Dočasné a podmíněné zařazení jaderné energie a zemního plynu mezi zelené investice v rámci tzv. evropské taxonomie udržitelných investic ustálo hlasování v Evropském parlamentu. Delegovanému aktu z pera Komise ale nejsou nakloněny některé členské státy. Chystají se ho napadnout u soudu.
Ozelenění evropské ekonomiky, aby EU splnila své emisní cíle do roku 2030 a do roku 2050 se stala uhlíkově neutrální, bude něco stát. S financováním by měly pomoci i soukromé investice, Evropská komise je chce nasměrovat do zelených projektů skrze tzv. taxonomii. Zjednodušeně řešeno se jedná o kategorizaci toho, co je udržitelné, aby se investoři mohli ve finančním prostředí lépe orientovat, informovaně se rozhodnout o udržitelném investování, a aby nepodlehli tzv. greenwashingu, kdy se některé investice jako zelené jen tváří.
Klíčovou otázkou spojenou s taxonomií bylo, zda do zeleného seznamu patří zemní plyn, který není zcela bezemisní, a jaderná energie, která dopadá na životní prostřední zejména kvůli jadernému odpadu. Jsou to totiž zároveň zdroje energie, bez kterých se některým evropským zemím nepodaří přejít na ty úplně bezemisní, tedy obnovitelné zdroje.
Odpověď na otázku, co s jádrem a plynem, ovšem dlouhodobě rozděluje členské státy, europoslance i odborníky. Evropská komise nicméně začátkem letošního roku rozhodla, že jádro i plyn na zelený seznam dočasně a za určitých podmínek patří.
Delegovaný akt, kterým zařazení těchto zdrojů do taxonomie unijní exekutiva navrhla, vyvolal okamžité pozdvižení. Situace se navíc zkomplikovala po ruské agresi na Ukrajině, která značně dopadá na evropskou energetickou politiku a unijní energetickou bezpečnost.
Rozčarování z taxonomie trvá. Europoslanci se dohadují, jestli smést ze stolu jádro a plyn
V Evropském parlamentu se nakonec našlo více hlasů pro to, aby byl delegovaný akt k jádru a plynu zachován a začal platit. Před klíčovým hlasováním o námitce vůči aktu, které se konalo na plenárním zasedání ve Štrasburku ve středu 6. července, k tomu vyzval i český premiér Petr Fiala (ODS), který přijel do francouzského sídla europarlamentu představit europoslancům priority českého předsednictví.
„Chtěl bych vás proto při této příležitosti požádat, abyste tento složitě dojednaný, křehký kompromis neodmítali. Jaderná energie a plyn z bezpečných zemí jsou pro řadu členských zemí jediným nástrojem, jak v následujících letech našich společných klimatických cílů dosáhnout,“ řekl Fiala.
Proti námitce proti delegovanému aktu pak ve středu hlasovalo 328 europoslanců z 639 (278 bylo pro, 33 se zdrželo).Z řad českých europoslanců je hlasitým podporovatelem jaderné energie Fialův stranický kolega Alexandr Vondra (ODS, ECR). Na debatě, která hlasování o delegovaném aktu předcházela, znovu důrazně vyzval své kolegy, aby ho podpořili.
„Některé členské státy nemohou naplnit pařížské cíle bez jaderné energie, protože jim geografické podmínky neumožňují plné využití obnovitelných zdrojů (…) Netlačili jsme na vás, kteří jste proti jaderné energii, aby jste ji využívali, tak prosím netlačte na nás, abychom ji přestali využívat, když jsme přesvědčeni, že je to pro nás jediná cesta, jak se posunout kupředu, “ řekl Vondra.
Pro zařazení jádra a plynu do taxonomie je i český europoslanec Ondřej Knotek (ANO, Renew). „Větší část frakce Renew Europe taxonomii podpořila. Byly samozřejmě některé národní delegace – například Rakušanů nebo Lucemburčanů –, které nemohly hlasovat pro,“ okomentoval hlasování pro redakci Knotek.
Podle něj schválení taxonomie přinese investiční stabilitu. „Banky a investiční fondy mají nyní jistotu, že pokud poskytnou peníze na projekt zaměřený na jádro nebo plyn, jehož parametry jsou v souladu s taxonomií, tak taková investice nebude společensky zpochybněna, a budou tak moci nabídnout reálnému investorovi nižší úrokovou sazbu,“ dodal pro EURACTIV.cz.
Evropská zelená taxonomie: Co obsahuje a proč je důležitá?
Piráti námitku podpořili
Proti námitce hlasovali všichni čeští europoslanci kromě trojice zástupců České pirátské strany. Podle jejich prohlášení se proti aktu vymezili, protože zahrnuje zemní plyn.
„Hlasovali jsme pro námitku, protože jsme chtěli, aby Komise přepracovala delegovaný akt. Ten totiž neodpovídá aktuální bezpečností a energetické situaci. Nechceme, aby se na fosilní plyn pohlíželo jako na udržitelný zdroj energie (…) V rámci námitky se nedalo zvlášť hlasovat o jádru, které má v českém energetickém mixu své místo,“ okomentoval hlasování na twitteru pirátský europoslanec Mikuláš Peksa (Zelení/ESA).
A co členské státy?
Vzhledem k tomu, že se jedná o delegovaný akt, který nepodléhá klasické legislativní proceduře, stejně jako europoslanci ho mohou „jen“ odmítnout i členské státy. Proti by se jich do 11. července muselo vyslovit 20, jinak akt začne od příštího roku platit.
Zatímco ani mezi členskými státy většina proti aktu není, některé země, které se zelenou nálepkou pro jádro a plyn nesouhlasí, plánují další kroky.
Například Rakousko oznámilo, že zařazení jádra a plynu do taxonomie napadne u soudu. To se týká i Lucemburska, které se nechalo slyšet, že žalobu svého evropského kolegy podpoří.
„Na tento případ jsme se již v posledních týdnech a měsících intenzivně připravovali a žalobu podáme ve stanovené lhůtě,“ uvedla v prohlášení ministryně pro klima Leonore Gewesslerová. Ta označila zelenou nálepku pro plyn a jádro za „greenwashing“ a zdůraznila, že neodpovídá ambicím Green Dealu.
„Státy se teď začnou obracet na soud. Takže pokud někdo říká, že taxonomie dává podnikatelskému prostředí právní jistotu, tak pravý opak je pravdou, budeme čelit několika letům nejistoty,“ dodal k výsledku hlasování nizozemský europoslanec a zpravodaj nařízení k taxonomii Bas Eickhout z frakce Zelených, která o schválení námitky usilovala.
The Capitals: Pokud Německo zastaví vývoz plynu, Česko s Rakouskem zachrání jen solidarita
Tento článek vznikl s podporou kanceláře europoslance Mikuláše Peksy (skupina Zelení / Evropská svobodná aliance v Evropském parlamentu). Všechny výstupy realizované v rámci této spolupráce jsou dostupné pod tímto odkazem. Podmínky spolupráce jsou uvedeny zde.