The Capitals: Meloniová se opřela do Německa, zpochybnila jeho proevropské naladění

Je tohle evropanismus? Nově zvolená italská premiérka Giorgia Meloniová se v úterý (25. října) opřela do Německa kvůli jeho přístupu během energetické krize a zpochybnila jeho „evropanismus“. 

V proslovu před italskými zákonodárci se Meloniová zastávala svého maďarského kolegy Viktora Orbána a naopak zkritizovala Německo, které podle ní spolu s Nizozemím nespolupracuje na řešení rostoucích cen energií. 

„Vždy citujete Orbána, ale je německý přístup to, co nazýváme evropanismus?“ tázala se Meloniová směrem k opozici. 

Podle Meloniové by EU „měla dělat méně a lépe a nemít odpověď na všechno“. Její rétorika se podobá rétorice právě Orbána. Zatímco Orbán její zvolení uvítal a pogratulovat jí jako první, v Německu se nadšení nekonalo. Tamní sociálně-demokratická vláda z Meloniové v čele Itálie nadšená není. Více zde. 

Rakousko ventiluje obavy ze zastropování cen plynu. Rakouská vláda vyjádřila obavy nad návrhem zastropování cen plynu, který chtějí zrealizovat Španělsko a Francie v rámci evropských snah o řešení rekordního růstu cen energií. 

V úterý (25. října) se v Lucemburku sešli evropští ministři zodpovědní za energetiku, aby doladili opatření pro řešení cen energií, na kterých se minulý týden na summitu Evropské rady shodli lídři sedmadvacítky. Opatření jako pohyblivý cenový strop nebo evropeizace španělského a portugalského trhu s elektřinou ovšem vyvolávají obavy i v zemích, které je v principu podporují. To platí i pro Rakousko. 

Zatímco před jednáním hovořila rakouská ministryně energetiky Leonore Gewesslerová k zastropování spíše pozitivně, za zavřenými dveřmi vyjádřila obavy, že by zastropování cen plynu mohlo ohrozit bezpečnost dodávek a negativně dopadnout na existující dlouhodobé kontrakty. (Nikolaus J. Kurmayer | EURACTIV.de)

Za nové vlády se pravděpodobně zvýší emise, varují organizace. Klimatická politika, kterou představila švédská vládní pravicová koalice, pravděpodobně povede k výraznému nárůstu vyprodukovaných emisí skleníkových plynů. Vyplývá to ze zprávy, za kterou stojí organizace Klimatkollen, WWF, ClimateView a Švédská společnost pro zachování přírody a klimatu našich dětí.

„Klimatická opatření nové vlády by mohla vést k navýšení emisí skleníkových plynů až o 25 milionů tun během jejího mandátu ve srovnání se současnou klimatickou politikou. To odpovídá asi polovině emisí vypuštěných ve Švédsku za rok,“ napsala WWF v tiskové zprávě.  

„Žádné ambice jsme nesnížili. Budeme velmi tvrdě pracovat a zavádět malá opatření, abychom proměnili průmysl i lidi tempem, kterým chceme,“ reagovala na zprávu ministryně pro životní prostředí Romina Pourmokhtariová pro agenturu TT. (Charles Szumski | EURACTIV.com)

Další zpřísnění potratových zákonů? Vlivná polská protipotratová aktivistka Kaja Godeková začala sbírat podpisy pod návrh na další zpřísnění polské potratové legislativy, která je jednou z nejstriktnějších v EU. Podle Godekové by měli být nově penalizování všichni, kteří podporují a propagují potraty veřejně. Aby se návrhem Sejm zabýval, musí Godeková získat 100 000 podpisů. (Aleksandra Krzysztoszek | EURACTIV.pl)

Šéf proruské strany se údajně setkal s Lavrovem. Lídr proruské bulharské strany Rusofilové za obnovení vlasti Nikolaj Malinov, který je v současné době souzen za špionáž pro ruské organizace a který dostal státní vyznamenání od ruského prezidenta Vladimira Putina, se měl minimálně dvakrát setkat také s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Naposledy se tak mělo stát 21. října. 

Malinov měl na první schůzce s Lavrovem, která proběhla v září, mluvit o založení Mezinárodního hnutí rusofilů. Na další, říjnové schůzce, pak měli navázat a mluvit o tom, jak mohou organizace Rusofilů přispět k vytváření pozitivního obrazu Ruska. (Krassen Nikolov | EURACTIV.bg)