The Capitals: Lotyšští europoslanci čelí obvinění z korupce

RIGA | BRUSEL

Lotyšští europoslanci čelí obvinění z korupce. Lotyšská generální prokuratura se snaží zahájit trestní řízení kvůli úplatkářství, podvodu a „zneužití úředního postavení“ s dvěma lotyšským europoslanci. Podle informací sítě EURACTIV jimi jsou bývalý předseda lotyšské socialistické strany (Saskana/S&D) a starosta Rigy Nils Ušakovs a Andris Ameriks, místostarosta Rigy v kabinetu Ušakovse.

Podle generální prokuratury oba europoslanci Ušakovs a Ameriks schválili v radě města Rigy takové změny v regulacích, aby mohli prostřednictvím městského dopravního podniku financovat snížení ceny jízdného pro důchodce a mládež v autobusových linkách provozovaných soukromým subdodavatelem.

Výměnou za to jim od května 2018 do dubna 2020 podle prokuratury měšíčně mířily do kapes úplatky ve výši přibližně 30 procent tržeb subdodavatele – a to v hotovosti. Nebyli ale sami. Společně se dvěma bývalými úředníky z rižského podniku veřejné dopravy a majitele subdodavatelské společnosti, která městské autobusy zajišťovala, dosahuje celková výše zpronevěřených peněz zhruba 10 milionů eur.

„Věřím, že ostatní osoby, včetně Andrise Amerikse, jsou obětí politického procesu vedeného proti mně,“ řekl Ušakovs serveru EURACTIV v exkluzivním rozhovoru.

„Jsem v klidu, protože vím, že jsem neudělal nic špatného,“ opakoval Ušakovs a zároveň znovu zopakoval, že obvinění generálního prokurátora jsou politicky motivována a řízena lotyšskou vládní středopravou stranou Jednota (EPP) a premiérem. „Necítím se ve stresu, pokud budu muset jít k soudu a znovu dokázat, že poskytování dalších bezplatných práv důchodcům a dětem je obecně dobrá věc,“ prohlásil.

Lotyšská generální prokuratura již zaslala Evropskému parlamentu žádost o zbavení imunity obviněných europoslanců. Než lotyšské úřady budou vědět, zda mohou Ušakovse a Amerikse postavit před soud, bude to ještě trvat. Proces zbavení imunity totiž může trvat měsíce, ne-li roky. Příkladem vleklého zbavování imunity je třeba španělský europoslanec a bývalý katalánský prezident Carles Puigdemont, jehož případ se táhne od roku 2021. (Max Griera | EURACTIV.com)

MADRID

Mezi Madridem a katalánskými separatisty se otevřela cesta k dohodě. Španělsko se od červencových voleb nacházelo kvůli nejednoznačnému výsledku voleb v politickém vzduchoprázdnu. Nejlepší šanci na získání křesla ministra měl Pedro Sanchéz – aby se mu to však povedlo, potřeboval nutně podporu Carlese Puigdemonta, lídra katalánských separatistů a bývalého předsedu katalánského regionu.

Nyní, den poté, kdy Puigdemont v Bruselu vymezil jasné hranice toho, co pro jeho Společně za Katalánsko ještě je a co již není přijatelné, je cesta ke společnému dialogu otevřená, uvedla ve středu úřadující mluvčí prozatímní vlády Isabel Rodríguez. Poté zdůraznila, že příští zákonodárné období musí být volebním obdobím „soužití a pokroku“.

„Soužití a pokrok“ však nejsou slova, která by se dění v Madridu nebo na půdě evropských institucí v Bruselu vystihovalo. Zatímco se otevíraly cesty k možnému sestavení španělské vlády, Evropský parlament vyzval europoslance strany Společně za Katalánsko Antoniho Comína, aby z prostor parlamentu odstranil výstavu fotografií dokumentujících nezákonné referendum o nezávislosti z října 2017. Podle zaměstnanců parlamentu výsledná podoba výstavy neodpovídá původně představovanému návrhu. Puigdemont výzvu označil za cenzuru. (Fernando Heller | EuroEFE.EURACTIV.es)

PAŘÍŽ

EIB by měla financovat jadernou energii, prohlásil Breton. Evropská investiční banka (EIB) by měla „podporovat klíčové veřejné politiky EU“, a měla by proto financovat jadernou energii, řekl ve středu novinářům komisař pro vnitřní trh Thierry Breton. Fakticky se tak postavil na stranu Francie, která je již tradiční jadernou velmocí.

„Jaderná energetika je [v Evropě] na pochodu. Samozřejmě, že je třeba ji financovat a samozřejmě si myslím, že by to měla udělat EIB,“ řekl Breton. Dodal zároveň, že „cílem EIB je podporovat Green Deal“, a stěžejní legislativní balíček EU pro boj proti změně klimatu.

Jaderná energie je předmětem mnoha evropských diskusí. A to těch týkajících se stanovování cílů pro snížení emisí skleníkových plynů, reformu trhu EU s elektřinou, zelenou taxonomii EU, nebo rozvoje nízkouhlíkového evropského průmyslu.

Její rozvoj však vyžaduje značné finanční prostředky. Právě ty by mohla poskytnout EIB. Taková myšlenka se však nelíbí Německu, jehož poslední elektrárny – na rozdíl od těch francouzských – byly nedávno uzavřeny. (Theo Bourgery-Gonse | EURACTIV.fr)

BUKUREŠŤ

Rumunsko konečně potvrdilo nález částí ruského dronu na svém území. Rumunští představitelé ve středu potvrdili zásah ruského bezpilotního letounu na jejich území. V pondělí přitom podobný incident – spolu s usvědčujícími ukrajinskými fotografiemi – zásadně vylučovali. Drony narušily rumunský vzdušný prostor během nočního leteckého útoku na ukrajinský přístav Ismail.

Ministr obrany Angel Tîlvăr uvedl, že o incidentu informoval spojence NATO, ale nepovažuje za nutné svolávat Nejvyšší radu národní obrany. „Pokud se potvrdí, že tyto prvky patří ruskému bezpilotnímu letounu, byla by taková situace naprosto nepřípustná a vážným porušením suverenity a územní celistvosti Rumunska, spojence v NATO,“ prohlásil. (Cătălina Mihai | EURACTIV.ro)

BRUSEL

Belgická ministryně zahraničí navštíví Moldavsko a Rumunsko před belgickým předsednictvím EU. Hadja Lahbib, ministryně zahraničí Belgie, je na dvoudenní cestě do Moldavska a Rumunska. Cíl je jasný – pomalu nastartovat očekávané belgické předsednictví v Radě EU, které začne spolu s novým rokem 2024. (Nina Chabot & Anne-Sophie Gayet | EURACTIV.com)