JIH
ŘÍMConte chce fond obnovy schválený do konce měsíce. Na tiskové konferenci po schůzce se svým španělským protějškem Pedrem Sánchezem vyzval italský premiér Giuseppe Conte k urychlenému schválení fondu obnovy. „Musíme být odvážní. Jednotný trh je v ohrožení a bez společné evropské reakce může dojít k jeho zničení,“ uvedl Conte. Italský premiér zároveň podotkl, že obě země zlepšily práci svých zdravotních sektorů v boji s koronavirovou epidemií. „Uvedli jsme v chod strukturovaný monitorovací program. Myslím si, že v Itálii už dále nemusí být zakázány všechny aktivity,“ dodal premiér. (Alessandro Follis | EURACTIV.it)MADRIDSEAT naléhá na Španělsko, aby podporovalo elektromobily. Dočasný šéf automobily SEAT Carsten Isensee ve středu uvedl, že Španělsko by mělo více propagovat a podporovat elektromobilitu. Zdůraznil přitom, že jiné země EU, jako třeba Německo, Nizozemí, Švédsko a Francie, jsou mnohem důslednější, pokud jde o přípravu na nástup této nové technologie a dodržování Pařížské dohody, která má za cíl snížit emise CO2, uvedla agentura Reuters. Na druhou stranu, Španělská vláda vedená socialisty v polovině června představila balíček finanční pomoci pro automobilový průmysl ve výši 3,7 miliardy eur. Čtvrt miliardy z této částky je přitom určeno pro majitele starších vozů, kterým stát přispěje na jejich výměnu za novější nízkoemisní auta či právě elektromobily. Podle Isenseeho je to však nedostatečné. (EURACTIV.com)LISABONPremiér odmítá nového šéfa národní banky. Portugalský premiér Cotrim Figueiredo ve středu pohrozil, že vydá „soudní příkaz“, který zabrání jmenování Mária Centenoho guvernérem Bank of Portugal ještě před tím, než se oficiálně uzavře celý legislativní proces. „Respektujeme oddělení mocí ve státě a vládu práva, proto navrhneme vydání soudního příkazu, který zabrání jmenování ještě před dokončením řádné legislativní procedury,“ prohlásil portugalský předseda vlády. (Irina Melo, Lusa.pt)ZÁPAD
BERLÍNMerkelová v Bruselu. Ve středu (8. července) představila kancléřka Angela Merkelová v Evropském parlamentu priority německého předsednictví EU. Přestože dala najevo „ochotu dělat kompromisy“, europoslanci některé části německého programu ostře zkritizovali.Kvóty v CDU. Vládní křesťanští demokraté se mezitím rozhodli pro zavedení kvót na základě pohlaví pro obsazování nejvyšších stranických pozic. Jejich cílem je dosažení genderové vyrovnanosti ve vedení strany. Pokud je členové strany na svém sjezdu v prosinci schválí, začnou kvóty platit začátkem roku 2025. Ekonomická rada strany se proti opatření ohradila s tím, že jak Angela Merkelová, tak vůdkyně strany Annegret Kramp-Karrenbauerová nebo předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová jsou důkazem toho, že kvóty jsou zbytečné. (Sarah Lawton | EURACTIV.de)VÍDEŇNová opatření na hranicích pro východní Evropu. Ve světle zhoršující se epidemiologické situaci v regionu přistoupilo minulý týden Rakousko k zavedení restriktivních opatření pro ty, kteří do země přicestují z východní Evropy. Včera (8. července) rakouský ministr zahraničí Alexander Schallenberg oznámil, že opatření se začnou vztahovat i na Moldavsko, Bulharsko a Rumunsko. Lidé z těchto zemí budou nyní muset po příjezdu do Rakouska strávit čtrnáct dní v karanténě. (Philipp Grüll | EURACTIV.de)PAŘÍŽPremiér rozdává. Poté, co nový francouzský premiér Jean Castex oznámil navýšení rozpočtu pro zdravotnictví, hned den na to (8. července) rozhodl stejně v případě prostředků pro soudnictví, jehož fungování je podle premiéra jádrem vládních priorit. (Anne Damiani | EURACTIV.fr)LUCEMBURKBettel volá po vládní a občanské „odpovědnosti“. „Společné úsilí a solidarita musí pokračovat,“ řekl lucemburský premiér Xavier Bettel v parlamentu, když hovořil o vládní odpovědnosti vůči občanům i odpovědnosti jedinců. „V některých rozhodnutích jsme nebyli konzistentní, protože jsme toho na počátku pandemie moc nevěděli. Museli jsme se přizpůsobit,“ dodal. Vzhledem k tomu, že se koronavirová situace nezlepšuje, vláda zvažuje zavedení nových opatření. Ve hře jsou například restrikce týkající se překročení hranic. (Anne Damiani | EURACTIV.COM)SEVER
STOCKHOLMŠvédská ekonomika padá. Podle odhadů se letos švédská ekonomika propadne o 5,3 %. Pokud jde o rok 2021, ekonomický růst se odhaduje jen přibližně na 3,1 %. To vše navzdory tomu, že Švédsko nezavedlo tak přísná opatření jako jiné severské země. Po celou dobu pandemie nechala švédská vláda kupříkladu otevřené obchody. (Pekka Vänttinen | EURACTIV.com)HELSINKYKomise Finsku předpovídá nejpomalejší růst v EU. Finský hospodářský růst bude podle nové ekonomické prognózy Komise v roce 2021 ještě pomalejší. Finská ekonomika má letos zpomalit o 6,3 %, pro příští rok pak Komise odhaduje pouze 2,8% růst, což je o 0,9 procentního bodů méně, než předpokládala v předchozí prognóze vydané před několika měsíci. Pokud se předpovědi naplní, finský růst bude nejpomalejší v Unii. (Pekka Vänttinen | EURACTIV.com)VISEGRÁD
BRATISLAVA Prozatím žádná druhá vlna. Slovensko v úterý zaznamenalo zatím nejvyšší denní přírůstek nakažených nemocí COVID-19 za poslední dva a půl měsíce, a to 31 případů. Slovenský ministr zdravotnictví Marek Krajčí ale občany ujistil, že se to nedá pokládat za příchod druhé vlny. Nárůst nakažených podle něj není exponenciální a všechny nové případy i jejich kontakty byly úspěšně lokalizovány a zjištěny. Mezitím byl na Slovensku vůbec poprvé použit nový lék Remdesivir. Podle informací jej lékaři dali 39letému pacientovi, jehož stav se po aplikaci léku podstatně zlepšil. (Zuzana Gabrižová | EURACTIV.sk)PRAHASněmovna podpořila rekordní schodek. Česká Poslanecká sněmovna ve středu (8. července) díky hlasům vládní koalice a komunistů podpořila státní rozpočet pro rok 2020 se schodkem 500 miliard korun, což je historický rekord. Poslanci už třikrát od začátku koronavirové krize zvyšovali původní deficit 40 miliard korun. Opozice vládu kritizuje za to, že se v rozpočtu nesnaží hledat úspory. (Ondřej Plevák | EURACTIV.cz)VARŠAVADuda prezidentem = věší pravděpodobnost Polexitu. 35 % Poláků si myslí, že pokud Andrzej Duda obhájí prezidentský mandát, bude to znamenat větší riziko Polexitu, tedy odchodu země z EU. Naopak podle 11 % Poláků by byl pro členství v Unii nebezpečnější Dudův oponent, liberální primátor Rafał Trzaskowski. Vyplývá to z průzkumu agentury Kantar. Co se týká volební účasti ve druhém kole, 81 % respondentů uvedlo, že jsou ochotni k volbám jít, zatímco 53 % si je téměř jisto, že hlasovat půjde. Průzkumy předpovídají, že nedělní prezidentský souboj bude velmi těsný. (Barbara Bodalska | EURACTIV.pl)BALKÁN
BĚLEHRADProtesty v Bělehradě. Ředitel srbské policie Vladimir Rebic ve středu (8. července) uvedl, že při protestech v noci ze 7. na 8. července v centru Bělehradu bylo zraněno 17 demonstrantů a 43 policistů. 20 demonstrantů bylo zatčeno. Protesty odstartovalo oznámení srbského prezidenta Aleksandara Vučiće, který uvedl, že vzhledem k nárůstů infekce koronaviru zvažuje zavedení týdenního zákazu vycházení.
Rebic dodal, že protestů se zúčastnilo okolo 5000 lidí. Nezávislá média ale odhadují, že počet protestujících mohl být až dvojnásobný. (Vladimir Tintor | EURACTIV.rs)
SOFIEPremiér předpokládá, že krize udeří příští rok. Bulharský předseda vlády Bojko Borisov je přesvědčen, že skutečná ekonomická krize v zemi udeří až počátkem příštího roku. Odhady Evropské komise přitom uvádějí, že pád bulharského HDP může dosáhnout až 7,1 %. Bulharská vláda zároveň i nadále odmítá opětovné zpřísnění opatření, a to navzdory tomu, že denní přírůstek nakažených v minulém týdnu dosahoval 170 případů. Tamní ministr zdravotnictví Kiril Ananiev už dříve uvedl, že znovuzavedení některých striktních opatření by bylo na pořadu dne, pokud by denní nárůst dosahoval dvou stovek. „Pro vládu je jednoduché uzavřít zemi, těžší je ovšem naučit se žít a pracovat s vědomím, že virus tady je. Bez peněz na důchody a platy se stát rozpadne,“ dodal Borisov. (Krassen Nikolov | EURACTIV.bg)BUKUREŠŤZatím nejvyšší denní nárůst nakažených. Ve středu vzrostl počet případů nákazy evidovaných za posledních 24 hodin na 555 osob. Úřady potvrdily, že se jedná o největší denní nárůst od začátku pandemie. Předchozí „rekord“ Rumunsko zaznamenalo 11. dubna s 523 případy, tehdy byla ale testovací kapacita země významně nižší než nyní. (Bogdan Neagu | EURACTIV.ro)ZÁHŘEBVláda zhubne. Chorvatský premiér Andrej Plenković už oznámil, že jeho nová vláda bude menší. Poslední zprávy deníku Jutarnji list nicméně odhalují, že nový kabinet by mohl mít pouze 14 portfolií. Nyní jich má 20. (Tea Trubić Macan, EURACTIV.hr)K pravidelnému odběru The Capitals se můžete přihlásit zde.