Úvod / Politika / Aktuálně v EU / The Capitals: Klíčová politická portfolia by měla být po volbách v „pevných“ rukou lidovců, říká tajemník strany

The Capitals: Klíčová politická portfolia by měla být po volbách v „pevných“ rukou lidovců, říká tajemník strany

© European Union
The Capitals přináší jedinečný přehled událostí z evropských zemí.

EU INSTITUCE

Klíčová politická portfolia by měla být po volbách v „pevných“ rukou lidovců, říká tajemník strany. Politické rozložení sil, které se ukáže po červnových volbách do EU, bude přímo vyzývat k tomu, aby si Evropská lidová strana (EPP) ponechala klíčová politická portfolia v čele EU, řekl v rozhovoru pro Euractiv Thanasis Bakolas, generální tajemník EPP před sjezdem strany, který se koná 6. a 7. března v Bukurešti.

„Pokud se na to člověk podívá objektivně, mohl by tvrdit, že EPP nejenže dostane Komisi, kterou samozřejmě dostane, a myslím, že s tím všichni souhlasí. Pokud se na to podíváte z širšího pohledu, myslím, že existuje přímá výzva, aby klíčová portfolia byla ponechána ve velmi schopných a pevných rukou vedení EPP,“ poznamenal Bakolas.

Vedoucí kandidát socialistů Nicola Schmit přitom uvedl, že sociální demokraté budou v příští Komisi usilovat o převzetí portfolií souvisejících se socioekonomickou a zelenou tranzicí. Bakolas to komentoval slovy, že socialisté se v tuto chvíli cítí velmi nervózní a snaží se manévrovat a zaujmout pozici pro nejvyšší posty v příštím institucionálním cyklu. To souvisí i s Green Dealem, který je podle Bakolase „v dobrých rukou EPP“.

Podle nejnovější prognózy voleb do Evropského parlamentu, kterou pro Euractiv vypracovala společnost Europe Elects, se na prvním místě umístí EPP se 181 křesly v Evropském parlamentu. Na druhém místě jsou sociální demokraté se 140 křesly. (Sarantis Michalopoulos | Euractiv.com)


BERLÍN

Německo varuje před ruskou informační válkou. Německý ministr obrany Boris Pistorius v neděli po skandálu s odposlechy varoval před rostoucí hrozbou ruské informační války. Odposlech zachytil telefonický rozhovor mezi německými představiteli a později unikl do ruských médií. „Je to součást informační války, kterou Putin vede,“ prohlásil Pistorius.

V následujících dnech bude německá vojenská kontrarozvědka případ dále vyšetřovat a zjišťovat, zda během telefonátu nedošlo k porušení bezpečnostních předpisů v oblasti IT. Německý ministr rovněž uvedl, že po skončení vyšetřování budou urychleně vyvozeny příslušné důsledky. (Oliver Noyan | Euractiv.de)


MADRID

Poradní orgán Rady Evropy by podpořil španělský zákon o amnestii. Benátská komise, poradní orgán Rady Evropy (RE), by podpořila španělský zákon o amnestii. Komise ale navrhuje úpravy, jak vyplývá z návrhu zprávy, do níž nahlédl partnerský server Euractivu EFE. Zákon je jednou z predispozicí k vytvoření koalice s katalánskými separatistickými stranami pod vedením Pedra Sancheze. (Fernando Heller | EuroEFE.Euractiv.es)


VARŠAVA

Polsko si chce vyjednat výjimku z Green Dealu. Polská vláda vyjednává s předsedkyní Komise Ursulou von der Leyen o tom, aby byla země vyňata z některých ustanovení Green Dealu, potvrdil v neděli rádiu ZET náměstek ministra zahraničí Andrzej Szejna (Nová levice, S&D).

Argumentem pro potenciální výjimku je skutečnost, že Polsko je velkým zemědělským trhem v blízkosti Ukrajiny. Výjimka by se týkala „všeho možného, jak v rámci Green Dealu, tak přílivu (dovážených) produktů, které by způsobily trvalé narušení trhu jedné nebo více zemí,“ řekl Szejna.

„Pokud se nám podaří vyjednat polské požadavky (…), bude to společný postoj EU,“ řekl a dodal, že pokud by jednání s Komisí trvala příliš dlouho, Polsko zváží opatření, jako jsou blokády hranic a jednostranná cla. (Aleksandra Krzysztoszek | Euractiv.pl)


ZÁHŘEB

Chorvatská opozice požaduje, aby země uznala Palestinu. Chorvatsko musí uznat palestinský stát, aby tím vyslalo signál, že podporuje deeskalaci konfliktu, uvedla v pátek chorvatská levicová opoziční strana Možemo.

Chorvatští politici a analytici přitom v této otázce nejsou zajedno. Ačkoli Chorvatsko několikrát schválilo humanitární pomoc obyvatelům Gazy, bylo jedním ze 14 členů OSN, kteří 27. října loňského roku na Valném shromáždění OSN hlasovali proti rezoluci vyzývající k okamžitému ukončení nové války na Blízkém východě. Záhřeb to zdůvodnil tím, že rezoluce výslovně neodsoudila Hamás za útok na Izrael. (Adriano Milovan, Euractiv.hr)


Další porci zpráv z celé Evropy naleznete na našem partnerském webu EURACTIV.com.
Chcete dostávat The Capitals pravidelně do e-mailové schránky? Přihlaste se k odběru.