The Capitals: Německá koalice se pře o povinnou vojenskou službu

BERLÍN

Kolegové německého ministra obrany jsou proti jeho plánům na povinnou vojenskou službu. Německý ministr obrany Boris Pistorius (SPD/S&D) zřejmě bude muset upravit nový model branné povinnosti, která má být zavedena v roce 2025. Vysoce postavení ministři vládního koaličního partnera FDP totiž prohlásili, že povinné prvky nepodpoří.

Vzhledem k rostoucí hrozbě ze strany Ruska představil Pistorius v červnu konkrétní návrh na znovuzavedení určité formy branné povinnosti v Německu od roku 2025. Cílem má být připravit německou společnost na možnost války.

Podle jeho modelu, inspirovaného severskými zeměmi, by všichni osmnáctiletí muži museli vyplnit dotazníky o svých zájmech, na jejichž základě by byli vybráni nejvhodnější kandidáti, kteří by podstoupili zdravotní prohlídku a případně i půlroční službu.

Ministři liberální FDP se však vyslovili proti tomuto modelu, informoval v úterý (9. července) deník Welt. „Spojuje nás cíl udělat z Bundeswehru jednu z nejmodernějších a nejefektivnějších armád. Tohoto cíle ale můžeme dosáhnout a dosáhneme pouze když bude společensky přijatelný,“ napsali ministr financí Christian Lindner a ministr spravedlnosti Marco Buschmann v dopise adresovaném Pistoriusovi.

Jakákoli povinnost účastnit se zdravotních prohlídek nebo dokonce vojenské služby pro vybrané by vyvolala nevyhnutelné otázky o spravedlivosti systému, napsali ministři v dopise. Podle nich by to byl „hluboký zásah“ do života mladých lidí. Místo toho, aby byla služba povinná, ji navrhují zatraktivnit.

Ministři však podporují Pistoriusův záměr provést průzkum počtu osob, které by mohly být povolány v případě války. (Nick Alipour | Euractiv.de)

LONDÝN

Prioritou nové vlády je zdravotnictví. Nová britská labouristická vláda staví zdraví na první místo svého programu, do úřadu vstoupila s novým ambiciózním přístupem ke zdravotnictví. Otázkou ovšem zůstává, jak chce své plány financovat.

Labouristé se ve svém programu zavázali, že zajistí o 40 000 více termínů pro vyšetření týdně, zdvojnásobí počet onkologických diagnostických přístrojů a obnoví „rodinné“ lékaře. Další návrhy počítají s náborem 8 500 odborníků na duševní zdraví a se 125 miliony liber na plán záchrany zubního lékařství. (Martina Bardini | Euractiv.com)

VARŠAVA

Vyslání vojáků na Ukrajinu neznamená automaticky pomoc NATO, míní expert. Polsko by nemohlo počítat s pomocí spojenců z NATO na základě článku pět, pokud by vyslalo své jednotky bojovat na Ukrajinu bez konzultace s Aliancí, řekl polský obranný expert Wojciech Lorenz z Polského institutu mezinárodních vztahů. Podle něj je ale velmi nepravděpodobné, že by jeho země vůbec něco takového udělala.

Co se týče budoucnosti NATO pod vedením nového generálního tajemníka Nizozemce Marka Rutteho, Lorenz je optimistický. Poznamenal však, že se Rutte bude muset odklonit od svého „úsporného“ myšlení, které „v NATO nefunguje“. (Aleksandra Krzysztoszek | Euractiv.pl)

SOFIE

Proruský politik v Bulharsku zatčen za vyzrazení státního tajemství. Zlatomir Djovlensky, místní vůdce Národního rusofilského hnutí v Plovdivu, byl zatčen pro podezření z úniku státních tajemství. Jde o další případ namířený proti hnutí, jehož hlavní lídr je od roku 2022 souzen za špionáž pro Rusko. (Krassen Nikolov | Euractiv.bg)

KIŠINĚV

Moldavsko díky penězům z EU posílí ochranu vzdušného prostoru. Moldavsko by mělo v roce 2025 získat druhý radar pro monitorování vzdušného prostoru, který doplní stávající ochranný systém a zlepší odhalování potenciálních hrozeb. V úterý (9. července) to oznámil moldavský ministr obrany Anatolie Nosatîi a dodal, že pořízení radaru umožnily zdroje z EU, konkrétně z Evropského mírového nástroje (EPF). (Catalina Mihai | Euractiv.ro)