Poměrně rychlá shoda. Tak by se dal zjednodušeně popsat první den summitu Evropské rady, a to navzdory očekáváním. Ta předjímala, že diskusi lídrů může zkomplikovat například otázka jaderné energie. Jednání se ale nakonec obešlo bez výrazných komplikací a průtahů.
Na programu toho měli lídři tentokrát poměrně hodně – závěry se krátce věnují energetice, migraci, dohodě Srbska s Kosovem, dohodě s Velkou Británií na úpravě Severoirského protokolu či dárcovské konferenci pro Sýrii a Turecko zasažené zemětřesením.
„Musím říct, že včerejší Evropská rada byla ve znamení velmi silné jednoty,“ řekl dnes při příjezdu na jednání premiér Petr Fiala (ODS).
Stěžejní pro Česko byly diskuse k podpoře Ukrajiny, evropské konkurenceschopnosti a prohlubování vnitřního trhu.
První bodem na agendě hlav států a vlád evropské sedmadvacítky byla podpora Ukrajiny. Před samotným jednáním se k lídrům připojil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ten vyzval k dalším sankcím proti Rusku a zrychlení dodávek vojenského materiálu. Zpoždění v podpoře ze strany EU mohou podle něj vést k prodloužení války.
Lídři v závěrech Ukrajině slíbili pokračování politické, ekonomické, vojenské, finanční a humanitární podpory „tak dlouho, dokud to bude třeba“. Pokračování unijní pomoci je klíčové podle předsedkyně Evropského parlamentu Roberty Metsoly, která s lídry diskutovala před Zelenského projevem. „Musíme se vyhnout jakémukoliv náznaku polevení (v pomoci),“ řekla.
Premiéři a prezidenti uvítali shodu ministrů zahraničí z pondělí 20. března o dodávce milionu kusů dělostřelecké munice Ukrajině, a to během 12 měsíců. Na dodávky by měla EU vynaložit dvě miliardy eur. Řeč byla také o tom, jak munici společně nakupovat a posílit její výrobu v Evropě. Podle informací EURACTIV.cz lídři řešili, zda nakupovat i od třetích zemí. Některé členské země jsou totiž přesvědčeny, že evropská produkce nebude stačit. Konkrétní stanovisko ale v tomto ohledu summit nepřinesl.
„Bavili jsme se i o tom, že se připravuje další sankční balíček,“ dodal Fiala.
Konkurenceschopnost a trh
V brzkých večerních hodinách se vedoucí představitelé sedmadvacítky přesunuli k ekonomickým tématům. Fiala, který do Bruselu odjížděl s cílem prosadit další liberalizaci vnitřního trhu, je s výsledkem jednání spokojen.
„V závěrech je silné přihlášení se k jednotnému trhu. To je věc, na které naší zemi záleželo,“ ocenil.
Začíná summit unijních lídrů. Dojde opět na jaderné slovíčkaření?
Závěry summitu konkrétně podpořily snahu o posílení jednotného trhu a další odstraňování překážek. Lídři v nich také vyzvali k „účinnému prosazování pravidel jednotného trhu“, aby se dále sbližovaly právní předpisy napříč odvětvími.
Otázka jednotného trhu se řešila i s ohledem na jeho 30leté výročí, při kterém Evropská komise zveřejnila plány, jak společný trh ještě více posílit.Co se týče evropské konkurenceschopnosti a evropské výroby, podle lídrů má EU snížit byrokracii a usnadnit povolovací procesy, pokud jde o zelené a digitální projekty. Lídři tak de facto vyjádřili podporu návrhům Evropské komise z minulého týdne, kterými exekutiva reagovala na americký protiinflační zákon a rostoucí konkurenci Číny v této oblasti.
EU je nezdravě závislá na surovinách z Číny nebo Konga. Teď to chce napravit
Na některých detailech návrhů se ale neshodují. Investice, které by měly pomoci Evropské unii posílit výrobu zelených a digitálních technologií v rámci jejích hranic, by podle dosavadních nápadů mohl přinést speciální fond suverenity. Právě na jeho zřízení se unijní země zatím neshodnou a plán Evropské komise přijít s návrhem fondu pouze „vzali na vědomí“. Stejně tak se k němu vyjádřili na minulém mimořádném summitu, který se konal v únoru.
Shoda není ani na přístupu k jádru. Akt o klimaticky neutrálním průmyslu, který je součástí návrhů z pera Evropské komise k posílení evropské konkurenceschopnosti, počítá s plnou podporou pouze jaderných reaktorů čtvrté generace, které zatím neexistují. Starší technologie tak dosáhnou pouze na limitovanou podporu. Česká republika chce ale zajistit, jak uvedl Fiala, „že budou akceptovány nejenom malé modulární reaktory a reaktory čtvrté generace, ale i reaktory třetí generace“.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová nicméně na tiskové konferenci po čtvrtečním jednání potvrdila, že „pouze technologie považované za zcela čisté mají plný přístup k výhodám“.
Podle ní si plnou podporu zaslouží spíše technologie pro výrobu solárních panelů, větrných turbín či tepelných čerpadel, kterým se jádro nerovná.
Vyjádření některých politiků a odhady médií zveřejněné před zahájením summitu naznačovaly, že by summit mohla „unést“ právě diskuse o postavení jaderné energie. Vzhledem k tomu, že lídři stihli původně dvoudenní jednání s nabitou agendou dokončit už během čtvrtka, tyto obavy se nenaplnily.
Do závěrů se otázka jádra dle očekávání neotiskla. Premiér Fiala ale vnímá určitou změnu v přístupu ke spornému zdroji energie.
„I díky tlaku České republiky a dalších zemí vidím významný posun směrem k pochopení, že pokud chceme jako EU naplňovat klimatické cíle, tak musíme počítat i s jadernou energetikou,“ řekl.
Spalovací motory na okraj
Na okraj oficiálního programu pak podle serveru Politico běžely neformální diskuse o konci spalovacích motorů. Na legislativě se EU sice již dohodla, před jejím formálním potvrzením ale Německo ucuklo a nyní se s Evropskou komisí pře o to, zda má legislativa počítat se spalovacími motory i po roce 2035 za předpokladu, že se v nich budou používat syntetická paliva.
Německo se ale setkalo s odporem řady členských zemí, kterým se nelíbí kreativita, se kterou země automobilového průmyslu přistupuje k rozhodovacímu procesu.
Premiér Petr Fiala na dotaz novinářů potvrdil pouze to, že se o spalovacích motorech a normě Euro 7 „vedou diskuse“. Konkrétní parametry těchto diskusí ale nesdělil.
Na toto téma se při příležitosti bruselského summitu měli ráno bilaterálně sejít německý kancléř Olaf Scholz a francouzský prezident Emmanuel Macron.
Dnes v 9 ráno by se měl setkat Macron se Scholzem v Bruselu. Tématem jsou spalovací motory a jejich budoucnost po roce 2035.#EUCO
— Aneta Zachová (@AnetaZachova) March 24, 2023
Dnes lídři zasedají v rámci širšího Eurosummitu, řeč bude o návratu „předcovidových“ rozpočtových pravidel, stavu ekonomiky a situaci v bankovním sektoru.