The Capitals: EU by se měla do konce dekády připravit na válku, zní z Berlína

BERLÍN

EU by se měla do konce dekády připravit na válku, zní z Berlína. Evropa by mohla do konce této dekády čelit dalším hrozbám ze strany Ruska. Země EU proto musí budovat svůj obranný průmysl, aby byly připraveny, uvedl německý ministr obrany Boris Pistorius v rozhovoru, který v sobotu zveřejnil deník Welt am Sonntag.

Ruský prezident Vladimir Putin o víkendu znovu vyhrožoval Finsku kvůli jeho vstupu do NATO, na druhou stranu však odmítl spekulace, že by Moskva mohla útočit na země NATO.

„[Výhrůžky Vladimira Putina] vůči pobaltským státům, Gruzii a Moldavsku je třeba brát velmi vážně. Nejedná se o pouhé řinčení zbraní. Do konce tohoto desetiletí bychom mohli čelit nebezpečí,“ řekl Pistorius.

Dodal, že je načase, aby se evropské země přizpůsobily změněnému geopolitickému prostředí, zejména proto, že Spojené státy by mohly snížit svou angažovanost na kontinentu. „Bude trvat, než obranný průmysl zvýší své kapacity. Nyní máme zhruba pět až osm let na to, abychom to dohnali – jak co se týče ozbrojených sil, tak průmyslu a společnosti,“ vyzval ministr obrany.

Pistorius (SPD/S&D) byl ministrem obrany jmenován na začátku roku. Minulý měsíc představil nové obranné směrnice, v nichž stanovil cíl, aby byl Bundeswehr „připraven na válku“ a aby Německo jako „největší a nejlidnatější ekonomika“ v Evropě převzalo vedoucí vojenskou roli. Tato rétorika vyvolala v Německu kontroverze vzhledem k pacifistické kultuře země formované zkušenostmi z druhé světové války.

Německý ministr obrany vidí příležitost k posílení evropské obrany i prostřednictvím Výmarského trojúhelníku, neformálního fóra složeného z Německa, Polska a Francie. „Máme velký zájem [o doplnění Výmarského trojúhelníku o vojenskou složku],“ uvedl Pistorius a dodal, že pozval nově jmenovaného polského premiéra Donalda Tuska (KO/ELS) do Berlína a že chce do Polska odcestovat co nejdříve v novém roce. (Nick Alipour | Euractiv.de, Sarantis Michalopoulos | Euractiv.com)

VARŠAVA

Poláci preferují Tuskovu vládu oproti vládě PiS. Téměř polovina Poláků (42,3 %) se domnívá, že nově jmenovaná vláda premiéra Donalda Tuska bude lepší než vláda PiS, která v Polsku vládla posledních osm let, vyplývá z průzkumu veřejného mínění, který pro deník Rzeczpospolita provedla agentura SW Research. Tusk byl jmenován novým premiérem 12. prosince. (Aleksandra Krzysztoszek | Euractiv.pl)

BUKUREŠŤ 

Rumunsko vyřešilo spor s Ukrajinou ohledně kanálu Bystre. Oběma zemím se podařilo úspěšně vyřešit desetiletí trvající spor týkající se kanálu Bystre – ukrajinského projektu z roku 2003, který má za cíl obnovit lodní dopravu mezi Dunajem a Černým mořem podle historické trasy v deltě Dunaje. Ukrajina může pokračovat v rozvoji kanálu pod podmínkou, že projekt bude dodržovat předpisy na ochranu životního prostředí, oznámilo rumunské ministerstvo životního prostředí.

Trasa kanálu totiž prochází přírodní rezervací zapsané na seznamu kulturního dědictví UNESCO. V roce 2004 se proti projektu postavilo kvůli obavám, že přeměna kanálu na trasu pro námořní lodě by mohla vést k vyčerpání významné části deltou Dunaje. Výstavba byla po mezinárodní intervenci zastavena. Napětí se ale znovu rozhořelo v únoru 2023, kdy ukrajinské ministerstvo infrastruktury oznámilo provedení údržbových prací na vodní cestě. (Cătălina Mihai | Euractiv.ro)

LUBLAŇ 

Slovinsko prodloužilo hraniční kontroly do června 2024. Slovinsko se rozhodlo prodloužit policejní kontroly na svých hranicích s Chorvatskem a Maďarskem do 22. června 2024. Důvodem je „výrazné zhoršení bezpečnostní situace na Blízkém východě“, teroristické hrozby a násilné konflikty v Africe.

Během vánočních a novoročních svátků ale bude hraniční režim podle slov chorvatského premiéra Adnreje Plenkoviće „flexibilní“. „Dohodli jsme se, že (…) režim bude maximálně flexibilní, abychom se vyhnuli tlačenici na hraničních přechodech. Očekáváme velký příliv našich lidí.“ (Sebastijan R. Maček | sta.si)

BĚLEHRAD 

Vučić slaví vítězství ve volbách, opozice se brání. Srbský prezident Aleksandar Vučić v neděli (17. prosince) oznámil vítězství v předčasných parlamentních volbách. Podle průzkumů veřejného mínění jeho vládnoucí Srbská pokroková strana (SNS) zvítězila s 46,2 % hlasů. Opoziční středolevá aliance Srbsko proti násilí (SPN) by měla skončit druhá s 23,2 %.

Agentury CeSID a IPSOS ovšem během voleb zaznamenaly řadu nesrovnalostí, včetně organizovaného příchodu voličů do volebních místností, fotografování hlasovacích lístků a procedurálních chyb. SNP obvinilo vládnoucí stranu z volebních podvodů a uvedlo, že si bude stěžovat u státní volební komise. „Jsme svědky vážného pokusu o krádež voleb,“ řekl v neděli večer opoziční lídr Miroslav Aleksić. (Euractiv.com | Reuters)