The Capitals přináší jedinečný přehled událostí z evropských zemí.
Nové vojenské paradigma Evropy je spolehnout se sama na sebe, ne na USA. Poté, co si Evropané uvědomili, že USA již nemusí být vždy spolehlivým spojencem, začali se poohlížet po vlastní koalici – nejen ochotných, ale i schopných. A nebude to pro ně snadné. Od konce druhé světové války zde totiž udržují USA přítomnost přibližně 100 000 vojáků a dodávají zbraně téměř každé evropské zemi.
Navíc se americký viceprezident JD Vance úplně nemýlil, když řekl, že Evropané neumějí vést válku a nemají na to vybavení. Téměř žádná západní země nevedla konvenční válku už více než 30 let. Evropské armády se potýkají s do očí bijícími nedostatky v oblasti připravenosti vojáků, lidských zdrojů, zkušeností nebo vybavení, což ještě zhoršuje stálý přísun zbraní na Ukrajinu. Po celá desetiletí byla Evropa v obraně závislá na amerických jednotkách a špičkovém vybavení. Nyní se Paříž a Londýn snaží vytvořit koalici bez Washingtonu, jejímž hlavním cílem je zajištění bezpečnosti Ukrajiny – možná i díky vojákům.
Podle diplomatů a expertů, s nimiž Euractiv hovořil, by mírové síly podél fronty potřebovaly 150 000 až 250 000 lidí. Ačkoli velikost odstrašujících sil na ukrajinském území prozatím není známa, očekává se, že se bude pohybovat v řádu tisíců, aby byla věrohodná. Je však nová koalice na tento úkol připravena?VojáciPodle vojenské bilance IISS mají evropští členové NATO na papíře zhruba milion pozemních vojáků, kteří nejsou v současné době nasazeni na žádné misi. Ve skutečnosti je tento počet mnohem nižší. Jen málo evropských zemí má k dispozici 100 000 vojáků, což je asi pětina počtu vojáků USA.Vybavení Pokud jde o tolik potřebné vybavení – situace napříč Evropou je různorodá.
Zatímco vyhlídka na vypuknutí další konvenční války na kontinentu se zdála být ještě před několika lety vzdálená, válka na Ukrajině přinesla nový, nečekaný důraz na pozemní vybavení.
Každá z evropských zemí má 200 až 500 bojových tanků a větší zásoby obrněných bojových vozidel. Například Francie má asi 300 bojových tanků a 5 000 obrněných vozidel a Velká Británie 200 tanků a jen 2 000 vozidel.
Vyšší počty mají spíše evropské země, které jsou blíže hranicím s Ruskem a Tureckem. Německo má 1 000 tanků a dvojnásobný počet obrněných vozidel – stejně jako Polsko a Řecko.LogistikaSílu Evropy podkopávají i nemalé logistické nedostatky. Nedostatečné investice znamenají, že evropské armády mají problémy s rychlým a dlouhodobým nasazením velkého počtu vojáků.
Navíc bez jednotné vojenské struktury společného velení a řízení by nasazení muselo probíhat prostřednictvím nekoordinovaných národních velitelství nebo ad hoc střediska, což by zpomalilo reakční dobu a zkomplikovalo operace. Více čtěte zde.
BERLÍN Mnoho řečí, malý dopad: Do německé ústavy se dostal odkaz na uhlíkovou neutralitu. V rámci dohody o masivním balíčku výdajů Německa na obranu a infrastrukturu se Zeleným podařilo do ústavy země vepsat i výdaje spojené s uhlíkovou neutralitou do roku 2045.
Novela článku 143 Základního zákona – německé ústavy – umožňuje zřídit zvláštní fond „pro dodatečné investice do infrastruktury a pro dodatečné investice k dosažení klimatické neutrality do roku 2045 v objemu až 500 miliard eur“.
Zastánci i kritici opatření se snažili význam této zmínky v ústavě vyzdvihnout, podle většiny právních expertů je to však změna bez širšího právního významu. Rozruch kolem této pasáže tak na odborníky působí „jako by se někdo bál, že cíl pro rok 2045 bude skutečně platit“. (Jasper Steinlein | Euractiv)
OSLONorská organizace podala stížnost poté, co si ChatGPT vymyslela „pomlouvačný“ příběh o vraždě dítěte. Skupina na ochranu soukromí Noyb dnes podala stížnost na společnost OpenAI za to, že „dovolila“ svému modelu vymyslet „pomlouvačný“ příběh o vraždě dítěte norského uživatele. „Tím, že ChatGPT vědomě umožňuje vytvářet pomlouvačné výsledky, jasně porušuje zásadu přesnosti údajů stanovenou v GDPR,“ uvádí se v tiskové zprávě Noyb.
Norský uživatel Arve Hjalmar Holmen si stěžoval, že si ChatGPT vymyslela příběh o tom, že zavraždil své vlastní děti a byl odsouzen k mnohaletému vězení. Části příběhu norského uživatele však byly založeny na skutečných osobních údajích, včetně počtu a pohlaví jeho dětí a názvu jeho rodného města.
Společnost Noyb proto podala stížnost k norskému úřadu pro ochranu osobních údajů a obvinila společnost OpenAI, že nedodržuje obecné nařízení EU o ochraně osobních údajů (GDPR), protože v modelu ChatGPT neumožňuje uživatelům opravit jejich osobní údaje. (Claudie Moreau | Euractiv)
LISABONPortugalský prezident rozpustil parlament a vyhlásil předčasné volby. Portugalský prezident Marcelo Rebelo de Sousa podepsal dekret o rozpuštění parlamentu a vypsání předčasných parlamentních voleb na 18. května, čímž oficiálně potvrdil své prohlášení z 13. března.
Jedná se o desáté rozpuštění parlamentu od 25. dubna 1974 a jde o třetí dekret, který vydal Marcelo Rebelo de Sousa. Předčasné volby následují po pádu menšinové vlády PSD/CDS-PP, které byla 11. března vyslovena nedůvěra po medializaci kauz premiéra Luíse Montenegra souvisejících se střetem zájmů. (Diogo Caldas | lusa.pt)
VARŠAVAPolsko zvažuje daň pro technologické giganty. Polské ministerstvo pro digitální technologie pracuje na možném zdanění velkých technologických společností, uvedl pro Euractiv místopředseda vlády Krzysztof Gawkowski (Nová levice, S&D). Podle premiéra Donalda Tuska (OK) však zatím není jisté, zda ji Polsko zavede.
Gawkowski poprvé upozornil na přípravu daně pro sektor velkých technologických firem minulý týden, což vyvolalo ostrou reakci americké administrativy Donalda Trumpa. Tom Rose, kandidát Donalda Trumpa na post velvyslance USA v Polsku, napsal na síti X, že zavedení „sebedestruktivní“ digitální daně by „pouze poškodilo Polsko a jeho vztahy s USA“, a že prezident Trump plánuje odvetná opatření. Navzdory Roseově výzvě Gawkowski uvedl, že od plánů neustoupí. (Aleksandra Krzysztoszek a Karolina Zbytniewska | EURACTIV.pl)
Další porci zpráv naleznete na našem partnerském webu EURACTIV.com.
Chcete dostávat The Capitals pravidelně do e-mailové schránky? Přihlaste se k odběru.
Úvod / Politika / Aktuálně v EU /
The Capitals: Nové vojenské paradigma Evropy je spolehnout se sama na sebe
EURACTIV network
21. 3. 2025
