The Capitals: Obří norský státní fond by mohl podpořit Ukrajinu a evropskou obranu

The Capitals přináší jedinečný přehled událostí z evropských zemí.

---

OSLOObří norský státní fond by mohl podpořit Ukrajinu a evropskou obranu. Kvůli oslabení vojenské podpory z USA Norsko zvažuje, že využije svůj státní investiční fond k výraznému navýšení pomoci Ukrajině. Norský fond, největší státní investiční fond na světě, spravuje 1,7 bilionu eur. Z toho přibližně 109 miliard eur pochází z norských „válečných zisků“ v důsledku růstu cen plynu v letech 2022 a 2023. Myšlenka aktivnějšího využívání fondu na podporu Ukrajiny a evropských obranných výdajů získává stále větší podporu. Jedním z návrhů je přeměnit přibližně 300 miliard eur z likvidních dluhopisů fondu na evropské obranné dluhopisy, které by mohly být použity výhradně na posílení evropské obrany. „Brzy předložíme parlamentu návrh na zvýšení podpory Ukrajiny,“ uvedl premiér Jonas Gahr Støre, který se rovněž zúčastnil nedělního (2. března) zasedání evropských lídrů v Londýně. Od začátku války přispělo Norsko na podporu Ukrajiny 3,35 miliardy eur. Podle švédských a dánských médií je tato částka „ubohá“ a „trestuhodná“, vzhledem k tomu, že jejich země poskytly 5,41 miliardy eur, resp. 8,05 miliardy eur. Norská vláda však argumentuje, že patří mezi největší dárce Ukrajiny a dosud se zavázala k podpoře ve výši nejméně 167 miliard norských korun (14,7 miliardy eur) do roku 2030. (Jacob Wulff Wold | Euractiv)

---

VÍDEŇRakousko má novou vládu, do koalice míří ÖVP, SPÖ a NEOS. Novou rakouskou koaliční vládu vytvoří konzervativní ÖVP, sociálnědemokratická SPÖ a liberální strana NEOS. Trojice se na spolupráci dohodla v neděli (2. března), informovala agentura AFP. Nová vláda by měla složit přísahu v pondělí (3. března). Předchozí lednový pokus o sestavení kabinetu, kterým byl pověřen lídr krajně pravicové FPÖ Herbert Kickl, ztroskotal na jednáních s ÖVP. (Euractiv, AFP)

---

ŘÍMItálie vrací jadernou energii do hry, do roku 2030 chce nové reaktory. Italská vláda v pátek (28. února) schválila návrh na znovuzavedení jaderné energie do roku 2030, čímž zvrátila výsledky dvou „protijaderných“ referend z let 1987 a 2011. Cílem je posílit energetickou bezpečnost země a splnit ambiciózní cíle v oblasti dekarbonizace. Podle plánu by jaderná energie měla do roku 2050 pokrývat 11 až 22 % celkových dodávek elektřiny. Tento přechod by mohl do poloviny století ušetřit až 17 miliard eur na dekarbonizačních opatřeních. (Alessia Peretti | Euractiv.it)

---

VARŠAVAVaršava zavádí povinné třídění textilu. Polské hlavní město se potýkalo s novými požadavky směrnice o odpadech, která od 1. ledna 2025 zavádí povinné třídění textilu. Místní úřady nebyly na změnu plně připraveny, za což schytávaly kritiku. Město nakonec našlo řešení. Od začátku března mohou obyvatelé Varšavy odevzdávat použitý textil v mobilních sběrnách selektivního komunálního odpadu. Tyto sběrny jsou dostupné ve vybrané dny na 42 místech po celém městě. (Aleksandra Krzysztoszek | Euractiv.pl)

---

BRATISLAVAStřet Trumpa a Zelenského rozdělil Slovensko, Fico odmítá pomoc Ukrajině. Vyhrocený střet mezi Donaldem Trumpem a Volodymyrem Zelenským vyvolal na Slovensku smíšené reakce. Vládní představitelé se zpočátku zdráhali komentovat, premiér Robert Fico (Smer-SD/NI) se k výměně názorů ve Washingtonu vyjádřil až v sobotu (2. března). Kritizoval plány EU na další podporu Ukrajiny a znovu potvrdil, že Slovensko nebude Kyjev finančně ani vojensky podporovat. Naopak slovenská opozice vyjádřila Zelenskému silnou podporu. Předseda Progresivního Slovenska (PS/RE) Michal Šimečka kritizoval Fica za to, že se spojil s Trumpem a Putinem „proti nejbližším partnerům Slovenska v EU a Ukrajině“. K setkání Trumpa se Zelenským se vyjádřila i bývalá prezidentka Zuzana Čaputová, která se po svém odchodu z funkce k aktuálnímu dění vyjadřuje jen zřídka. (Natália Silenská | Euractiv.sk)

---

Další porci zpráv naleznete na našem partnerském webu EURACTIV.com.

---

Chcete dostávat The Capitals pravidelně do e-mailové schránky? Přihlaoste se k odběru.