The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí.
///
SOFIE
Bulharsko se zřejmě pokusí napadnout část tzv. silničního balíčku u Soudního dvora EU. Pro EURACTIV.bg to uvedl europoslanec Peter Vitanov (S&D) z výboru pro dopravu a cestovní ruch. Záležet však bude na finální podobě legislativy, která je stále předmětem vyjednávání.
Dopravní výbor EP v úterý 24. září vyslovil souhlas s tím, aby reforma pravidel evropského dopravního sektoru přešla do další fáze legislativního procesu, tedy do trialogu. Trojstranná jednání mezi zástupci Evropského parlamentu, Evropské komise a Rady by měla začít již 1. listopadu pod vedením nové unijní exekutivy.
Dopravní legislativa prosazovaná zejména Francií se však nelíbí Bulharsku, Rumunsku, Polsku, Maďarsku, Lotyšsku a Litvě.
Silniční balíček, označovaný také jako „Macronův“, zavádí mimo jiné pravidla pro řidiče kamionů, kteří jezdí na území jiného členského států EU. Od legislativy by se měla například odvíjet výše jejich minimální mzdy nebo také místo, kde budou řidiči trávit povinný odpočinek.
Některé dopravní společnosti z východních zemí EU totiž údajně dávají svým řidičům velmi nízké platy a záměrně je vysílají na několik dní či týdnů do západních zemí. S nižšími mzdovými náklady, a tedy i nižšími cenami za služby, jsou pak pro zahraniční klienty mnohem lákavější. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona tím však firmy z východu berou práci francouzským. Zahraniční řidiči navíc podle něj pracují za nepřijatelně nízké mzdy a ve velmi špatných podmínkách.
A právě s touto praktikou by měl zatočit zřejmě nejkontroverznější bod celého balíčku. Kamiony by se podle něj měly častěji vracet do země původu, a to minimálně po čtyřech týdnech strávených v zahraničí.
Šestice zemí si však stěžuje, že povinné návraty prázdných kamionů zpět do země původu představují ochranářské opatření ze strany západních zemí, které by tvrdě dopadlo na východní dopravní společnosti.
„Navracení prázdných kamionů (do země původu) je v rozporu se základními principy EU – tedy s volným pohybem zboží a kapitálu,“ prohlásil Vitanov. „Nelze nikomu nařizovat, kam má jezdit. To jde proti vnitřnímu trhu,“ dodal. (Krassen Nikolov, EURACTIV.bg)
Nová pravidla pro dopravce dostala zelenou od Rady EU
///
BRUSEL
Schovává se komisařka před výborem? Jak zjistil EURACTIV.com, výbor Evropského parlamentu pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI) zaslal eurokomisařce pro obchod Cecilii Malmströmové novou pozvánku k výměně názorů ohledně obchodní dohody s Mercosurem.
V dopise se píše, že členové výboru trvají na účasti eurokomisařky na svých blížících se jednáních, přestože to už jednou odmítla kvůli jiným povinnostem. „Výbor ENVI považuje Vaši účast za nutnou. Je potřeba vyjasnit závaznost a ambice části dohody o udržitelném rozvoji,“ stojí v dopise.
Dohoda z roku 2010 o vztazích mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí uvádí, že europoslanci „musí být bezodkladně a detailně informování ve všech fázích vyjednávání a uzavírání mezinárodních dohod“.
Obchodní dohoda EU-Mercosur vyvolala odpor ochránců životního prostředí, kteří varují před jejími vážnými dopady na stav klimatu. (Sarantis Michalopoulos, EURACTIV.com)
Trh pro 800 milionů obyvatel a miliardové obchody. Dohoda s Mercosurem je po dvaceti letech na stole
///
MADRID
Nová levicová strana míchá kartami. Průzkum před listopadovými volbami naznačuje, že sociální demokraté (PSOE) získají 27 %, což je o 3,5 % méně než v dubnu, kdy šli Španělé k volbám do parlamentu naposledy. Straně se od té doby nepodařilo sestavit vládu.
Průzkum ale nebral v potaz zformování nové strany na levé části politického spektra. Iñigo Errejón odešel od krajně levicových Unidas Podemos a založil stranu Más País, která může rozmělnit hlasy levicových voličů. Podle analytiků by její existence mohla mít katastrofální dopady nejen na Podemos, ale na španělskou levici jako celek.
Vyhovovat by to mohlo naopak pravicovým stranám – konzervativcům Partido Popular, liberálům Ciudadanos a krajně pravicové partaji Vox, kteří by společně mohli vytvořit koalici. (Fernando Heller EuroEFE.EURACTIV.es)
Komise ví o „potravinovém strachu“ z brexitu. Španělský ministr zemědělství Luis Planas chtěl vědět po Evropské komisi, zda Španělsku poskytne finanční kompenzace, pokud by ho poškodily „logistické komplikace a uzavření britského trhu“.
Eurokomisař pro zemědělství Phil Hogan je podle zdrojů z EK v kontaktu s vícero ministry ze členských zemí EU a jedná s nimi o dopadech brexitu a o dalších záležitostech. „Na konkrétní výsledky jednání je ještě brzy, ale Komise si je vědoma obav zemí a dělá vše potřebné k tomu, aby byla EU co nejlépe připravena,“ zaznělo z EK.
///
PAŘÍŽ
Zemřel Jacques Chirac. „My, Francouzi, jsme ztratili státníka, kterého jsme milovali stejně, jako miloval on nás… Bez ohledu na to, zda sdílíme jeho ideje nebo to, za co bojoval, všichni se v tomto muži, který nás spojil, poznáváme,“ řekl francouzský prezident Emmanuel Macron. Dominique de Villepin, bývalý ministr zahraničí za Chiracova působení v prezidentském úřadu, uvedl, že „nás (Francouze) opustila část Francie.“
Chirac byl známý mimo jiné tím, že nesouhlasil s válkou v Iráku v roce 2003 vedenou USA. Ostatní evropské státy přitom americkým zájmům vyhověly. (EURACTIV.FR)
///
ŘÍM
Asistence při sebevraždě může být legální. Středeční rozsudek italského ústavního soudu rozdělil politickou scénu a pobouřil katolickou církev. Podle něj je asistence při sebevraždě v některých případech v souladu se zákonem. Rozsudek se týká případu aktivisty Marca Capata a „práva na smrt“. Cappato byl obviněn z asistence při sebevraždě, protože pomohl 40letému slepému kvadruplegikovi a bývalému DJ Fabianu Antonianovi k tomu, aby si vzal život. Stalo se to v roce 2017 na klinice ve Švýcarsku.
///
BERLÍN
CDU a uhlíková daň. Minulý pátek představil německý vládní kabinet dlouho očekávaný návrh zákona o ochraně klimatu. Na vládu se ale snesla vlna kritiky. Návrh je údajně málo odvážný na to, aby měl v boji proti klimatické změně opravdový efekt. Z návrhu podle kritiků vyplývá, že konzervativci zmírnili své stanovisko k uhlíkové dani. Sociální demokraté (SPD) proto neváhali a přišli se závazkem vyššího zdanění uhlíkových emisí. Chtějí také zahájit rozhovory o potenciální spolupráci s německými Zelenými.
Současný plán počítá s daní ve výši 10 eur za každou tunu uhlíkových emisí, což by zdražilo litr benzínu asi o 3 centy. Předpokládá se, že do roku 2025 se cena zvýší na 35 euro za tunu. Podle vědců, environmentálních skupin i SPD a Zelených je návrh vlády bezzubý. (Alicia Prager, EURACTIV.de)
The Capitals: Ochrana klimatu rozděluje německou politickou scénu
///
ATHÉNY
Podpora klimatického vzdělávání. Řecká konzervativní vláda plánuje posílit roli učitelů při zlepšování povědomí o ochraně klimatu. V rozhovoru pro EURACTIV to řekla ministryně pro vzdělávání a náboženské záležitosti Niki Kerameusová.
///
PRAHA
Ústavní žaloba nemá šanci. Většina českých senátorů chce poslat prezidenta Miloše Zemana k ústavnímu soudu za několikanásobné hrubé porušení Ústavy ČR. K žalobě však potřebují podporu také ze strany poslanců, což je ovšem po odmítnutí ANO, ČSSD, SPD a KSČM vyloučeno. Včerejší rozprava o tématu v Poslanecké sněmovně přinesla poměrně vyhrocenou výměnu názorů. (Ondřej Plevák, EURACTIV.cz)
///
BRATISLAVA
Další podezřelí. Vyšetřovatelé ministerstva vnitra zadrželi bývalého šéfa zpravodajské jednotky finanční policie Pavola Vorobjova. Údajně totiž v oficiálních databázích nezákonně sledoval několik žalobců a novinářů včetně zavražděného Jána Kuciaka. Informace z databází přitom směřovaly k Mariánu Kočnerovi, který je obviněný z Kuciakovy vraždy.
Policie také zadržela šéfa finančního oddělení Národní kriminální agentury (NAKA) Milana Mihálika a další policejní úředníky. Později je ale pustila na svobodu. Jediným zadrženým tak zůstává Vorobjov. (Zuzana Gabrižová, EURACTIV.sk)
///
SOFIE
Vzdělávání potřebuje modernizaci. Národní systém vzdělávání a odborné přípravy prochází modernizací, výzvu však nadále představuje kvalita vzdělávání, jeho propojování s potřebami pracovního trhu nebo inkluze. Vyplývá to z letošní zprávy Evropské komise. Problémem jsou také nízké platy učitelů a jejich stoupající průměrný věk. Jejich platy se však postupně zvyšují, což by mohlo za katedry nalákat i mladé lidi. (Dnevnik.bg)
///
BUKUREŠŤ
Stopka pro novou rumunskou komisařku. Výbor pro právní záležitosti Evropského parlamentu ve čtvrtek odmítl rumunskou kandidátku i jejího maďarského kolegu kvůli střetu zájmů. S blížícím se grilováním komisařů před výbory EP, které se má uskutečnit v příštím týdnu, musí nyní Bukurešť a Budapešť navrhnout co nejdříve nová jména. Rumunsko má v záloze dvě jména, o kterých původně uvažovalo – bývalou europoslankyni Ramonu Mănescuovou, která je od července rumunskou ministryní zahraničí, a stálou zástupkyni při EU Luminitu Odobescuovou. Maďarsko zatím náhradníka nemá.
Europoslanci vystavili stopku dvěma kandidátům na komisaře. Dle očekávání jde o Rumunku a Maďara
///
LUBLAŇ
Komise vs. Slovinsko. Slovinský premiér Marjan Šarec (LMŠ-RE) údajně není nadšený z rozhodnutí Evropské komise přijmout Chorvatsko do Schengenského prostoru, pokud země splní všechny technické požadavky. „Chorvatsko zatím nevyřešilo své pohraniční spory prakticky s žádným státem. Jak můžeme tyto otázky přehlížet a automaticky se tvářit, že je někdo připraven na vstup do Schengenu?“ tázal se Šarec. Dodal, že pokud bude Komise „jednat politicky“ a umožní Chorvatsku 16. října vstoupit do Schengenu, Slovensko „bude také jednat politicky“.
V reakci na tato slova Komise odpověděla, že se nejedná o žádné politické rozhodnutí. „Sporem mezi Chorvatskem a Slovinskem se nyní zabývá Soudní dvůr EU,“ připomenula unijní exekutiva.
The Capitals: Slovinsko chce zablokovat vstup Chorvatska do Schengenu
///
BĚLEHRAD
Bude nová vláda pod tlakem? Podle srbské premiérky Any Brnabićové bude nová kosovská vláda zformovaná po předčasných volbách pod silným tlakem. Zahraniční partneři budou údajně po Kosovu chtít, aby odstranilo cla na srbské produkty a vyřešilo spory s Bělehradem.
///
ZÁHŘEB
Bez prasečího moru. Chorvatsku byl udělen status země, kde se nevyskytuje prasečí mor. Stalo se tak poté, co byl odvolán zákaz z roku 2013, podle kterého mělo Chorvatsko kvůli prasečímu moru zákaz dodávat na unijní trh živá prasata a vepřové maso. (Željko Trkanjec, EURACTIV.hr)
///