The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí.///
BERLÍNVelká koalice v nesnázích. Předsedkyně německé sociální demokracie (SPD) Andrea Nahlesová oznámila v neděli 2. června svou rezignaci. Reagovala tak na propad SPD v evropských a regionálních volbách. Sociální demokraté v nich přišli například o svou tradiční baštu, severoněmecké Brémy, kde vládli 70 let.
Neúspěch SPD je velkou ranou nejen pro samotnou partaj, ale i pro celou vládní koalici, kterou tvoří SPD spolu s křesťanskými demokraty (CDU/CSU). Řada členů SPD již vyzvala k ukončení této „velké koalice“, předsedkyně CDU Annegret Kramp-Karrenbauerová i kancléřka Angela Merkelová však chtějí v koalici s SPD pokračovat.
Není přitom divu, že se CDU chce vyhnout předčasným volbám. Podle posledních průzkumů ji totiž poprvé za 40 let předběhla strana Zelených.
Od evropských voleb, které se konaly 26. května, posílili Zelení o 9 procentních bodů na 27 %, zatímco CDU/CSU dva procentní body ztratila a propadla se na 26 %. SPD ztratilo 5 procentních bodů, a nyní je tak na 12 %, což je jejich dosud nejhorší výsledek. Od krajně pravicové Alternativy pro Německo (11 %) je dělí pouze jeden procentní bod.
Předseda evropských sociálních demokratů (S&D) Udo Bullmann prohlásil, že rezignace předsedkyně Nahlesové a špatný výsledek ve volbách nijak neovlivní vznik nové evropské socialistické skupiny. Stále věří, že se S&D stane druhou největší frakcí v novém Evropském parlamentu. Hlavním tématem frakce bude podle něj boj s klimatickou změnu a spravedlivý přechod směrem k nízkouhlíkové ekonomice. (Claire Stam, EURACTIV.de)
///
PAŘÍŽRezignace předsedy Les Republicains. Další zpráva o rezignaci přišla z Paříže. Po neúspěchu v evropských volbách se k rezignaci uchýlil Laurent Wauquiez, dosavadní předseda pravicové strany Les Republicains (EPP), která získala pouhých 8 % hlasů.
///
ATHÉNYDalší odchod zaznamenali řečtí socialisté. Panhelénské socialistické hnutí PASOK opouští jejich bývalý lídr a místopředseda vlády Evangelos Venizelos. Současnou předsedkyni strany PASOK Fofi Gennimataovou viní z toho, že se snaží přičlenit socialisty k levicové vládní straně Syriza.
Odchod Venizelose by mohl před řeckými parlamentními volbami (7. července) znesnadnit formování progresivní levicové koalice. O její vznik usiluje premiér Alexis Tsipras, který se chce postavit stále silnější Nové demokracii (EPP). (Sarantis Michalopoulos, EURACTIV.com)
Opoziční Nová demokracie zaznamenala úspěch v regionálních volbách, když zvítězila v 11 z 13 řeckých regionů. Jeden region ovládli nezávislí konzervativci, zatímco pod vládou levicové koalice Syriza – Kinal zůstala pouze Kréta. Oba dva rivalové se nyní připravují na blížící se parlamentní volby. (Theodore Karaoulanis,
EURACTIV.gr)
///
LONDÝN
Trumpova rada. Británie by se podle Donalda Trumpa měla připravit na brexit bez dohody. Americký prezident se také domnívá, že lídr Strany pro brexit Nigel Farage by se měl zapojit do rozhovorů mezi britskou vládou a Bruselem.
V rozhovoru pro The Sunday Times Trump řekl, že po vyjednávání s britskou premiérkou Theresou Mayovou zůstaly EU v ruce všechny karty a že Boris Johnson by byl jejím skvělým nástupem v čele Konzervativní strany.
O post šéfa konzervativců se bude ucházet i bývalý člen vládního kabinetu Sam Gyimah. Stal se tak již třináctým kandidátem na tuto pozici. Jedná se však o prvního adepta, který podporuje druhé referendum o brexitu. (Samuel Stolton, EURACTIV.com)
///
BRUSELDiskuse o konfederaci jsou zpět. „Předpokládám šest měsíců a pravděpodobně i nové volby,“ uvedl bývalý místopředseda vlámských křesťanských demokratů (CD&V) Eric Van Rompuy pro deník De Zondag. Belgický parlament podle něj bude muset zřejmě revidovat ústavu, tak aby se mohlo uvažovat o vzniku konfederace prosazované vlámskými separatistickými stranami. „Poté se uskuteční volby, které budou výzvou pro další přežití Belgie,“ uvedl.
Valonský ministr pro energetiku Jean-Luc Crucke (MR) mezitím myšlenku konfederace odmítl s tím, že „řešením je Belgie se čtyřmi regiony“, které stojí na „rovnocenném základu a jsou schopné spolupracovat“. (Alexandra Brzozowski, EURACTIV.com)
///
MADRIDPadesát na padesát. Margrethe Vestagerová uvedla pro agenturu EFE, že cílem liberálů je zajistit v nové Komisi 50% zastoupení žen. Kandidátka na předsednický post v Evropské komisi uvedla, že žena v čele unijní exekutivy „již dlouho chybí“.
„My ženy nejsme menšina, jsme polovina populace,“ prohlásila Vestagerová. (EuroEFE.EURACTIV.es)
///
ŘÍMLodní neštěstí. V jednom z nejrušnějších benátských kanálů došlo ke srážce obří výletní lodi s menším turistickým plavidlem. Nehoda si vyžádala čtyři zraněné osoby.Lodní doprava v Benátkách představuje již dlouhodobý problém. Pravicová Liga lodní nehodu využila k tomu, aby svalila vinu na svého koaličního partnera, Hnutí pěti hvězd. (Gerardo Fortuna, EURACTIV.com)///
VARŠAVAKonec Evropské koalice. Očekávaný kolaps polské proevropské koalice se proměnil v realitu. Polská lidová strana (PSL, EPP) v sobotu oznámila, že zakládá vlastní Polskou koalici, v rámci které chce spolupracovat s dalšími podobně orientovanými stranami. Stále není jasné, jaké partaje se k této iniciativě připojí. Lidovci však již začali oslovovat regionální autority a starosty. Otázkou také zůstává, kam se uchýlí současný předseda Evropské rady Donald Tusk v případě, že se po skončení mandátu vrátí do polské domácí politiky. (EURACTIV.pl)The Capitals: Polská proevropská koalice čelí kolapsu
///
ZÁHŘEBRozpad amsterdamské koalice? Chorvatská strana důchodců (HSU) chce opustit Amsterdamskou koalici tvořenou středolevými liberálními stranami. Ve volbách do Evropského parlamentu se totiž koalici podařilo získat pouze jeden mandát, a to pro poslance Valtera Flegta z Istrijského demokratického svazu (IDS, ALDE). Spekuluje se však o tom, že z Amsterdamské koalice odejde i IDS. O budoucnosti středolevé aliance rozhodnou lídři partají během tohoto týdne.
Digitalizace je velmi slabá. Podle chorvatského digitálního indexu až 59 % dotázaných lidí věří, že digitalizace chorvatských společností je slabá nebo velmi slabá. (Željko Trkanjec, EURACTIV.hr)
///
BRATISLAVARevize dějin. Ruská duma má nyní na stole návrh prosazovaný komunistickou stranou, který by ospravedlňoval okupaci Československa v roce 1968. Vojáci, kteří se na okupaci podíleli, by tak získali status veteránů ozbrojených sil. Slovenský ministr zahraničí
označil jakýkoli pokus o legitimizaci sovětské invaze za nepřijatelný. Premiér Peter Pellegrini chce situaci osobně řešit tento týden během své návštěvy Moskvy. (Zuzana Gabrižová,
EURACTIV.sk)
///
PRAHAStřet zájmů. Z návrhu zprávy o auditu, kterou vypracovala Evropská komise, vyplývá, že Česká republika bude muset vrátit EU dotace ve výši 17 milionů eur. Tyto peníze získala obchodní skupina Agrofert, kterou dříve vlastnil premiér Andrej Babiš.
Komise v návrhu zprávy uvádí, že Babiš je ve střetu zájmů, neboť skrze svěřenské fondy stále ovládá koncern Agrofert a zároveň má vliv na rozdělování evropských fondů. Report dále poukazuje na to, že Agrofert těžil i z přesunů miliard mezi jednotlivými dotačními programy.
Babiš se vůči zveřejněným informacím ohradil se slovy, že k žádnému porušení zákonů nedošlo a že ČR Bruselu nic vracet nebude. Několik opozičních stran již zvažuje možnost hlasování o nedůvěře vládě. (Ondřej Plevák, EURACTIV.cz)
Babiš je podle Komise ve střetu zájmů. Zpráva se ještě může změnit, tvrdí MF
///
BUKUREŠŤPapežská návštěva. Papež František v neděli ukončil třídenní návštěvu Rumunska. Varoval mimo jiné před kontroverzními ideologiemi, které cílí na mladé lidi a podkopávají kulturní a náboženské tradice. Dále vyzval Rumuny a Maďary k mírovému soužití a uctil mučedníky komunistické éry. (EURACTIV.ro)///
SOFIEDůvěra v média. Bulhaři mají největší důvěru v televizi, zatímco tisk pro ně představuje nejméně důvěryhodné médium. Liší se tak od většiny evropských národů, které jsou skeptické zejména vůči sociálním sítím. Informovala o tom studie Evropské vysílací unie. (Dnevnik.bg)///BĚLEHRADVučiće šokovalo mlčení ze strany EU. Srbský prezident Aleksandar Vučić řekl, že je „šokován“ mlčením EU ohledně prohlášení kosovského prezidenta Hašima Thaçiho, který se vymezil proti vytvoření Sdružení srbských obcí v Kosovu. Vznik samosprávného sdružení je součástí Bruselských dohod podepsaných mezi Kosovem a Srbskem v roce 2013.
„Bruselskou dohodu nepodepsal svatý Petr, ale Catherine Ashtonová (bývalá šéfka unijní diplomacie). Ať EU otevřeně řekne, že implementaci dohod nemůže zaručit a že takové dohody nemají žádnou právní závaznost,“ řekl Vučić.
///
