Lucemburská firma měla poskytovat satelitní snímky wagnerovcům, teď čelí žalobě. Lucemburská ministerstva hospodářství a zahraničí žalují společnost Spacety Luxembourg SA, a to kvůli jejím údajným vazbám na Moskvu. Ty vyšly najevo poté, co na společnost uvalily sankce Spojené státy americké, podle kterých měla firma poskytovat satelitní snímky ruské žoldnéřské skupině wagnerovců.
Poskytování snímků skupině vedené Jevgenijem Prigožinem stojí i za žalobou lucemburských úřadů. Firma měla porušit „sankce EU a zákon ze dne 27. června 2018 o kontrole vývozu“, uvedla ministerstva na dotaz RTL.
Negativní důsledky sankcí a žaloby pociťuje frima už dnes – její dceřiné společnosti byla vypovězena smlouva na pronájem kanceláří a některé instituce s ní ukončily spolupráci. Jedná se například o Lucemburský institut pro vědu a techniku (LIST) a Lucemburskou univerzitu.
Zatímco LIST využíval snímky vysokého rozlišení firmy Spacety v oblasti snižování rizik, univerzita se společností spolupracovala na mechanických systémech pro odstraňování kosmického odpadu a satelitní snímky nevyužívala.
Firma Spacety Luxembourg SA všechna obvinění popírá.
Lucembursko je co do vesmírného průmyslu vyhlášené. Sídlí zde například jeden z předních světových satelitních operátorů – společnost SES S.A. Lucemburk na sebe nedávno strhl pozornost také oznámením, že má ambici stát se centrem pro těžbu ve vesmíru. (Luka Krauss | EURACTIV.com)
Rakouská ministryně zkritizovala navrženou reformu trhu s elektřinou. Reforma trhu s elektřinou, kterou navrhla v úterý Evropská komise, sice obsahuje malé kroky správným směrem, ale nestačí k tomu, aby byly obnovitelné zdroje pro spotřebitele výhodné. Myslí si to rakouská ministryně pro klima Leonore Gewesslerová. „(Reforma) nenaplnila očekávání,“ nechala se slyšet.
Podle Rakouska, kde v roce 2020 podíl energie z obnovitelných zdrojů na spotřebě dosáhl 78,2 %, Evropská komise zkrátka nedělá dost. Vídeň se nyní hodlá návrhem zabývat a „vyzvat ke konkrétním úpravám“ včetně oddělení cen elektřiny od nestálých a vysokých cen plynu. (Kira Taylor | EURACTIV.com)
Tarabella neuspěl, soudce v Katargate zůstává u případu. Bruselský odvolací soud v úterý zamítl žádost belgického europoslance Marca Tarabelly o odvolání soudce Michela Claiseho v kauze Katargate, ve které europoslanec čelí obviněním z korupce a praní špinavých peněz. Tarabella požádal o Claiseho odvolání v polovině února kvůli „důvodnému podezření“ z podjatosti.
Jak informovalo belgické médium Le Soir, soudce Claise bude vyšetřování vést i nadále, odvolací soud totiž stížnost shledal sice „přípustnou, ale neopodstatněnou“. (Anne-Sophie Gayet | EURACTIV.com)
Nizozemsko posílá na Ukrajinu další vojenskou pomoc. Nizozemsko vyšle na Ukrajinu tzv. minolovky, tedy plavidla, která odhalují a zneškodňují námořní miny, a také systémy protivzdušné obrany proti dronům a obojživelná vozidla M3. Při návštěvě Ukrajiny to oznámila nizozemská ministryně obrany Kajsa Ollongrenová.
„Dnes jsem v přístavním městě Oděsa oznámila, že Nizozemsko hodlá poskytnout Ukrajině dvě minolovky. Letos začneme společně s Belgií pro tyto lodě cvičit ukrajinské vojáky. Tato iniciativa přispěje k bezpečnosti v Černém moři,“ napsala Ollongrenová na Twitteru. (Benedikt Stöckl | EURACTIV.com)
Švédský premiér: Finsko pravděpodobně vstoupí do NATO dříve. Po obnovení jednání Finska, Švédska a Turecka o vstupu skandinávských zemí do NATO narůstá pravděpodobnost, že Finsko se stane členem Aliance dříve. V úterý to uvedl švédský premiér Ulf Kristersson.
Podle bývalé premiérky a šéfky opozičních sociálních demokratů Magdaleny Anderssonové je to zklamání. „Je dobré říci, že by to pro Švédsko nebylo dobré. Byl by to také krok zpět v politice otevřených dveří NATO,“ řekla. (Charles Szumski | EURACTIV.com)
