The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí.
///
ZÁHŘEB / LUBLAŇ
Uspěli jsme, ale ještě si počkáme. „Je to důležitý den a další velký evropský úspěch pro Chorvatsko,“ uvedl chorvatský premiér Andrej Plenković poté, co Evropská komise uznala, že Chorvatsko splnilo všechny podmínky pro vstup do Schengenu.
Bulharsko a Rumunsko plní podmínky již od roku 2011, členem schengenského prostoru ale stále nejsou. Ke vstupu totiž potřebují souhlas všech členských států. Plenković proto uznal, že není reálné, aby Chorvatsko vstoupilo do Schengenu během předsednictví v EU v první polovině roku 2020. Na druhou stranu zdůraznil, že Chorvatsko na rozdíl od Rumunska či Bulharska nebude muset podstupovat zvláštní monitoring ze strany Evropské komise (Mechanismus pro spolupráci a ověřování – CVM).
Překážku pro vstup Chorvatska do Schengenu představuje zejména jeho hraniční spor se Slovinskem. Podle Plenkoviće se však jedná o bilaterální záležitost, kterou si obě země musí vyřešit zvlášť. Slovinsko si ale od svého souseda nadále udržuje odstup.
„Litujeme, že Evropská komise rozhodla o tak důležité věci, jako je připravenost Chorvatska na vstup do Schengenu, těsně před koncem svého mandátu,“ prohlásil slovinský premiér Marjan Šarec. „Očekáváme, že Chorvatsko bude plnit všechna kritéria pro vstup do Schengenu, tedy jak technické, tak i legislativní, včetně respektu k vládě práva,“ dodal Šarec s odkazem na arbitrážní rozhodnutí týkající se chorvatsko-slovinských hranic, které ale Chorvatsko odmítá přijmout.
Slovinská komisařka Violeta Bulcová svou zemi ujistila, že poslední slovo budou mít členské státy, slovinskou vládu nevyjímaje. „Závěrečné hodnocení by mělo vzít v potaz pokrok v oblasti migrační politiky, ochrany vnějších hranic, vlády práva a sousedských vztahů,“ potvrdila Bulcová. (Željko Trkanjec | EURACTIV.hr)
///
BERLÍN
AKK překvapila. Německá ministryně obrany Annegret Kramp-Karrenbauerová (CDU) překvapila své koaliční i zahraniční partnery, podpořila totiž vznik bezpečnostní zóny v severní Sýrii. Cílem této iniciativy by podle ní měl být boj proti Islámskému státu a stabilizace celého regionu. Podle ministra zahraničí Heika Maase (SPD) ale o vytvoření bezpečnostní zóny neproběhla žádná diskuse, rétorika Kramp-Karrenbauerové tak koaliční partnery nemile překvapila.
Kancléřka Angela Merkelová myšlenku vytvoření bezpečnostní zóny v severní Sýrii označila za slibnou. Zároveň však podotkla, že bezpečnostní zóna by mohla vzniknout jedině na základě mandátu OSN. (Claire Stam | EURACTIV.de)
///
MADRID
Klid zbraní. Katalánský předseda vlády Quim Torra v úterý veřejně odsoudil veškeré násilí, ke kterému došlo během nedávných protestů v Katalánsku. Torra také vyzval premiéra Pedra Sáncheze k tomu, aby společně nalezli politické a demokratické řešení katalánského problému.
Politické skupiny podporující nezávislost Katalánska mezitím předložily v katalánském parlamentu novou rezoluci, která míří proti soudnímu rozsudku, na základě něhož bylo do vězení posláno 12 politiků. Rezoluce zároveň volá po samosprávě regionu. (Beatriz Rios | EURACTIV.com)
///
PAŘÍŽ
Nový skandál pro Macrona. Načasování nemůže být horší. Po neúspěšné nominaci Sylvie Goulardové na post komisařky byl poradce francouzského premiéra pro evropské záležitosti, Ital Sandro Gozi, nařčen ze spolupráce s maltskou vládou.
Podle informací maltského deníku, které převzal francouzský deník Le Monde, Gozi uzavřel v červnu minulého roku coby státní tajemník pro evropské záležitosti za vlády Mattea Renziho konzultační dohodu s maltským premiérem Josephem Muscatem. Informaci potvrdil Muscatův mluvčí.
Na konci července letošního roku se však italský politik připojil k vládě Edouarda Philippeho. V květnu byl také zvolen do Evropského parlamentu, na své místo však musí čekat až do odchodu Británie z Unie.
Francouzský premiér požádal Goziho o vysvětlení. (EURACTIV.FR)
///
ŘÍM
Řím bez mafie? Nejvyšší kasační soud v Říme rozhodl, že se místní zločinecká skupina nedopouští mafiánských praktik. V kauze označované jako „Mafia Capitale“ figurovalo hned několik kriminálníků, kteří měli uplácet italské regionální politiky včetně bývalého římského primátora Gianniho Alemanna. Podle soudu sice docházelo ke skupinovému vydírání, nejednalo se však o „mafiánský styl“. Zločinci díky svým kontaktům v politice získávali například veřejné zakázky na správu přijímacích center pro migranty a provozovali doslova „byznys s migranty“. (Gerardo Fortuna | EURACTIV.com)
///
ATHÉNY
Premiant v zisku investic. Řecko v porovnání s ostatními členskými státy získalo v poměru k HDP nejvíce investic z Fondu pro strategické investice. Vyplývá to z dat zveřejněných v úterý před závěrečným proslovem Jeana-Claudea Junckera na půdě Evropského parlamentu. Řecko získalo celkem 2,7 miliardy eur z Evropské investiční banky, které nastartovaly investice v celkové výši 12,1 miliardy eur.
Nové metro. Soluň – druhé největší řecké město – se po dlouhých odkladech dočká svého metra. Při své návštěvě města to potvrdil řecký premiér Kyriakos Mitsotakis, podle kterého by mohla začít podzemní doprava fungovat během následujících čtyř let. Hned poté dal premiér zelenou očekávanému tendru na výstavbu čtvrté linky athénského metra. Nová trasa by měla denně přepravit až půl milionu cestujících. (Theodore Karaoulanis | EURACTIV.gr)
///
LONDÝN
Brexitový pat. Britská vláda včera večer pozastavila projednávání prováděcího zákona k brexitové dohodě poté, co poslanci Dolní sněmovny odmítli vládní harmonogram pro schvalování tohoto obsáhlého dokumentu.
Pokud EU Britům odsouhlasí další odklad brexitu, premiér Boris Johnson bude zřejmě tlačit na předčasné volby.
Zdroje serveru EURACTIV.com tvrdí, že nejpravděpodobnější je posunutí britského odchodu ze společenství na leden, což by umožnilo konání voleb v listopadu.
Předseda Evropské rady Donald Tusk se po včerejším hlasování nechal slyšet, že lídrům unijní sedmadvacítky doporučí odklad podpořit. Dodal, že „navrhne písemnou proceduru schvalování“, aby se nemusel konat další bruselský summit. (Samuel Stolton | EURACTIV.com)
///
VARŠAVA
Ekonomické dopady brexitu. Podle Polského ekonomického institutu (PIE) je Polsko mezi zeměmi, které budou brexitem nejvíce zasaženy, a to bez ohledu na finální podobu dohody.
Pokud brexit proběhne podle dojednané výstupové dohody, export poklesne o zhruba 0,14 % polského HDP. V případě tvrdého brexitu se očekává pokles o 0,25 % HDP. Podle zprávy PIE bude nejvíce tratit zemědělsko-potravinářský průmysl, který se na celkovém exportu z Polska do Velké Británie podílí 20 %. Kvůli brexitu také může o práci přijít 20 až 35 tisíc polských pracovníků. (Łukasz Gadzała | EURACTIV.pl)
///
PRAHA
Češi zůstávají v Británii. Ministerstvo zahraničí nezaznamenalo zvýšený zájem Čechů žijících v Británii o návrat do vlasti kvůli nadcházejícímu brexitu. Českým krajanům v Británii ale vláda doporučuje, aby neváhali s podáním žádosti o status usedlíka, díky kterému budou zachována jejich práva i po odchodu Británie z EU. Podle neoficiálních údajů žije v Británii až 100 000 Čechů, o usedlický status jich požádalo zatím kolem 22 000. (ČTK)
///
BRATISLAVA
Slovenský projekt už není prioritou. Evropská komise vyškrtla ze seznamu prioritních projektů plynovod Eastring, který měl diverzifikovat dodávky plynu ve střední a východní Evropě. Náklady na vybudování plynovodu šplhají do výše 2,6 miliardy eur. Těžila by z něj hlavně polostátní společnost Eustream, pro kterou výstavba ruského plynovodu Nord Stream 2 bude znamenat pokles přenosu ruského plynu přes území Slovenska a tím i příjmů z tranzitních poplatků. Rozhodnutí Evropské komise ještě musí potvrdit Evropský parlament a Rada. Pokud se tak stane, projekt Eastring bude obtížněji hledat zdroje financování a také pro něj bude složitější získat nezbytná povolení. (Pavol Szalai | EURACTIV.sk)
///
BUKUREŠŤ
Náročná vyjednávání. Středopravá PNL (EPP) nadále vyjednává s ostatními parlamentními stranami ve snaze získat podporu pro sestavení nové vlády. Podle designovaného premiéra Ludovica Orbana, který je předsedou PNL, včera konečně došlo k významnému posunu ve vyjednávání. Rumunsko si ale na novou vládu musí ještě počkat, příští týden by se totiž mělo teprve konat slyšení nových ministrů ve sněmovně. (Sebastian Rotaru, EURACTIV.ro)
///
SOFIE
Hlas za peníze. Celkem 11 % Bulharů přiznává, že by se ve volbách přiklonili ke kandidátovi, který by za jejich hlas zaplatil. Stejný průzkum firmy Gallup International ukázal, že zhruba 81 % Bulharů by nikdy neobchodovalo se svými občanskými právy, zatímco 8 % si není jistých. Svůj hlas by zaprodali zejména Bulhaři z chudších vrstev společnosti nebo členové romské menšiny. Na oplátku by si řekli 75 až 100 eur. (Krassen Nikolov | EURACTIV.bg)
///
SARAJEVO
Američané chtějí Bosnu v NATO. Americká vláda podporuje snahu Bosny a Hercegoviny stát se členem Severoatlantické aliance, proto je pro zemi tak důležité připravit požadovaný plán reforem (ANP), které jsou nutným předpokladem pro zahájení přístupového procesu. Washington ale klade důraz také na brzké zformování místní vlády, která má vzniknout na základě volebních výsledků z loňského října. Informace vychází z prohlášení po včerejším jednání bosenského premiéra Denise Zvizdiće s americkým zmocněncem pro region západního Balkánu Mathewem Palmerem. Bosenští Srbové plánované členství země v NATO ostře odmítají. (Željko Trkanjec | EURACTIV.hr)
///