The Capitals: Demokratičtí lídři EU se k Orbánovi otočili zády

BUDAPEŠŤ 

Demokratičtí lídři EU se k Orbánovi otočili zády. Ať už koordinovaně nebo ne,  proevropští lídři zemí EU nepogratulovali Viktoru Orbánovi (Fidesz) k vítězství v maďarských parlamentních volbách, které se konaly v neděli 3. dubna. Alespoň ne veřejně. 

Podle zjištění sítě EURACTIV většina evropských vlád ke gratulaci nepřistoupila. Zatímco visegrádské země zvolily opatrný přístup, někteří z evropských politiků vyjádřili dokonce zklamání. Dle očekávání gratulace přišly od krajně pravicových a populistických stran.

EURACTIV se obrátil na maďarské stálé zastoupení v Bruselu s dotazem, kdo Orbánovi pogratuloval soukromě, odpověď však nezískal. 

Naopak Elysejský palác potvrdil, že Orbánovi negratuloval ani prezident Emannuel Macron, ani vláda. Reakce z Francie se maďarský lídr přece jen dočkal, a to od Marine Le Penové, šéfky krajně pravicové strany Národní sdružení, která na twitter napsala „Když lidé volí, lidé vyhrávají“. Gratulace přišla pak také například z Rakouska od pravicové populistické Svobodné strany Rakouska. Naopak rakouští sociální demokraté vyjádřili nad výsledkem voleb zklamání. Více o reakcích napříč sedmadvacítkou se dočtete tady. 

BERLÍN

Putin hrozí odvetou kvůli znárodnění Gazpromu. Ruský prezident Vladimir Putin pohrozil, že zastaví export potravin a znárodní západní společnosti v Rusku. Učinil tak v reakci na oznámení Německa, že znárodnilo německou divizi ruské energetické firmy Gazprom. Německá vláda v pondělí (4. dubna) oznámila, že převedla vlastnictví společnosti Gazprom Německo státní agentuře, aby ochránila německý trh s plynem.

Během úterní (5. dubna) schůzky v Moskvě, kterou přenášela ruská veřejnoprávní televize, Putin mluvil o „brutálních opatřeních, včetně tlaku na společnost Gazprom v několika evropských zemích“ a upozornil, že vyhrožování znárodněním ruských firem je „dvojsečné“. (Julia Dahm | EURACTIV.de)

VÍDEŇ

Rakouský kancléř míří do Kyjeva. Rakouský kancléř Karl Nehammer navštíví Kyjev, aby tak vyjádřil Ukrajině podporu. „Včera jsem telefonoval s ukrajinským prezidentem (Volodymyrem) Zelenským (…) Domluvili jsme se, že pojedu na Ukrajinu, abych dostal představu o situaci přímo na místě a jednal o další pomoci,“ oznámil v úterý (5. dubna) Nehammer. (Nikolaus J. Kurmayer | EURACTIV.de)

HELSINKI

Může Orbánovo volební vítězství zkomplikovat finský vstup do NATO? Vítězství maďarského premiéra Viktora Orbána a jeho strany Fidesz v nedělních (3. dubna) parlamentních volbách vede ve Finsku k obavám, zda Orbán nebude stát v cestě země do NATO, případně zda nebude chtít za podporu vstupu do obranné aliance něco na oplátku.

Jarno Limnéll, poslanec za Národní koaliční stranu a profesor na univerzitě Aalto, ve svém sloupku v Uusi Suomi, píše, že Maďarsko by se nyní mohlo cítit být v pozici, kdy může žádat něco na oplátku za podporu případné přihlášce Finska do NATO. Podle něj by tak mělo Finsko poslat svou přihlášku společně se Švédskem, které nemá s Maďarskem takovou politickou zkušenost. Limnéll tak narážel na finsko-maďarský spor ohledně vlády práva. Finsko totiž v roce 2019, kdy předsedalo Radě EU, mělo řešení problémů s právním státem v sedmadvacítce mezi svými předsednickými prioritami, za což si od Maďarska vysloužilo očerňovací kampaň namířenou proti finské justici. (Pekka Vänttinen | EURACTIV.com)

VARŠAVA

EU zatím Polsku peníze z pocovidového fondu obnovy neuvolní. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová včera popřela spekulace, že unijní exekutiva schválí polský plán obnovy až von der Leyenová zamíří na návštěvu Polska naplánovanou na 9. dubna. Pokud by Polsko dostalo pro svůj plán obnovy zelenou, mohly by do země začít proudit prostředky z unijního pokrizového fondu obnovy.

Komise však Polsku stanovila několik podmínek týkajících se nezávislosti tamní justice, které musí země splnit, aby peníze z fondu získala. Jedná se o zrušení tamní disciplinární komory pro soudce, reformu disciplinárního režimu a navrácení do funkce soudců, kteří byli podle EU protiprávně odvoláni.

Polsko musí přijmout takové zákony, které tyto podmínky naplní, řekla v úterý (5. dubna) před europoslanci šéfka Komise. „Jsme blízko, ale ještě nejsme v cíli,“ uvedla s odkazem na pokrok Polska na cestě za penězi z fondu. (Aleksandra Krzysztoszek | EURACTIV.pl)