VÍDEŇ
OMV stále dováží ruský plyn. Nemůžeme jí zakázat plnit smlouvy, tvrdí rakouská vláda. Rakouská vláda zatím nepřijala opatření, kterým by zastavila dodávky levného ruského plynu do země.
Před začátkem války ruský plyn představoval 80 % veškerého plynu na rakouském trhu, nyní je to přibližně 70 %. Plyn proudí do země díky dlouhodobým kontraktům mezi rakouskou společností OMV a ruským Gazpromem, který nyní dodává 100 % dohodnutého objemu.
„Pokud budou Rusové pokračovat v dodávkách, pak nemohu OMV zakázat, aby plnila smluvní závazky,“ prohlásil v pátečním rozhovoru pro ZIB2 rakouský kancléř Karl Nehammer.
Rakousko vlastní 31,5 % podíl v OMV. „Jde o zajištění státního majetku a udržení stávajících smluv co nejdéle,“ uvedl kancléř. (Nikolaus J. Kurmayer | EURACTIV.de)
PAŘÍŽFrancouzský dopravní sektor bude finančně přispívat na odklon od fosilních paliv. Francouzský ministr dopravy Clément Beaune pro list Le Monde uvedl, že svůj podíl za účet za odchod od fosilních paliv budou muset zaplatit i společnosti, které se podílejí na dálniční dopravě v zemi. V roce 2021 se na čele žebříčku největších znečišťovatelů ve Francii umístilo právě odvětví dopravy. Nejvíce emisí přitom pocházelo z osobní automobilové dopravy. Dálniční společnosti budou, podle Beauna, muset „finančně přispět k odchodu od fosilních paliv,“ a dodal, že o konkrétní daňové úpravě bude v následujících měsících jednat francouzská vláda. Ministr nastínil, že v krátkodobém horizontu budou zisky firem využity „k větším investicím do odchodu od fosilních paliv“, a to zejména prostřednictvím budování elektrických terminálů nebo parkovišť pro spolujízdu na francouzských dálnicích. (Clara Bauer-Babef | EURACTIV.fr)
HAAGNizozemsko chce zmírnit vízová pravidla pro oběti zemětřesení. Nizozemská Strana práce požaduje, aby vláda zmírnila vízová pravidla pro turecké a syrské oběti zemětřesení a zajistila jim možnost dočasně vycestovat za svými rodinnými příslušníky. Nizozemsko by se tak zařadilo po bok Německa a Belgie, které v reakci na zemětřesení vízovou politiku rovněž uvolňují. (Sofia Stuart Leeson | EURACTIV.com)
HELSINKYFinsko a Švédsko by se mohly do července stát členy NATO. Podle slov finského prezidenta by se Finsko i Švédsko mohly stát členy Severoatlantické aliance již během červencového summitu NATO ve Vilniusu. Přístupový proces přitom začal v Madridu v červnu loňského roku a někteří jej označují za zdlouhavý. Navíc je možné, že dojde k průtahům při ratifikaci. Otazník visí zejména nad ratifikací v Turecku a Maďarsku. (Pekka Vänttinen | EURACTIV.com)
BĚLEHRADVučić si myslí, že Srbsko bude mít potíže bez ohledu na to, kdo vyhraje válku na Ukrajině. Podle srbského prezidenta Aleksandara Vučiće není jasné, kdo válku vyhraje, ale pro Srbsko, které se doposud vyhlo zavádění sankcí proti Rusku, bude obtížné si vybrat stranu. Srbský prezident přitom již dříve uvedl, že Srbsko možná bude muset sankcionovat Rusko, ale dokud má možnost „je lepší nemuset.“ V lednu srbský ministr zahraničí Ivica Dačić poprvé naznačil, že Bělehrad by mohl změnit svůj zahraničně-politický kurz a na Rusko uvalit sankce. Mimo jiné je to jeden z klíčových požadavků EU, aby Srbsko mohlo pokročit v jednáních o členství. (EURACTIV.rs | Bojana Zimonjić Jelisavac)
Další porci zpráv z celé Evropy naleznete na našem partnerském webu EURACTIV.com.
Chcete dostávat The Capitals pravidelně do e-mailové schránky? Přihlaste se k odběru.