Úvod / Politika / Aktuálně v EU / The Capitals: Jak Putin změnil Německo

The Capitals: Jak Putin změnil Německo

24. 11. 2022

The Capitals přináší jedinečný přehled událostí z evropských zemí.

BERLÍNJak Putin změnil Německo. Ruská agrese otočila německou politiku vzhůru nohama a přiměla „semaforovou“ koaliční vládu sociálních demokratů (SPD), liberálů (FDP) a Zelených změnit své původní plány. Strana SPD bývala silným zastáncem sbližování Německa s Ruskem. Odkaz bývalého kancléře Willyho Brandta, který věřil, že Rusko může být partnerem Západu, se však proměnil v popel. Nová německá vláda pak prolomila tabu, když zřídila obranný fond a zavázala se investovat do obrany více než 2 % HDP. Sociální demokraté, kteří byli tradičně proti vyzbrojování krizových oblastí, také souhlasili s dodávkami lehkých a poté i těžkých zbraní na Ukrajinu. Dnes je Německo čtvrtým největším dárcem vojenské pomoci Ukrajině. Ústupky museli provést i Zelení. Koaliční partneři jim zablokovali či odložili řadu plánovaných projektů, například v oblasti zemědělství. Německo se také v čase jejich vlády začalo silně opírat o uhelné zdroje energií. „Je to hořké, ale v této situaci je snížení spotřeby plynu naprostou nutností,“ zdůraznil v červnu německý ministr hospodářství Robert Habeck. Další hořkou pilulkou pro Zelené je prodloužení funkčnosti německých jaderných elektráren. Jejich útlum měl přijít s koncem roku 2022, nakonec se ale budou používat do jara 2023, aby zemi pomohly zvládnout letošní zimu. A liberálové? Ti si od počátku semaforové vlády snaží najít své místo na výslunní. Jejich předseda Christian Lindner měl být fiskálním jestřábem, který bude zamezovat novým daním a chránit německou „dluhovou brzdu“. To se sice oficiálně podařilo Lindnerovi splnit, musel však být rozpočtově hodně kreativní. Do věci se vložila dokonce i Evropská komise, která varovala, že v roce 2023 bude „celková orientace fiskální politiky Německa v situaci vysoké inflace expanzivní“, a tedy „nebude v souladu s fiskálními pokyny“, na nichž se dohodly členské státy. Na vině jsou především balíčky ve výši 100 miliard eur pro obranu a 200 miliard eur pro ekonomiku, které německá vláda prosadila. Ruská válka na Ukrajině tak zcela proměnila dosavadní politické směřování země. Zda to bylo ku prospěchu věci, ukáže čas. (Jonathan Packroff, Julia Dahm, Nikolaus J. Kurmayer a Oliver Noyan | EURACTIV.de)

VARŠAVAPolsko chce přesvědčit západní spojence o svém nároku na německé reparace. Polsko chce přesvědčit své západní spojence o tom, že si zaslouží od Německa vyplacení reparací v hodnotě 1,3 bilionu eur za škody způsobené v druhé světové válce. Rozeslalo proto zemím EU a NATO diplomatické nóty. Ve středu o tom informoval náměstek ministra zahraničí Arkadiusz Mularczyk s tím, že Německo se otázce reparací neustále vyhýbá. „Chceme zahájit mezinárodní debatu o postoji Německa k jeho poválečným závazkům“ dodal Mularczyk. (Aleksandra Krzysztoszek | EURACTIV.pl)

MADRIDŠpanělsko odmítá cenový strop na plyn z pera Evropské komise. Návrh Evropské komise na zastropování cen plynu je „zjevně nedostatečný“ a nejde „správným směrem“, uvedl ve středu španělský premiér Pedro Sánchez. Navržený strop by podle něj mohl mít opačný efekt a vést dokonce ke zvýšení cen. Prosincová Evropská rada podle něj musí vynaložit veškeré úsilí k tomu, aby návrh upravila a učinila jej ambicióznějším. Evropská komise v úterý představila svůj návrh na zastropování cen plynu, který ve výjimečných případech stanovuje maximální cenu na virtuálním obchodním uzlu TTF na 275 eur za megawatthodinu (MWh). Pro představu, Španělsko a Portugalsko zastropovaly cenu plynu ve svých zemí na 40 až 70 eur za MWh. (José Miguel Blanco, Patricia Crespo | EFE)

VÍDEŇRakousko podporuje přijetí Chorvatska do Schengenu. Rakouský kancléř Karl Nehammer vyjádřil podporu vstupu Chorvatska do schengenského prostoru. Zdůraznil však, že Bulharsko ani Rumunsko na vstup připraveny nejsou. „Budeme podporovat cestu Chorvatska do schengenského prostoru,“ vysvětlil Nehammer ve středu v Záhřebu u příležitosti 30 let bilaterálních vztahů mezi oběma zeměmi. „O jednotlivých zemích se hlasuje individuálně,“ dodal. „Ochrana chorvatských hranic vždy znamená i ochranu rakouských hranic,“ prohlásil kancléř. (Nikolaus J. Kurmayer, Zoran Radosavljević | EURACTIV.de)

ŘÍMItálie a Francie se dohodly na strategické spolupráci. Itálie a Francie se ve středu v Paříži dohodly na zřízení dvoustranných pracovních skupin a na spolupráci ve strategických odvětvích. Pokusily se tak ukončit období chladných vztahů, které nedávno vyhrotil spor ohledně přijetí záchranné lodi Ocean Viking s migranty na palubě. „Vedli jsme dlouhý, srdečný a zároveň upřímný a konkrétní rozhovor,“ uvedl italský ministr pro podnikání Adolfo Urso poté, co se ve středu (23. listopadu) na okraj ministerského zasedání Evropské kosmické agentury v Paříži setkal se svým francouzským protějškem Brunem Le Mairem. (Federica Pascale | EURACTIV.it)

Další porci zpráv z celé Evropy naleznete na našem partnerském webu EURACTIV.com.

Chcete dostávat The Capitals pravidelně do e-mailové schránky? Přihlaste se k odběru.