Světová zdravotnická organizace velebí svou globální konferenci o tabáku v Panamě, která by mohla pomoct snížit dopady pěstování této plodiny na životní prostředí. V pozadí ale zároveň hoří spory o tom, jakou cestou se má ubírat regulace nikotinových výrobků.
Přestože se v posledních letech celosvětový počet kuřáků snižuje, neděje se tak dost rychle. Kouření stále ročně zabije více než osm milionů lidí, a 15 procent z nich jsou nekuřáci. Na pozoru by se měli mít hlavně Evropané, Světová zdravotnická organizace (WHO) totiž předpovídá, že právě Evropa do roku 2030 nahradí jihovýchodní Asii na pozici regionu s nejvyšší mírou spotřeby tabáku na osobu. Kontinent „táhnou dolů“ hlavně země jako Francie, Bulharsko a Řecko. Je tak v evropském zájmu, aby se něco změnilo.
Tempo v celosvětové regulaci tabáku udává tzv. Rámcová úmluva WHO o kontrole tabáku (FCTC), která se na začátku února (5.–10.) poprvé od roku 2018 projednávala na velké „off-linové“ konferenci COP10 v Panamě. Šestidenní událost, kde se sešli důležití hráči z celého světa, přinesla několik novinek, převážně ve formě doporučení.
Jedno rozhodnutí vyzývá „smluvní strany“, kterých je celkem 183 a jedná se převážně o státy, aby více myslely na enviromentální dopady pěstování, výroby, spotřeby a likvidace odpadu z tabákových výrobků. Na světě se kvůli pěstování tabáku každoročně vykácí přibližně 200 000 hektarů lesa, problém jsou také toxické nedopalky obsahující plasty, kterých se každoročně vyhodí 4,5 bilionu.
„Na COP10 bylo přijato další důležité rozhodnutí o zpřísnění pokynů týkajících se přeshraniční reklamy, propagace a sponzoringu tabákových výrobků a zobrazování tabáku v zábavních médiích. (…) Další rozhodnutí přijatá na COP10 se týkala podpory lidských práv prostřednictvím Úmluvy a také posílení investičního fondu WHO FCTC,“ shrnuje výsledky konference Světová zdravotnická organizace.
Veřejný nepřítel č. 1
Téměř všechny body konference se nějakým způsobem týkaly tabákového průmyslu, přesněji řečeno omezení jeho vlivu. České ministerstvo zdravotnictví (MZ) přivítalo přijetí tzv. Panamské deklarace, která upozorňuje na „zásadní a nesmiřitelný rozpor mezi zájmy tabákového průmyslu a zájmy veřejného zdraví“.
„MZ rovněž oceňuje a podporuje přijetí rozhodnutí, v němž se smluvní strany zavázaly posílit opatření, která posilují odpovědnost tabákového průmyslu,“ řekl za ministerstvo ředitel odboru komunikace Ondřej Jakob.
Za tímto účelem vznikla expertní skupina, která připraví doporučení, jak lépe zajistit trestní a občanskoprávní odpovědnost tabákových výrobců. Ti, kterým tabák způsobil nějaké škody, by se tak měli snadněji dočkat nápravy.
V tomto kontextu platí, že WHO se na průmysl dívá jako na „veřejného nepřítele číslo 1“. Obavy z možného ovlivnění vyjednávání ze strany tabákových firem stály podle českého ministerstva pravděpodobně také za rozhodnutím, že se Panamská deklarace dojednala „za zavřenými dveřmi“. To však způsobilo problémy i pro novináře, kteří neměli a stále nemají přístup k oficiálním dokumentům.
„Tabákový průmysl je legitimní obor podnikání. S regulátory máme společné cíle: každý by měl být náležitě informován o možných zdravotních rizicích a nezletilí by neměli kouřit ani jinak užívat nikotin. Vhodná a přiměřená regulace tabákového průmyslu je proto nezbytná a správná,“ reagoval Jiří Sochor, manažer vnějších vztahů a komunikace společnosti JT International, která má pod sebou značky jako Camel, Winston nebo Ploom X.
„Pokud by se tabákové firmy diskuse o regulaci neměly účastnit, hrozí riziko, že přijaté regulace nebudou fungovat. Takové politiky mohou vést k nezamýšleným důsledkům, zejména k rozvoji zcela neregulovaného černého trhu, který kvalitativní a jiné požadavky na výrobky zcela ignoruje,“ dodal Sochor.
Mezi řádky
Důležitý kontext konference ale zůstal mimo oficiální tiskové zprávy a dal by se popsat jako „souboj narativů“, ve kterém na sebe naráží různé představy o tom, jak co nejefektivněji snižovat dopady kouření. Svět se totiž neshodne na tom, jakou roli by v tomto ohledu měly hrát tzv. nové tabákové výrobky, kam patří elektronické cigarety, zahřívaný tabák či další inovativní způsoby podávání nikotinu.
Na jedné straně stojí zastánci co nejširší prohibice, podle kterých přináší alternativní výrobky více rizik než pozitiv a ohrožují i skupiny lidí, které by jinak nekouřily. Sem patří jak sama Světová zdravotnická organizace a některé státy jako Brazílie nebo Austrálie, kde jsou elektronické cigarety ilegální, tak různé neziskové organizace upozorňující nejen na rizika pro děti a mladé lidi.
Na straně druhé stojí propagátoři tzv. politiky snižování rizik, anglicky harm reduction, kteří jsou přesvědčení o tom, že alternativy sehrávají díky své nižší škodlivosti a užitečnosti při odvykání důležitou úlohu ve snižování celkových negativních dopadů na veřejné zdraví. Zakazovat e-cigarety nebo jiné novinky je tak podle nich kontraproduktivní, naopak by se měly regulačně zvýhodnit na úkor cigaret.
Zatímco stoupenci harm reduction upozorňují na to, že argumenty odpůrců vapování a dalších alternativ „stojí na vodě“ kvůli nekvalitním nebo zavádějícím výzkumům, fanoušci prohibice zase varují před tím, že politika snižování rizik „jde na ruku“ průmyslu, který se postupně přeorientoval na nové výrobky a je tedy v jeho zájmu je regulačně zvýhodňovat.
Bez posunu
Konference v Panamě nabízela šanci, jak tento dlouhodobý spor rozseknout. „Na jednání ze strany většiny smluvních stran jasně zazněl apel na potřebu posílení regulace nových nikotinových a tabákových výrobků, a to především v kontextu jejich užívání dětmi a mladistvými,“ napsal za rezort zdravotnictví Ondřej Jakob.
U těchto apelů však zůstalo a nepříjemná diskuse se pouze odložila na konferenci COP11. S tímto výsledkem české ministerstvo spokojené není.
„Ministerstvo zdravotnictví by uvítalo především větší orientaci na problematiku nových tabákových a nikotinových výrobků, které s obrovskou rychlostí zaplavují legální trhy a kde je z dlouhodobého hlediska třeba tyto výrobky podrobit skutečně detailnímu vědeckému zkoumání. Na základě skutečně ověřených vědeckých faktů pak lze formulovat podmínky regulace těchto produktů s ohledem na jejich skutečná zdravotní rizika,“ uvedl Jakob.
Postoj ministerstva považuje za rozumný epidemioložka Eva Králíková, která vede Centrum pro závislé na tabáku 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice.
„Je jistě zklamáním, že bylo opět odsunuto jednání o různých formách nikotinu na trhu, respektive o harm reduction, ačkoli to bylo na programu již COP9. Ale chápu to – WHO je součástí OSN a jednání COP se vždy účastní řada stálých zástupců OSN daných zemí. Ti většinou nejsou lékaři ani jiní zdravotníci,“ připomněla Králíková.
Odborná literatura o různých nikotinových výrobcích podle ní navíc zahrnuje v řadě případů zkreslené závěry a „dá práci se v tom vyznat i těm, co se tím zabývají“. „Je to téma, které komunitu kontroly tabáku bohužel rozděluje, z čehož musí mít největší radost tabákový průmysl,“ upozornila přední česká odbornice na odvykání od tabáku.
Důsledky pro Evropu
Konference COP10 přišla v době, kdy Evropská unie připravuje reformu své vlastní tabákové regulace, od nových celosvětových pravidel se tak mohla odrazit. Absence jasné dohody však znamená, že minimálně v oblasti nových tabákových výrobků si zatím bude muset poradit sama.
I kvůli kontroverznosti tohoto tématu je čím dál jasnější, že s návrhy nové regulace bude muset přijít až nová Evropská komise, která vznikne po červnových volbách do Evropského parlamentu. Podle webu Euractiv.com tento scénář potvrzuje i mluvčí současné Komise Stefan de Keersmaecker.
Někteří kritici včetně novináře webu EU Reporter Nicka Powella však upozorňují na to, že Generální ředitelství Evropské komise pro zdraví a bezpečnost potravin (DG SANTE) následuje prohibiční postoj Světové zdravotnické organizace tak „oddaně“, že bude tento přístup prosazovat i v následujících letech nehledě na nové politické vedení instituce.
Komise však může nová pravidla pouze navrhovat, souhlasit s nimi musí jak vlády členských států, tak Evropský parlament.