Chcete dostávat The Capitals pravidelně do e-mailové schránky? Přihlaste se k odběru.
BERLÍNNěmeckou ekonomiku nečeká příznivá budoucnost, říká analýza Komise. Největší ekonomika EU, Německo, směřuje k neblahé budoucnosti a tamější podniky jsou pesimističtější než v době vrcholící pandemie. Právě taková slova stojí v uniklé analýze Evropské komise (EK), která se zabývá tím, jaký dopad bude mít současná energetická krize na EU. Dokument poukazuje na to, že problémem je nárůst cen, který ovlivňuje zejména automobilový a chemický průmysl. Podle informací Focusu lídři předních firem na trhu, jako je BASF, MBW či Volkswagen, již oznámili přemístění výroby a investic do zahraničí. Analýza také upozorňuje, že cenové trendy mají zničující dopad na německé investice do zelené a digitální transformace. „Cenové trendy nutí zhruba 40 % společností odkládat investice do zelené a digitální transformace,“ píše se v dokumentu. Vláda přitom slíbila, že do roku 2030 bude 80 % elektrické energie v zemi pocházet z obnovitelných zdrojů. Kromě problémů spojených s rostoucími cenami analýza varuje před sílící konkurencí například ze strany Číny a USA. Očekává se, že EU v důsledku ukončení dovozu ruského plynu a ropy utrpí větší újmu než čínská a americká ekonomika. Obě konkurenční ekonomiky navíc výrazně dotuji tzv. zelenou energii. Evropská komise sice nedávno představila svůj „Průmyslový plán Zelené dohody“, kterým chce na globální dění reagovat, státy EU se ale na jeho parametrech zatím neshodují. Německá vládní koalice společně s tamním průmyslem přijala plán vesměs kladně. (Benedikt Stöckl | EURACTIV.de)
PAŘÍŽ
Macron chce, aby francouzská ústava zahrnovala právo na potrat. Francouzský prezident Emmanuel Macron je pro zakotvení práva žen na potrat do ústavy. V příštích měsících chce předložit parlamentu návrh zákona. Pokud by se tak stalo, Francie by byla první zemí na světe, která zakotví právo na interrupci do ústavy.
„Toto oznámení je vítězstvím feministek,“ uvedla ve své tiskové zprávě nevládní organizace Nadace žen. Návrh zákona podpořilo drtivých 80 % Francouzů. (Clara Bauer | EURACTIV.fr)
VÍDEŇ
„Žádné urychlené přijetí“ do EU, vzkázalo Rakousko Moldavsku. Ke vstupu do EU „neexistují žádné zkratky“, prohlásila rakouská ministryně pro EU Karoline Edstadlerová během středeční cesty do Moldavska.
Moldavsko získalo kandidátský status v červnu loňského roku společně s Ukrajinou. „Naše cíle pro příští rok jsou velmi jasné – chceme zahájit jednání o vstupu do EU,“ oznámil moldavský ministr zahraničí Nicu Popescu během středeční společné tiskové konference. Mnozí v zemi se však obávají, že by se ruská válka na Ukrajině mohla rozšířit i tam. I z tohoto důvodu rakouská ministryně spolu se svými protějšky do země přicestovala. (Chiara Swaton | EURACTIV.de)
VARŠAVA
Polsko sníží finanční prostředky pro ukrajinské uprchlíky na polovinu. Ukrajinští uprchlíci v Polsku si budou muset od března hradit polovinu svých nákladů na ubytování. Důvodem jsou podle polské vlády vysoké náklady. O svém rozhodnutí prý ale neinformovala Evropskou komisi.
Podle polské vlády by optimální pomoc uprchlíkům v této oblasti neměla trvat déle než rok. Poskytnutí pomoci by je mohlo podle odborníků demotivovat a ztížit návrat na trh práce. „Není ničím zájmem připravit kohokoli o střechu nad hlavou. Tato opatření mají motivační charakter,“ řekl Paweł Szefernaker, náměstek polského ministra vnitra.
„Toto nařízení je neslučitelné s právními předpisy EU, které zavazují členské státy pomáhat lidem, kteří jsou pod mezinárodní ochranou,“ uvedl Witold Klaus, spoluzakladatel Migračního konsorcia, které sdružuje organizace bojující za práva migrantů a uprchlíků. Podle Komise by nová generace fondů pro období 2021-2027 měla otevřít cestu k dalším prostředkům na uprchlíky. (Aleksandra Krzysztoszek | EURACTIV.pl)
BRATISLAVA
Na Slovensku pár měsíců před volbami rostou nové politické strany. Úřadující slovenský premiér Eduard Heger oznámil odchod ze strany Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OĽaNO) a založení nové strany s názvem Demokraté. Jejími členy budou i někteří stávající ministři, kteří doposud seděli ve vládě pod hnutím OĽaNo. Ti plánují na svých dosavadních postech zůstat.
Demokraté jsou zatím poslední z řady nových stran středopravé části politického spektra. Svůj návrat na politickou scénu oznámil i bývalý premiér Mikuláš Dzurinda, který se chystá sbírat podpisy pro vlastní stranu. Jeho záměrem je vytvořit širokou koalici.
Předčasné volby na Slovensku jsou plánovány na 30. září. V aktuálních průzkumech vedou Hlas-SD a Směr-SD dvou bývalých premiérů Petera Pellegriniho a Roberta Fica. Na prvním tiskovém brífinku Heger vyloučil spolupráci s oběma těmito stranami. (Michal Hudec | EURACTIV.sk)
Chcete dostávat The Capitals pravidelně do e-mailové schránky? Přihlaste se k odběru.
