The Capitals přináší jedinečný přehled událostí z evropských zemí.
BERLÍNMerz představil koaliční smlouvu, některé předvolební sliby chybí. Předpokládaný příští německý kancléř Friedrich Merz ve středu představil koaliční dohodu svého středopravicového bloku (CDU/CSU) se sociálními demokraty (SPD). „Klíčovým vzkazem pro Donalda Trumpa je, že Německo je opět na správné cestě,“ prohlásil Merz a dodal, že země bude v rámci Evropské unie opět „velmi silným partnerem“. Merzova slova působila zdrženlivě, což odráží realitu, že úspěch jeho programu bude záviset na ochotě hledat kompromis s levým středem. Koaliční dohodu se podařilo uzavřít téměř šest týdnů po volbách. SPD ustoupila v otázce migrační reformy, odmítla však konzervativní návrhy na daňové úlevy pro podniky a vyšší příjmové skupiny. Některé z hlavních Merzových předvolebních slibů tak nakonec narazily na odpor partnerů a byly rozmělněny. V oblasti zahraniční politiky Merz sice prosadil vznik Rady pro národní bezpečnost, která má koordinovat klíčové otázky, ale nezískal jasný závazek nové vlády dodat Ukrajině střely dlouhého doletu Taurus – zbraň, jejíž poskytnutí blokoval Olaf Scholz, zatímco Merz její dodání Ukrajině veřejně podporoval. Neuspěl ani v úsilí o větší vliv na rozhodování o citlivých otázkách a legislativě na úrovni EU. Více zde.
BRUSELKomise chce zjednodušit akt o umělé inteligenci. Eurokomisařka Henna Virkkunen usiluje o zjednodušení ohlašovacích povinností, které vyplývají z aktu o umělé inteligenci. Volání po revizi přichází v době, kdy je přelomový zákon EU o AI teprve v polovině cesty k plnému vstupu v platnost. „Jsme velmi odhodláni dodržovat zásady, které máme v zákoně o umělé inteligenci, ale také kontrolujeme, zda v zákoně není dodatečná administrativní zátěž, kterou bychom mohli omezit, abychom to podnikům usnadnili,“ uvedla Virkkunen. Evropská unie má sice několik digitálních zákonů, ale sídlí na jejím území jen málo velkých firem, které se věnují vývoji umělé inteligence. Komise proto sází na zjednodušování pravidel a snaží se evropskému průmyslu pomoci dohnat globální konkurenci. Někteří aktivisté se však obávají, že snaha o zjednodušení zákon příliš oslabí. (Jacob Wulff Wold | Euractiv)
HAAG Nizozemsko plánuje kontroly univerzit, obává se špionáže. Nizozemsko by mohlo ročně prověřovat až 8 000 nově příchozích výzkumných pracovníků na univerzitách. Důvodem je rostoucí obava ze špionáže ze strany nepřátelských států, na kterou v poslední době upozorňují národní zpravodajské služby v celé Evropské unii. Podle nizozemské veřejnoprávní televize NOS by bezpečnostní kontroly zahrnovaly ověřování zaměstnání, vzdělávací minulosti a trestního rejstříku zahraničních akademiků. „Írán, Čína a Rusko se zapojují do různých zpravodajských a vlivových aktivit, včetně aktivit zaměřených na jejich diasporu v Nizozemsku,“ uvádí se v aktu o bezpečnostním prověřování inteligence, který předložil nizozemský ministr školství. (Magnus Lund Nielsen | Euractiv)
BRATISLAVAFico podporuje vstup Ukrajiny do EU, 83 % jeho voličů s tím nesouhlasí. Na Slovensku podporuje vstup Ukrajiny do Evropské unie pouze 31 % voličů, zatímco 52 % je proti a zbytek je nerozhodnutý. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro Denník N. Největší podporu má členství Ukrajiny v EU mezi voliči opozičních stran. Naopak nejmenší podporu vyjadřují voliči vládní koalice, nevoličů a krajně pravicové strany Republika. U strany Smer-SD premiéra Roberta Fica podporuje vstup Ukrajiny méně než 7 % voličů, zatímco celých 83 % je proti. Navzdory často kritickým výrokům vůči Kyjevu se Fico opakovaně vyslovil pro vstup Ukrajiny do EU. Podle expertů je to pragmatický postoj – z hospodářského rozvoje Ukrajiny by mohly profitovat chudší slovenské regiony na východě země. (Natália Silenská | Euractiv.sk)
SOFIEBulharský prezident: EU by měla mít vlastní armádu. Bulharský prezident Rumen Radev vyzval Evropskou unii, aby vytvořila vlastní armádu a zjednodušila rozhodovací proces ve vojenských otázkách. Podle něj „jen“ hromadění zbraní samo o sobě neznamená skutečnou obranyschopnost. „Potřebujeme jasnou politickou vizi a společnou obrannou strategii,“ řekl Radev během vystoupení na Delfském ekonomickém fóru v Řecku. (Krasen Nikolov | Euractiv.bg)
Další porci zpráv naleznete na našem partnerském webu EURACTIV.com.
Chcete dostávat The Capitals pravidelně do e-mailové schránky? Přihlaste se k odběru.
BERLÍNMerz představil koaliční smlouvu, některé předvolební sliby chybí. Předpokládaný příští německý kancléř Friedrich Merz ve středu představil koaliční dohodu svého středopravicového bloku (CDU/CSU) se sociálními demokraty (SPD). „Klíčovým vzkazem pro Donalda Trumpa je, že Německo je opět na správné cestě,“ prohlásil Merz a dodal, že země bude v rámci Evropské unie opět „velmi silným partnerem“. Merzova slova působila zdrženlivě, což odráží realitu, že úspěch jeho programu bude záviset na ochotě hledat kompromis s levým středem. Koaliční dohodu se podařilo uzavřít téměř šest týdnů po volbách. SPD ustoupila v otázce migrační reformy, odmítla však konzervativní návrhy na daňové úlevy pro podniky a vyšší příjmové skupiny. Některé z hlavních Merzových předvolebních slibů tak nakonec narazily na odpor partnerů a byly rozmělněny. V oblasti zahraniční politiky Merz sice prosadil vznik Rady pro národní bezpečnost, která má koordinovat klíčové otázky, ale nezískal jasný závazek nové vlády dodat Ukrajině střely dlouhého doletu Taurus – zbraň, jejíž poskytnutí blokoval Olaf Scholz, zatímco Merz její dodání Ukrajině veřejně podporoval. Neuspěl ani v úsilí o větší vliv na rozhodování o citlivých otázkách a legislativě na úrovni EU. Více zde.
BRUSELKomise chce zjednodušit akt o umělé inteligenci. Eurokomisařka Henna Virkkunen usiluje o zjednodušení ohlašovacích povinností, které vyplývají z aktu o umělé inteligenci. Volání po revizi přichází v době, kdy je přelomový zákon EU o AI teprve v polovině cesty k plnému vstupu v platnost. „Jsme velmi odhodláni dodržovat zásady, které máme v zákoně o umělé inteligenci, ale také kontrolujeme, zda v zákoně není dodatečná administrativní zátěž, kterou bychom mohli omezit, abychom to podnikům usnadnili,“ uvedla Virkkunen. Evropská unie má sice několik digitálních zákonů, ale sídlí na jejím území jen málo velkých firem, které se věnují vývoji umělé inteligence. Komise proto sází na zjednodušování pravidel a snaží se evropskému průmyslu pomoci dohnat globální konkurenci. Někteří aktivisté se však obávají, že snaha o zjednodušení zákon příliš oslabí. (Jacob Wulff Wold | Euractiv)
HAAG Nizozemsko plánuje kontroly univerzit, obává se špionáže. Nizozemsko by mohlo ročně prověřovat až 8 000 nově příchozích výzkumných pracovníků na univerzitách. Důvodem je rostoucí obava ze špionáže ze strany nepřátelských států, na kterou v poslední době upozorňují národní zpravodajské služby v celé Evropské unii. Podle nizozemské veřejnoprávní televize NOS by bezpečnostní kontroly zahrnovaly ověřování zaměstnání, vzdělávací minulosti a trestního rejstříku zahraničních akademiků. „Írán, Čína a Rusko se zapojují do různých zpravodajských a vlivových aktivit, včetně aktivit zaměřených na jejich diasporu v Nizozemsku,“ uvádí se v aktu o bezpečnostním prověřování inteligence, který předložil nizozemský ministr školství. (Magnus Lund Nielsen | Euractiv)
BRATISLAVAFico podporuje vstup Ukrajiny do EU, 83 % jeho voličů s tím nesouhlasí. Na Slovensku podporuje vstup Ukrajiny do Evropské unie pouze 31 % voličů, zatímco 52 % je proti a zbytek je nerozhodnutý. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro Denník N. Největší podporu má členství Ukrajiny v EU mezi voliči opozičních stran. Naopak nejmenší podporu vyjadřují voliči vládní koalice, nevoličů a krajně pravicové strany Republika. U strany Smer-SD premiéra Roberta Fica podporuje vstup Ukrajiny méně než 7 % voličů, zatímco celých 83 % je proti. Navzdory často kritickým výrokům vůči Kyjevu se Fico opakovaně vyslovil pro vstup Ukrajiny do EU. Podle expertů je to pragmatický postoj – z hospodářského rozvoje Ukrajiny by mohly profitovat chudší slovenské regiony na východě země. (Natália Silenská | Euractiv.sk)
SOFIEBulharský prezident: EU by měla mít vlastní armádu. Bulharský prezident Rumen Radev vyzval Evropskou unii, aby vytvořila vlastní armádu a zjednodušila rozhodovací proces ve vojenských otázkách. Podle něj „jen“ hromadění zbraní samo o sobě neznamená skutečnou obranyschopnost. „Potřebujeme jasnou politickou vizi a společnou obrannou strategii,“ řekl Radev během vystoupení na Delfském ekonomickém fóru v Řecku. (Krasen Nikolov | Euractiv.bg)
Další porci zpráv naleznete na našem partnerském webu EURACTIV.com.
Chcete dostávat The Capitals pravidelně do e-mailové schránky? Přihlaste se k odběru.