrudin Radončić se v Záhřebu nechal slyšet, že ekonomická migrace není humanitárním problémem a že udělá vše pro to, aby se Bosna a Hercegovina (BiH) nestala „parkovištěm migrantů“. Jeho země podle něj považuje za klíčové, aby hranice s Chorvatskem byla neprostupná pro ilegální migranty. Státy se dohodly na užší spolupráci pohraničních policistů, přičemž Radončić upozornil na „alarmující stav“ své země v tomto ohledu. „Každý pohraničník hlídá 25 kilometrů hranic, a v posledních třech letech nebyl přijat nikdo nový,“ postěžoval si ministr s tím, že BiH urgentně potřebuje 400 nových policistů, a do budoucna 1200. (Željko Trkanjec | EURACTIV.hr) ///K pravidelnému odběru The Capitals se můžete přihlásit zde.