PRAHA | BERLÍNČesko se připojí k Německu ve snaze zachránit spalovací motory. Česko společně s Německem nepodpoří unijní zákaz prodeje nových aut s benzinovým nebo naftovým pohonem po roce 2035, pokud nová legislativa nebude obsahovat explicitní výjimku pro syntetická paliva. Uvedl to český ministr dopravy Martin Kupka po pátečním jednání se svým německým protějškem Volkerem Wissingem. Wissing na konci února prohlásil, že Německo nemůže hlasovat pro zákaz, pokud Evropská komise neposkytne „závaznou odpověď“ na otázku syntetických paliv. Dohoda nyní obsahuje nezávaznou klauzuli, která požaduje po Komisi, aby povolila registraci vozidel se spalovacími motory poháněnými výhradně klimaticky neutrálními syntetickými palivy (tzv. e-paliva). Komise ale o syntetická paliva neprojevuje příliš velký zájem, jejich výroba je totiž energeticky i finančně náročná. Do debaty se již pustil i německý kancléř Olaf Scholz. „To, o čem v současné době s Evropskou komisí jednáme, není o konkrétním obsahu nařízení,“ řekl Scholz a dodal, že jde pouze o to, „jak něco, na čem se všichni ve vládě a také s Komisí shodneme, realizovat.“
Podle předsedkyně Komise Ursuly von der Leyenové je hlavním úkolem nalézt řešení „co nejdříve“, i kvůli „plánům automobilového průmyslu“.
Původně se měl návrh zákazu prodeje nových vozů s benzinovým či naftovým pohonem finálně odhlasovat tento týden. Velvyslanci zemí EU se ale nakonec rozhodli schválení návrhu odložit. Oznámilo to švédské předsednictví v Radě EU. „Tento vývoj jednoznačně vítáme a stojíme za ním,“ uvedl Kupka. Česko podle Kupky konečné schválení nepodpoří, dokud nebude na stole závazná výjimka pro syntetická paliva. ČR přitom loni jako předsednická země EU přispěla k vytvoření aktuální podoby návrhu. (Ondřej Plevák | EURACTIV.cz, Jonathan Packroff | EURACTIV.de, EURACTIV network)PAŘÍŽFrancouzský Carrefour zastropuje ceny potravin. Největší evropský maloobchodní řetězec s potravinami Carrefour zastropuje ceny 200 produktů, které se budou od poloviny března do poloviny června prodávat v průměru za 2 eura, uvedl v neděli CEO společnosti Alexandre Bompard v rozhovoru pro Journal du Dimanche. Ceny potravin se za poslední rok ve Francii údajně zvýšily o 14,5 %. Cena bude zastropována u 100 tzv. každodenních výrobků, jako jsou prací prášky, mouka a dětské pleny. K tomu budou zastropované ceny u dalších 100 výrobků označených jako „zdravé“. Jedná se například o jogurty, vejce, čerstvé ovoce a zeleninu, nebo chléb a obiloviny. Podle prohlášení ministryně pro malé a střední podniky Olivie Grégoirové z loňského prosince by měly být ceny potravin zmraženy napříč maloobchodními řetězci, většina distributorů ale myšlenku odmítla. Podobně jako řetězec Carrefour se rozhodly ceny zastropovat i supermarkety Intermarché či Système U. (Clara Bauer-Babef | EURACTIV.fr)
VARŠAVAPutin chtěl invazí na Ukrajinu vrazit klín mezi státy NATO, uvádí uniklé dokumenty. Ruský prezident Vladimír Putin doufal, že invaze na Ukrajinu v únoru loňského roku vrazí klín mezi státy Severoatlantické aliance a nad Polskem a pobaltskými státy bude vyhlášena bezletová zóna. Vyplývá to z uniklých dokumentů ruské Federální bezpečnostní služby. Podle uniklých dokumentů si Putin představoval, že po invazi na Ukrajinu bude Západu předloženo ultimátum, aby akceptoval ruskou okupaci. Poté by byla aktivována „ruská jaderná triáda“, tedy pozemní, letecké a ponorkové jaderné síly, což by vedlo k „vystoupení několika zemí z Aliance“. To vše mělo podle zprávy vést k „zásadnímu zhroucení Západu“, a to v čase vyměřeném samotným Putinem. (Aleksandra Krzysztoszek | EURACTIV.pl)
BRATISLAVASlovensko se obrací k větrné energii. Slovenská státem spoluvlastněná energetická společnost SPP chce v zemi vybudovat dva větrné parky. Výstavba větrných elektráren se přitom dosud setkávala na Slovensku s tvrdým odporem, kritici argumentují narušením přírodního rázu krajiny a nerovnoměrností dodávek energie. Energetická krize a následná snaha o snížení závislosti na Rusku však způsobily změnu tohoto postoje. Společnost SPP nedávno oznámila výstavbu prvního velkého větrného parku, který má vzniknout na západním Slovensku u města Piešťany. Dalším chystaným projektem je větrný park na Záhoří v blízkosti českých a rakouských hranice. Slovensko chce mít do roku 2030 větrné parky o celkovém minimálním výkonu 500 megawattů. O investice do větrných elektráren se nyní zajímá i několik soukromých investorů. (Michal Hudec | EURACTIV.sk)
SOFIABulharsko „nepřímo“ poslalo na Ukrajinu zbraně za miliardy dolarů. Bulharské zbraně v hodnotě několika miliard dolarů se v posledních dvou letech, tedy ještě před válkou, dostaly na Ukrajinu prostřednictvím jiných zemí, aniž by se Ukrajina a Bulharsko musely dohodnout. Vyplynulo to z investigace serveru EURACTIV.bg. Zasílání zbraní na Ukrajinu je jádrem sporu mezi proruskými a prozápadními stranami v Bulharsku. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu tehdejší bulharská místopředsedkyně vlády a ministryně hospodářství Kornelia Ninová uvedla, že nedovolí vývoz bulharských zbraní na Ukrajinu. I přesto docházelo k nepřímým obchodům skrze existující mezinárodní obchodní schéma. Jen v loňském roce Bulharsko nepřímo vyvezlo na Ukrajinu zbraně za nejméně jednu miliardu dolarů. Bulharský zbrojní průmysl navíc loni zaznamenal rekordní prodeje do zahraničí, především do Polska a Rumunska, odkud se zbraně na Ukrajinu vyvážejí. V červenci 2022 došlo k sesazení tehdejší vlády a bulharský parlament se koncem loňského roku rozhodl poskytnout vojenskou pomoc Ukrajině ze skladů bulharské armády. (Krassen Nikolov, Antonia Kotseva | EURACTIV.bg)
Další porci zpráv z celé Evropy naleznete na našem partnerském webu EURACTIV.com.
Chcete dostávat The Capitals pravidelně do e-mailové schránky? Přihlaste se k odběru.