Marine Le Pen čeká slyšení v parlamentu kvůli vazbám na Rusko. Vyšetřovací výbor francouzského parlamentu pro zahraniční vměšování v úterý vyslechne šéfku krajně pravicové strany Národní sdružení (RN) Marine Le Pen. A to kvůli podezření z propojení její strany s Ruskem.
Vyšetřovací výbor iniciovalo samo Národní sdružení loni v září poté, co se stalo terčem kritiky ostatních politických stran kvůli údajným vazbám na Rusko.
Parlamentní výbor vedený poslancem za RN Jeanem-Philippem Tanguyem několik měsíců vyslýchal politiky, aby prověřil, zda ve Francii dochází k politickému, ekonomickému či finančnímu vměšování ze strany zahraniční mocnosti.
Vyslechnuto už bylo několik lidí z řad RN, na jeho šéfku Marine Le Pen přijde řada ve středu. Děje se tak navzdory dřívějším zprávám, že k jejímu předvolání nedojde. Na začátku května jeden ze členů výboru pro EURACTIV uvedl, že Le Pen možná nebude předvolána, protože výslechy byly už pravděpodobně ukončeny.
Ruská půjčka
Jedním z důvodů předvolání Le Pen je půjčka, kterou si její strana, tehdy ještě pod názvem Národní fronta, vzala v roce 2014 u První česko-ruské banky v hodnotě 9,4 milionu eur.
Půjčku, kterou strana doposud splácí, využil prezident Emmanuel Macron v předvolebním boji. Proti Le Pen ji zmínil během debaty mezi dvěma koly prezidentských voleb v roce 2022.
Bývalý poslanec za RN Jean-Luc Schaffhauser během slyšení 4. května naznačil, že ho Le Pen pověřila vyjednáním půjčky, když straně odmítly poskytnout financování západní banky. Schaffhauser také uvedl, že financování RN bylo součástí strategie hledání „spojenců“ na Západě ze strany Kremlu, který půjčku podpořil.
Nejasnou půjčku získala ve stejném roce také malá strana Cotelec, kterou vlastní Jean-Marie Le Pen – tedy otec Marine Le Pen. Jde o půjčku ve výši 2 miliony eur, a to od kyperské společnosti. Ta je ale údajně dotována z prostředků bývalého ruského bankéře blízkého ruskému oligarchovi Konstantinovi Malofeevovi.
I z těchto peněz nepřímo profitovala strana RN. Od strany Cotelec si totiž půjčila peníze na volby v roce 2017. (Davide Basso | EURACTIV.fr)
Německo přehodnocuje, zda se připojí ke „stíhačkové koalici“. Německá vláda prověřuje, zda by bylo Německo schopno dodat Ukrajině bojové letouny a připojit se tak k nedávno vzniklé mezinárodní koalici zemí, která to má v plánu. Řekl to německý ministr obrany Boris Pistorius. Zpráva přišla poté, co dodávky stíhaček v rámci mezinárodní koalice zemí nejprve odmítl jak Pistorius, tak kancléř Olaf Scholz.
Koalici „svolaly“ minulý týden Spojené království a Nizozemí. Zatím se k nim připojila Francie, Belgie a Portugalsko.
„Prověřujeme několik málo možností, které máme, a poté oznámíme, zda se můžeme a chceme přidat,“ řekl Pistorius před jednáním ministrů sedmadvacítky v Bruselu. Dodal ale, že Německo má jen „omezené“ možnosti a navázal tak na svá dřívější prohlášení, že Německo nemá „výcvikové kapacity, kompetence ani letadla“. (Nick Alipour | EURACTIV.de)
Švédské Gripeny zůstanou „doma“. Švédský ministr obrany Pål Jonson v úterý potvrdil, že jeho země nepošle Ukrajině své bojové letouny Gripen. Zdůvodnil to obavami o národní bezpečnost.
„Ty (letouny), které máme, potřebujeme na ochranu Švédska. Nemáme žádné navíc (…) Je to i o tom, že Rusko je nyní velmi oslabené co se týče pozemních sil, pokud ale jde o jeho námořnictvo či letectvo, tak ty jsou téměř nedotčené. Nemáme tedy letouny na rozdávání,“ řekl ministr. (Charles Szumski | EURACTIV.com)
Itálie si posvítí na elektrické koloběžky, chce snížit počet nehod. Italská vláda pracuje na novém silničním zákoně, kterým reaguje na statistický nárůst dopravních nehod. Návrhy zahrnují tvrdší postihy za jízdu pod vlivem alkoholu nebo drog, změny pravidel pro omezení rychlosti a vzdělávání o silničním provozu pro mladé lidi. Velká pozornost je pak věnována pravidlům pro elektrické koloběžky. Jejich uživatele čekají také změny v omezení rychlosti nebo například povinná poznávací značka.
„Minulý rok na italských silnicích zemřelo 3 120 lidí. To není možné, proto vypracujeme nový silniční zákon (…) Pro uživatele koloběžek mám následující: helma, registrace, pojištění a dobré způsoby,“ řekl Salvini.
Příprava zákonu přichází poté, co v Římě zemřela 24letá řidička koloběžky po srážce s dodávkou. Jde o 58. oběť od začátku roku. (Federica Pascale | EURACTIV.it)
Ruští poslanci chtějí zakázat vjezd polských kamionů do Ruska. Ruská dolní komora parlamentu Duma přijala rezoluci, která požaduje po vládě, aby zákázala vjezd polských kamionů do Ruska.
Přijetí rezoluce přišlo poté, co se předseda Dumy Vjačeslav Volodin nechal slyšet, že Polsko musí být potrestáno za to že „zradilo historickou paměť“ o osvobození Polska po druhé světové válce Sovětským svazem.
Podle rezoluce by měly polské kamiony mířící do Ruska zastavit na nejbližší celnici, kde by se náklad přeložil do ruských kamionů. Poláci by měly podle dokumentu také platit jiné ceny za pohonné hmoty.
Zákaz podle Volodina „zajistí“, že v Polsku přijde o práci 20 000 řidičů a polská vláda bude muset vysvětlovat, jak k tomu došlo. (Aleksandra Krzysztoszek | EURACTIV.pl)
