Chcete dostávat The Capitals pravidelně do e-mailové schránky? Přihlaste se k odběru.
PAŘÍŽ
Čeká Francii po volbách úřednická vláda? Žádná francouzská strana po nedělních volbách (7. července) zřejmě nezískala většinu v Národním shromáždění. Volby nečekaně vyhrál Levicový blok Nová lidová fronta (NFP), krajně pravicové Národní sdružení Marine Le Pen skončilo až třetí. K vytvoření nové parlamentní většiny bude zapotřebí nové široké středové aliance, Francie ale ve své „DNA“ nemá koaliční způsob rozhodování – v čele země stály pouze dvě takové vlády během první světové války a osvobození.
Další alternativa pro francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, tedy sestavení technokratické vlády, se ale nezdá příliš pravděpodobná. Ve Francii „bude velmi obtížné (sestavit úřednickou vládu). Není to nemožné, ale je to velmi, velmi obtížné,“ řekl Euractivu Christophe Bouillaud, profesor na institutu Sciences Po Grenoble.
Technokratické vlády jsou typické například pro Itálii a mezi jejich úkoly patří zejména správa každodenních záležitostí. Mezi francouzskými odborníky však nepanuje příliš velká ochota zavázat se k účasti v takovém kabinetu. Vytvoření technokratické vlády by nicméně mohlo znamenat, že Paříž zůstane proevropská a nebude brzdit legislativní práci Evropské unie.
Pokud země nenajde většinu pro sestavení nové vlády, další volby bude podle ústavy možné uspořádat až za rok. (Nathan Canas, Clara Bauer-Babef | Euractiv.com)
BERLÍNNový německý obranný rozpočet je na odstrašení Ruska „příliš nízký“. Odborníci a politici napříč politickým spektrem kritizují návrh německého rozpočtu a tvrdí, že zvýšení výdajů na obranu je nedostatečné k odvrácení hrozby ze strany Ruska. Německá vládní trojkoalice slíbila 100 miliard eur na obnovu armády po desítkách let rozpočtových škrtů. V návrhu je však na obranu vyčleněno ročně jen o 1,2 miliardy eur navíc, ministr obrany přitom původně žádal o navýšení o 6,7 miliardy eur. Podle opozice částka nepokrývá ani inflaci. Čísla říkají, že aby Německo i nadále plnilo cíle NATO, musela by vláda v letošním roce zvýšit rozpočet na obranu z 52 na 80 miliard eur. (Nick Alipour | Euractiv.de)
LONDÝN
Nového premiéra Starmera čekají první velké summity. První zahraniční cestou bude pro nového britského premiéra Keira Starmera úterní (9. července) summit NATO ve Washingtonu. Je to podle něj příležitost „dát jasně najevo naši neochvějnou podporu NATO“ a „zopakovat naši podporu vůči Ukrajině“.
Týden poté má Starmer hostit evropské lídry na summitu Evropského politického společenství (EPC), který se bude konat v britském Blenheimském paláci. Tam se ukáže, jak chce nová vláda Spojeného království přistupovat ke vztahům s evropskými zeměmi a EU. (Chris Powers | Euractiv.com)
ŘÍM | MADRID
Italská Liga může následovat španělský VOX a přidat se k Patriotům pro Evropu. Nová aliance Patrioti pro Evropu maďarského premiéra Viktora Obrána se tento týden pravděpodobně stane třetí největší skupinou v EU a předstihne ECR italské premiérky Giorgie Meloni, uvedl v neděli (7. července) Matteo Salvini, italský vicepremiér a lídr strany Liga.
Liga se k Patriotům ještě oficiálně nepřidala, očekává se však, že do skupiny vstoupí podobně jako španělská krajně pravicová strana VOX. Ta svůj přechod z ECR oznámila v pátek (5. července). Podle lídra VOXu Santiaga Abascala vstup „znervózněl“ další španělské pravicové strany. (Alessia Peretti | Euractiv.it a Fernando Heller | EuroEFE.Euractiv.es)
VARŠAVA
Ukrajina chce, aby Polsko chránilo její vzdušný prostor u hranic. Polská protivzdušná obrana by mohla chránit vzdušný prostor nad ukrajinskými příhraničními regiony, řekla v sobotu (6. července) ve Vilniusu Olena Kondratjuk, místopředsedkyně ukrajinské Nejvyšší rady svému polskému protějšku.
Odůvodnila to tím, že pokud NATO není připraveno přijmout Ukrajinu do svých řad během války, tak „musíme požadovat, aby spojenci zajistili dostatečná opatření k zastavení a poražení nepřítele“. (Aleksandra Krzysztoszek | Euractiv.pl)
Další porci zpráv naleznete na našem partnerském webu EURACTIV.com.