VARŠAVA
Polsko si předvolalo ukrajinského velvyslance kvůli projevu Zelenského v OSN. Polské ministerstvo zahraničí si kvůli středečnímu (20. září) prohlášení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ke sporu o dovoz obilí na Valném shromáždění OSN předvolalo ukrajinského velvyslance.
Velvyslance Vasyla Zvarycha na ministerstvu přijal náměstek státního tajemníka Paweł Jabłoński, který vyjádřil nespokojenost se Zelenského projevem v New Yorku. Prezident v něm totiž osočil Polsko, že blokádou ukrajinského obilí napomáhá Rusku.
„Někteří v Evropě hrají politické divadlo o solidaritě, ale z dodávek obilí dělají thriller,“ prohlásil Zelenskyj. „Vypadá to, že tyto země hrají svůj part, ale ve skutečnosti chystají scénu pro herce z Moskvy,“ dodal.
Ukrajinský prezident tak narážel na to, že Polsko, Slovensko a Maďarsko odmítly upustit od zákazu dovozu ukrajinského obilí a dalších komodit, přestože ho Evropská komise neprodloužila. Zmíněné země ale argumentují, že jen chrání své vlastní zemědělce před klesajícím odbytem a nízkými výkupními cenami.
Ke konfliktu o dovoz obilí se na Valném shromáždění OSN vyjádřil i polský prezident Andrzej Duda, když přirovnal Ukrajinu k tonoucímu. „Každý, kdo někdy zachraňoval tonoucího, ví, že tonoucí je neuvěřitelně nebezpečný; že vás může stáhnout do hlubin. (…) Tonoucí se chytá všeho, co může,“ řekl.
Polsko „musí jednat, aby se ochránilo před újmou, protože pokud tonoucí způsobí škodu a utopí nás, nedostane se mu pomoci,“ prohlásil Duda.
Konflikt se dále vyhrotil poté, co polský premiér prohlásil, že Varšava v reakci na obilný spor přestane Kyjevu dodávat zbraně. „Již nebudeme Ukrajině dodávat zbraně, protože se nyní soustředíme na vyzbrojování Polska modernějšími systémy,“ řekl Morawiecki ve středu v rozhovoru pro televizi Polsat. Dodal, že Varšava nicméně nebude bránit dodávkám zbraní z jiných zemí, a to vzhledem k tomu, že Polsko je klíčovým vojenským uzlem pro transfer vojenských dodávek na Ukrajinu. (Aleksandra Krzysztoszek | EURACTIV.pl)BERLÍN
Německé investice v Číně rostou navzdory slibům o snižování závislosti. Německé podniky letos v Číně investovaly více než kdykoli předtím. A to i přes přísliby vlády, že sníží závislost Německa na obchodu s Pekingem.
Studie provedená Německým ekonomickým institutem (IW), o které informovala agentura Reuters, odhalila, že 16,4 % německých přímých zahraničních investic (FDI) směřovalo v prvním pololetí roku 2023 do Čínské lidové republiky.
„(Čína) nikdy nebyla tak důležitá ve srovnání s jinými zeměmi,“ zdůraznil Jürgen Matthes, expert na globální trhy z institutu. „K diverzifikaci nedošlo, ale naopak. (Její) důležitost vůči zbytku Asie ještě vzrostla,“ poznamenal Matthes.
Pokud jde o obchodní vazby na Rusko, od těch se německé ekonomice naopak podařilo po začátku agrese na Ukrajině rychle odtrhnout. (Nick Alipour | EURACTIV.de)
BRUSEL
Ruské diamanty jako symbol války, který bude od ledna zakázán na trhu G7. Diamanty z Ruska, které „symbolizují válku“, by měly být zakázány na trhu zemí G7 od 1. ledna 2024, řekl v úterý (19. září) večer v New Yorku belgický premiér Alexander De Croo. To znamená, že Belgie – centrum obchodu s diamanty – je připravena rozšířit své sankce proti Rusku i v oblasti tohoto lukrativnímu průmyslu.
„G7 chce snížit ruské příjmy z prodeje diamantů. Belgie jako hlavní centrum obchodu s diamanty má povinnost přispět k tomuto úspěchu. Dnes večer jsem se setkal s lídry tohoto průmyslu, abych prodiskutoval, jak využít této příležitosti a zvýšit standardy transparentnosti pro celé odvětví,“ napsal De Croo ve středu na sociální síť X.
Ruská státní společnost na těžbu diamantů Alrosa, která představuje 90 % ruské těžební kapacity diamantů, přitom dnes tvoří 35–40 % celosvětové nabídky. (Anne-Sophie Gayet | EURACTIV.com)
ŘÍM
Salvini eskaluje spor s Rakouskem a volá po spravedlnosti u Soudního dvora EU. Italský vicepremiér a ministr dopravy Matteo Salvini (Lega/ID) ve středu (20. září) v Poslanecké sněmovně zaútočil na Rakousko a Evropskou komisi kvůli otázce Brennerského průsmyku, hraničního přechodu mezi Itálií a Rakouskem.
Salvini už měsíce odsuzuje skutečnost, že Rakousko omezuje tranzit italských dopravců na své území a přes své území. Vídeň se kromě toho nedávno rozhodla obrnit hranice s Itálií, aby zabránila průchodu nelegálních migrantů, kteří v posledních týdnech nepřetržitě připlouvají k italským břehům.
„Po čtyřech letech nečinnosti ze strany Evropské komise jsme se rozhodli formálně aktivovat postup stanovený ve článku 259 Smlouvy o fungování EU, který dává členskému státu právo podat žalobu k Evropskému soudnímu dvoru proti jinému členskému státu za porušení práva EU,“ řekl Salvini a zdůraznil, že takový krok je běžně úkolem Evropské komise. (Federica Pascale | EURACTIV.it)
BRATISLAVA
Slovenští zemědělci vykazují historické zisky, sporu o ukrajinské obilí navzdory. V roce 2022 dosáhlo slovenské zemědělství svého historicky nejvyššího zisku 346,5 milionu eur. Zemědělci ale i přesto stále varují před „definitivním koncem“ svého podnikání, pokud vláda nezabrání pronikání ukrajinského obilí na území Slovenska. Zisky zemědělců se ve srovnání s čísly z roku 2021 téměř zdvojnásobily, při pohledu na pětiletý průměr z let 2017–2021 se dokonce téměř ztrojnásobily.
„Jsme nárazníkem, přímo sousedícím s Ukrajinou, a jedna z našich klíčových konkurenčních výhod je v produkci obilí. Ztráta této výhody by mohla znamenat definitivní konec slovenského agrosektoru,“ varoval předseda Slovenské zemědělské a potravinářské komory Emil Macho. Pochválil zároveň rozhodnutí vlády prodloužit zákaz dovozu pšenice, kukuřice, řepky a slunečnice z Ukrajiny. (Barbara Zmušková | EURACTIV.sk)
Další porci zpráv z celé Evropy naleznete na našem partnerském webu EURACTIV.com.
Chcete dostávat The Capitals pravidelně do e-mailové schránky? Přihlaste se k odběru.