The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí.
///
BERLÍN / PAŘÍŽ
Francouzské Národní shromáždění a německý Bundestag zakládají společné francouzsko-německé parlamentní shromáždění. Prohloubí se tak spolupráce mezi parlamenty obou zemí, uvedl Bundestag ve své tiskové zprávě.
Bilaterální parlamentní komoru bude tvořit padesát zástupců z Francie a padesát z Německa, a reprezentovány zde budou všechny parlamentní strany obou zemí. První zasedání je naplánováno na 25. března a odehrát by se mělo půdě pařížského Národního shromáždění.
Nová komora by se měla ve Francii a Německu setkávat dvakrát ročně, a to pod společným vedením předsedy Bundestagu Wolfganga Schäubleho a jeho francouzského protějška Richarda Ferranda.
Francouzsko-německá iniciativa umožní národním parlamentům obou zemí více spolupracovat, a posilovat tak svůj vliv na politické rozhodování v rámci EU. Společně chtějí analyzovat evropskou legislativu a podílet se na její podobě již v prvotních fázích rozhodovacího procesu.
Nová komora již má své kritiky. Podle lídra krajní levice Jeana-Luca Melenchona vytváří iniciativa dojem, že za vším stojí Francie a Německo, což může podráždit ostatní evropské partnery.
Daň pro internetové giganty postihne zhruba 20 společností: Francie zavedla od 1. ledna 2019 novou daň pro internetové společnosti, která je označována zkratkou GAFA. Podle studie zveřejněné v Les Echos dopadne nová daň na 26 firem.
Tříprocentní daň z obratu se týká zejména amerických společností, jako je Google, Facebook či Amazon. Podle studie ji však bude muset odvádět i některé evropské firmy, například německá mediální skupina Axel Springer nebo francouzská společnost Criteo. Francouzská daň se týká online společností působících ve Francii, jejichž globální obrat je větší než 750 milionů eur a na francouzském trhu činí alespoň 25 milionů eur.
Francouzská armáda v akci: V reakci na poslední nepokoje v Paříži, které měly na svědomí žluté vesty, se prezident Emmanuel Macron rozhodl vyslat do francouzských měst vojáky. O víkendu má totiž protestní hnutí v plánu další demonstrace a armáda má zajistit, že v ulicích bude bezpečno. (EURACTIV.fr)
///
ATHÉNY
Plynovod EastMed: Zástupci Řecka, Kypru a Izraele se 20. března setkali v Jeruzalémě, aby se dohodli na podpoře plynovodu EastMed. Ten přivádět zásoby plynu z Kypru přes Řecko do ostatních zemí EU. Projekt tří zemí má podporu ze strany USA, o čemž svědčí přítomnost Mika Pompea na úterním setkání. „Energie se stane mostem ke spolupráci a stabilitě ve východním Středomoří,“ prohlásil řecký premiér Tsipras.
Náklady projektu se pohybují ve výši 5 miliard eur. Plynovod povede hluboko pod zemských povrchem, aby byl odolný proti teroristickým útokům.
Plánovaná výstavba plynovodu je také politickým vzkazem pro Ankaru. „Lídři se dohodli na posílení regionální spolupráce, podpoře energetické nezávislosti a bezpečnosti, a obraně proti vnějším vlivů ve východním Středomoří a Blízkém východě,“ uvádí společná deklarace. (Sarantis Michalopoulos, EURACTIV.com)
///
LONDÝN
Za chaos kolem brexitu můžou poslanci: Poslanci britského parlamentu jsou odpovědní za chaotickou povahu brexitových jednání. Ve středu večer to prohlásila premiérka Theresa Mayová s tím, že byl nejvyšší čas posunout se dál, a nikoli bránit odchodu Spojeného království z EU. Odklad považuje Mayová za „hluboké osobní zklamání“.
Během včerejšího dne zaslala předsedovi Evropské rady Donaldu Tuskovi žádost o odložení odchodu Británie z Unie do 30. června.
V odpovědi Tusk prohlásil, že požádá lídry zemí EU o krátký odklad, ovšem pod podmínkou, že dva roky dojednávaná dohoda bude v příštím týdnu schválena britským parlamentem. (Samuel Stolton, EURACTIV.com)
Mayová požádala o krátký odklad brexitu. Británie by podle jejího plánu měla odejít do konce června
///
VARŠAVA
Je Polsko přítěží?: Róża Thunová, středopravicová europoslankyně polské Občanské platformy (EPP) prohlásila, že za vlády strany Právo a Spravedlnost (PiS, ECR) se Polsko stalo pro Evropu přítěží. Na jednu stranu chce využít všech možností, které zemi nabízí členství v EU, na druhou stranu ale není ochotné za takové výhody platit. Dodala, že Evropská koalice, jež je nově založenou aliancí polských proevropských stran, inspiruje jiné země EU, které se rovněž potýkají s domácím populismem. Média podporující polskou vládu její slova ostře zkritizovala.
Čistší ovzduší?: Podle polského deníku Gazeta Wyborcza má Polsko získat v následujícím programovacím období 2021 – 2027 až 8 miliard eur na boj se znečištěným ovzduším. Dotace jsou však podmíněny podstatnými změnami, kterými musí projít vládou podporovaný program „Čisté ovzduší“. Podle Evropské komise je totiž tento program neefektivní, netransparentní a administrativně náročný. (EURACTIV.pl)
///
MADRID
Španělská krajní pravice se spojila s polskou PiS: Lídr španělské krajně pravicové strany Vox Santiago Abascal se ve středu 20. března setkal v Polsku s lídrem PiS Jaroslawem Kaczynskim. „Vytvářením aliancí budujeme jedinou možnou Evropu, která respektuje své národy a křesťanské základy,“ řekl Abascal a dodal, že strany nesouhlasí s federální Evropou, kterou se „snaží vybudovat francouzský prezident Macron“.
Vox se ještě nerozhodl, ke které parlamentní frakci se aliance po volbách do Evropského parlamentu připojí. S polskou delegací PiS v parlamentní frakci evropských konzervativců a reformistů (ECR) Španělé v poslední době nicméně úzce spolupracují. (Beatriz Rios, EURACTIV.com)
///
ŘÍM
Únosem proti migrační politice: Řidič školního autobusu unesl ve středu 51 dětí a neúspěšně se pokusil autobus zapálit. Nikdo nebyl zraněn, ale 12 dětí a dva dospělí se nedýchali kouře, a byli proto hospitalizováni v nemocnici.
Únoscem je 47letý Ital senegalského původu. Podle italských médií děti unesl a pokusil se je zavraždit na protest proti migrační politice italského premiéra Luigiho di Maia a ministra vnitra Mattea Salviniho.
Hvězdná korupce: Vládnoucí Hnutí pěti hvězd zasáhl korupční skandál. Policie zadržela předsedu římské městské rady Marcella De Vita, který nyní čelí vyšetřování z korupce. Premiér Di Maio na to okamžitě zareagoval vyloučením De Vita z vládního hnutí. Skandál úzce souvisí s plánem na vybudování nového sportovního stadionu a De Vito údajně přijal úplatek od stavební firmy, která měla na projektu pracovat. (Gerardo Fortuna, EURACTIV.com)
///
PRAHA
40 stran usiluje o křeslo v europarlamentu: Do letošních Evropských voleb přihlásilo své kandidáty na ministerstvu vnitra 40 uskupení. Kandidaturu ohlásilo všech devět sněmovních stran a také dvě nová hnutí založená současnými europoslanci. Volby přilákaly také protievropské strany s hesly jako Stop migraci a Nechceme euro. (Aneta Zachová, EURACTIV.cz)
V evropských volbách kandiduje v České republice 40 uskupení
///
BUKUREŠŤ
Žádné zastropování přímých plateb: Rumunsko zásadně odmítá zastropování přímých plateb, které navrhuje Evropská komise v rámci nové společné zemědělské politiky. Omezení plateb by totiž zasáhlo velké rumunské farmy, které ale zároveň plní environmentální opatření.
Státní tajemník pro zemědělství Daniel Botanoiu k tomu dodal, že Rumunsko podporuje vnější konvergenci přímých plateb a budoucí zjednodušování zemědělské politiky. Rumunské úřady souhlasí s Komisí také v zachování obou pilířů společné zemědělské politiky a v podpoře mladých zemědělců. Bukurešť požaduje také více financí na výzkum a inovace. (EURACTIV.ro)
ČR stále odmítá krácení zemědělských dotací. Podle drobných farmářů tím promarňuje příležitost
///
SOFIE
Do Evropských voleb v koalici: Bulharská vládnoucí strana GERB vytvoří před nadcházejícími volbami do Evropského parlamentu koalici s Unií demokratických sil. Obě strany jsou členy Evropské lidové strany (EPP). Předseda evropských lidovců Joseph Daul v minulosti dopisem oslovil všechny bulharské členy a vyzval je k předvolební spolupráci (k evropským lidovcům patří v Bulharsku čtyři strany: GERB, Unie demokratických sil, Demokraté za silné Bulharsko a Bulharsko pro občany). Demokraté za silné Bulharsko ale koalici s GERB odmítli. Vládnoucí strana podle nich jedná v rozporu s hodnotami EPP. (Dnevnik.bg)
///
LUBLAŇ
Vláda potvrdila svůj postoj k uznání Kosova: Slovinský ministr zahraničí nepotvrdil spekulace některých médií, podle nichž měla vláda odvolat uznání samostatnosti Kosova.
K otázce odkladu Brexitu do Evropských voleb se vláda staví otevřeně, posun termínu vystoupení podle ní dává smysl, obává se ale vývoje v Srbsku. (Željko Trkanjec, EURACTIV.hr)
///
ZÁHŘEB
Přes pětiprocentní hranici se dostanou jen čtyři strany: Podle aktuálního předvolebního průzkumu by v příštím Evropském parlamentu mohly zasednout zástupci čtyř chorvatských stran. Vítězem by se stala vládní strana HDZ (EPP) se 27,8 % hlasů, opoziční socialisté by získali 11 %, populisté ze strany Lidský štít 10,6 % a nacionalisté ze strany Most 6,4 % hlasů.
20 milionů eur na energetické úspory v budovách:Osijek, čtvrté největší město Chorvatska, dokončil renovace 19 škol a zahájil rekonstrukci dalších 23 budov, které město spravuje. Náklady na realizaci projektu se vyšplhají na 20 milionů eur, 60 % z toho zaplatí evropské fondy. (Željko Trkanjec, EURACTIV.hr)
///
SARAJEVO
Trest pro Karadžiće prohlubuje politické příkopy: Trestní tribunál v Haagu rozhodl, že bývalý vůdce bosenských Srbů Radovan Karadžić stráví zbytek života za mřížemi. Zpráva vyvolala v Bosně a Hercegovině protichůdné reakce. Prezident Republiky Srbské Milorad Dodik, který je nyní předsedou kolektivního předsednictva Bosny a Hercegoviny, označil rozhodnutí za „cynické a arogantní“ a dodal, že „smír je takřka nemožný“. Bosňácký člen předsednictva Šefik Džaferović naproti tomu prohlásil, že „válečný zločinec dostal trest, který si zasloužil“. (Željko Trkanjec, EURACTIV.hr)
///
BĚLEHRAD
Nejšťastnější jsou obyvatelé Kosova: Obyvatelé Kosova jsou podle poslední zprávy, kterou každoročně připravuje OSN, nejšťastnější zemí v rámci regionu. Kosovo se umístilo na 46. příčce, Srbsko na 70., Černá Hora na 73., Chorvatsko na 75., Bosna a Hercegovina na 78., Severní Makedonie na 84. a Albánie na 107. (Julija Simić, Beta-EURACTIV.rs)