The Capitals: Evropský rok mládeže se úspěchu nedočkal, Komise nesplnila své sliby

Jedním ze slibů, které dala Evropská komise mladým Evropanům, bylo, že názory mladé generace speciálně zohlední v rámci rok trvající Konference o budoucnosti Evropy, kde občané EU vyjadřovali své představy o budoucí podobě sedmadvacítky.  

K výzvám, aby začala analyzovat dopad návrhů speciálně na mladé lidi, se ale unijní exekutiva i přesto, že s pompou vyhlásila rok 2022 rokem evropské mládeže, příliš nemá a nechává tak spoustu mladých Evropanů zklamaných. 

Při vyhlášení Evropského roku mládeže se nechala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová slyšet, že Komise bude připravena na výsledky konference patřičně reagovat, podle některých hlasů je však ona reakce Komise nedostatečná. 

Příkladem je reakce na návrh z konference, podle kterého by měla EU zajistit, aby byla do rozhodování na úrovni EU zapojena také perspektiva mladých lidí. Komise jej vyřešila pouze vytvořením webové platformy, na které se mládež může vyjádřit. Komise podle kritiků také dostatečně nenásleduje návrhy konference, podle kterých by nová legislativa měla procházet analýzami dopadů na mladé lidi, či návrhy na konzultování unijní legislativy na speciálních mládežnických panelech.

Podle místopředsedy organizace European Youth Forum, která sdružuje více než 100 mládežnických organizací, Frédérica Piccaveta návrhy Komise rozmělňují návrhy vzešlé z Konference o budoucnosti Evropy. „Je to nedodržení slibů, které předsedkyně von der Leyenová dala ve svém loňském proslovu o stavu Unie,“ řekl Piccavet. „Už nás unavuje, že jsme přehlíženi,“ dodal. (Sofia Stuart Leeson | EURACTIV.com)

Investujte do jádra a zastavte byznys v Rusku. Francouzské a polské společnosti musí spolupracovat a masivně investovat do jaderného sektoru, myslí si to polský premiér Mateusz Morawiecki (Právo a spravedlnost), který k tomu vyzval na konferenci největšího francouzského zaměstnavatelského svazu známé jako MEDEF. Morawiecki byl stejně jako ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj pozván jako speciální host. Ke konferenci se připojili online. 

Zelenskyj francouzské firmy vyzval, aby se zapojily do obnovy Ukrajiny a zpřetrhaly své vazby na Rusko. Podle institutu při Univerzitě Yale k 29. srpnu v Rusku operuje 243 francouzských firem včetně sítě obchodů Auchan-Retail, výrobce mléčných výrobků LACTALIS či firmy Veolia, která působí například v energetice či dopravě. (Theo Bourgery-Gonse, Paul Messad | EURACTIV.fr)

Španělsko a Německo stojí za plynovodem Midcat. Španělský premiér Pedro Sánchez a německý kancléř Olaf Scholz jsou pro větší energetické propojení Evropské unie. Jejich podporu má například v roce 2019 opuštěný nápad na plynovod Midcat, jehož vybudováním by došlo k propojení Španělska a Francie.

Zatímco německý kancléř a španělský premiér jsou pro obnovení projektu, Francie jej nadále odmítá. Podle zdrojů z Paříže by byla výstavba plynovodu velmi drahá (více než 3 miliardy eur) a dlouhá, takže by projekt stejně nemohl být řešením současné energetické krize. Navíc, plyn je fosilním palivem, od kterých chce EU naopak ve střednědobém horizontu ustoupit, dodal zdroj. 

Sánchez se tak nechal nedávno slyšet, že se o potřebnosti plynovodu pokusí Francii, konkrétně prezidenta Emmanuela Macrona, přesvědčit. (Fernando Heller | EuroEFE.EURACTIV.es)

Čekají Slovensko nové „uhelné prázdniny“? Zástupci škol a municipalit varují, že školy budou kvůli vysokým cenám vytápění možná nuceny v zimě zavřít. 

Například školám ve městě Rimavská Sobota vzrostou účty za energie o 350 %. „Nikdy jsem tohle nezažila. To, co nás čeká, si snad jen matně pamatuji z vlastních studentských let, kdy se kvůli energetické krizi v době socialismu zavíraly školy a vyhlašovaly uhelné prázdniny,“ řekla pro slovenský denník SME ředitelka jedné ze škol Anita Antalová.

Ministr školství Branislav Gröhling ale ujistil, že vláda školy finančně podpoří. Na podporu ale ve frontě vedle škol čekají také nemocnice, pečovatelské domy, firmy a další instituce a konkrétní čísla zatím nejsou jasná. 

„Kolik peněz bude přerozděleno na výdaje spojené s rostoucími cenami energií, zatím nelze říct,“ uvedlo ministerstvo. (Michal Hudec | EURACTIV.sk)

Slovinsko podporuje vstup Chorvatska do Schengenu. Slovinsko je pro, aby se Chorvatsko stalo součástí Schengenského prostoru, uvedla slovinská ministryně vnitra Tatjana Bobnarová, která se v pondělí setkala se svým chorvatským protějškem Davorem Božinovićem. 

Poté, co se v červnu dostala do čela Slovinska nová levicově liberální vláda, se v Chorvatsku vynořily obavy, zda se nový slovinský kabinet nepokusí vstup země do Schengenu kvůli tři desítky let trvajícímu sporu o hranice zablokovat. To se zatím nepotvrdilo a země spolu nyní jednají o přípravách policejní spolupráce. (Sebastijan R. Maček | sta.si)