JIH
ŘÍMKoalice se dohaduje kvůli ESM. Lídr Demokratické strany Nicola Zingaretti zatlačil na koaliční partnery z Hnutí pěti hvězd (M5S), aby přestali mrhat časem a přijali Evropský stabilizační mechanismus (ESM), protože může Itálii poskytnout „prostředky, které ještě nikdy předtím neviděla“. Hnutí pěti hvězd však peníze z ESM odmítá použít. „Musíme-li se zadlužit, udělejme to skrze schodek rozpočtu,“ trvá na svém lídr Hnutí Vito Crimi. Náměstek ministra vnitra a poslanec Carlo Sibilia (M5S) nicméně uvedl, že hnutí chce Itálii pomoci. „Pokud vidíme fondy, které můžeme použít, zjevně je využít chceme,“ řekl. (Alessandro Follis | EURACTIV.it)MADRIDDopady koronaviru na španělské HDP. Španělský Národní statistický úřad (INE) oznámil, že v důsledku pandemie zaznamenala španělská ekonomika v prvním čtvrtletí tohoto roku propad o 5,2 %. Podle úřadu takto silný pokles v rozmezí dvou čtvrtletí země nepamatuje. Propad je dokonce větší než ten, který Španělsko zasáhl v důsledku ekonomické krize z let 2008-2009. (EuroEFE.EURACTIV.es)LISABONPortugalsko bude muset znárodnit TAP. Portugalská vláda uvedla, že bude muset znárodnit leteckou společnost TAP. Stalo se tak poté, co správní rada společnosti v pondělí (29. června) odmítla přistoupit na podmínky státní půjčky ve výši 1,2 miliardy eur. Kontrakt tak bude mít možnost využít soukromý partner, společnost Atlantic Gateway, jejíž zástupci se při hlasování správní rady zdrželi. (Maria João Pereira and Diogo Caldas, Lusa.pt)ZÁPAD
BERLÍNZvýšení minimální mzdy. Německá nezávislá komise pro minimální mzdu včera představila své plány na zvýšení minimální mzdy v nadcházejících letech ze současných 9,35 eur na hodinu na 9,50 eur od 1. ledna 2021 a na 10,45 eur od 1. července 2022. K realizaci navýšení je potřeba nových vládních nařízení, ta obvykle vycházejí z doporučení komise. Návrh mnozí vítají, sociální demokraté (SPD) by ale ještě přidali. Podle nich není minimální mzda ve výši 10,45 eur na hodinu v roce 2022 dostatečná. (Sarah Lawton | EURACTIV.de)VÍDEŇ Ministryně obrany brání plán reforem. Rakouská ministryně obrany Klaudia Tannerová (ÖVP) minulý týden představila plán reorganizace rakouské armády. Nyní se na její vizi snáší vlna kritiky. Dokonce i prezident země Alexander van der Bellen požádal Tannerovou o osobní schůzku. Hlavním důvodem kritiky je plánovaná změna priorit rakouských ozbrojených sil, které by se nově měly zaměřit především na hrozby v kyberprostoru, protiteroristické operace a zvládání katastrof. Takové scénáře jsou totiž podle Tannerové pravděpodobnější než konvenční hrozby. V úterý (30. června) se Tannerová za svůj plán postavila. Přiznala, že o způsobu, jakým byly reformy ohlášeny, by se dalo „debatovat“. Na nutnosti reforem ale ministryně nadále trvá. (Philipp Grüll | EURACTIV.de)PAŘÍŽNová vláda po komunálních volbách. Francouzský prezident Emmanuel Macron, jehož strana utrpěla v komunálních volbách porážku, bude mít novou vládu do 8. července, informoval web France Info. Současný francouzský premiér Édouard Philippe totiž zamíří zpět do Le Havre v Normandii, kde byl ve víkendových volbách zvolen. Návrh na jeho nástupce prezidentovi představí předsedové senátu, národního shromáždění a ekonomické, sociální a environmentální rady. Zelení už se nicméně nechali slyšet, že nechtějí být součástí Macronova nového kabinetu, i přesto, že ve volbách uspěli. (Anne Damiani| EURACTIV.FR)SEVER
STOCKHOLM Problémy v menšinové vládě. Ve švédské vládě, která se skládá ze zástupců Sociálních demokratů a Zelených, se znovu objevují neshody. Jelikož se jedná o menšinovou vládu, ministři často hledají podporu pro své návrhy mezi zástupci opozice. Tentokrát koaliční strany rozděluje téma migrace. Sociální demokraté se pokoušejí získat podporu pro návrh zákona zavádějící limity na imigraci. To se zamlouvá poslancům liberálně-konzervativní Umírněné strany, hlavní opoziční síly. Jejich podpora ale znamená ránu pro koaliční Zelené. Sociální demokraté se je totiž snaží obejít v otázce, kde se Zelení jasně staví proti přísnějším pravidlům. (Pekka Vänttinen | EURACTIV.com)VISEGRÁD
VARŠAVAVolby proběhly profesionálně. První kolo polských prezidentských voleb, které se konalo v neděli (28. července) a ovládl je současný prezident Andrzej Duda s 43,5 % hlasů a starosta Varšavy Rafał Trzaskowski s 30,46 % hlasů, proběhly podle Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva (ODIHR) spadající pod Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OSCE) i přes nejasný právní základ na profesionální úrovni. (Łukasz Gadzała | EURACTIV.pl)BRATISLAVA Kontrola plagiátorství. Podle slovenského premiéra Igora Matoviče by měla být zavedena zpětná kontrola plagiátorství u všech akademických pracích. Ti, kteří kontrolou neprojdou, by měli automaticky přijít o diplom. Matovič tak uvedl v návaznosti na skandál týkající se předsedy slovenského parlamentu Borise Kollára (Sme rodina), v jehož práci bylo plagiátorství nalezeno. Nové opatření by počítalo s tím, že odhalení plagiátoři by mohli přijít o práci. Jak by to ale vedlo k řešení problému plagiátorství v politice, není jasné. Například Kollár o svou pozici nepřijde, jelikož na ni univerzitní vzdělání nepotřebuje. Ministr školství Bronislav Gröhling (Sloboda a Solidarita) již uvedl, že Matovičův návrh je v podstatě nemožné převést do praxe. (Zuzana Gabrižová | EURACTIV.sk)PRAHASassoliho dopis. Předseda Evropského parlamentu David Sassoli připomněl premiéru Andreji Babišovi, že úkolem europarlamentu je kontrolovat nakládání s evropským rozpočtem. Reagoval tak na výtku české vlády směrem k nedávno schválené rezoluci Evropského parlamentu týkající se střetu zájmů Andreje Babiše.Český seznam bezpečných zemí. Česká republika se rozhodla omezit seznam bezpečných třetích zemí pouze na osm destinací. Češi mohou od dnešního dne vycestovat do Srbska, Černé Hory, Thajska, Kanady, Austrálie, Japonska, Jižní Koreje a na Nový Zéland. (Aneta Zachová, EURACTIV.cz)BALKÁN
SOFIEEuropol by měl začít vyšetřovat bulharského premiéra. Předsedkyně socialistické frakce v Evropském parlamentu Iratxe Garciaová vyzvala předsedu europarlamentu Davida Sassoliho k zahájení vyšetřování vyhrůžek, které bulharský premiér Bojko Borisov údajně adresoval europoslankyni Eleně Jončevové. (Sarantis Michalopoulos)BUKUREŠŤCo nejvíce dotací, prosím. Rumunsko si pro nadcházející vyjednávání o rozpočtu EU stanovilo jasný cíl – země by měla získat co nejvíce peněz na zemědělskou a kohezní politiku. Rumunský prezident Klaus Iohannis o tom včera hovořil s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem. (Bogdan Neagu, EURACTIV.ro)ZÁHŘEBNa ostří nože. V pondělí (29. června) se v předvolební televizní debatě ostře střetli dva hlavní političtí favorité – současný premiér a vůdce strany Chorvatské demokratické společenství (HDZ) Andrej Plenković a předseda Sociálních demokratů Davor Bernardić, který zároveň vede koalici Kukuriku koalicija. Oba kandidáti odmítají možnost společné povolební koalice. Oba také slibují, že jejich prvním krokem bude zavedení zákona na rekonstrukci Záhřebu po nedávném zemětřesení. Naopak v otázkách minimální mzdy nebo řešení koronavirové krize se kandidáti neshodli. V evropských tématech pak Plenkovic osočil svého protivníka z neznalosti. (Karla Juničić, EURACTIV.hr)K pravidelnému odběru The Capitals se můžete přihlásit zde.