Summit EU se kromě migrace zaměří i na obchodní politiku a vnější vztahy

Koncem týdne se v Bruselu setkají lídři členských zemí EU na pravidelném unijním summitu. Po sérii vypjatějších jednání z minulých měsíců je pravděpodobné, že nadcházející schůzka bude probíhat v poklidnějším duchu. Politici se však nevyhnou otázce migrace a ani možnosti aktivnějšího působení EU v zahraničí. Stěžejním cílem unijní osmadvacítky pro blížící se summit bude pokročit v jednáních o spolupráci se třetími zeměmi. Uzavřené dohody by měly pomoci zajistit bezpečnost, posílit schopnost čelit vnějším hrozbám a v neposlední řadě také předcházet migračním vlnám a zlepšit readmisní spolupráci. Dohoda o vytváření velkých registračních center (tzv. hotspotů) na africkém kontinentu se ale zatím zdá být ještě daleko. Zejména v případě Libye je nejdříve nutné vyjasnit tamní vnitropolitickou situaci. Smyslem hotspotů je urychlení identifikace migrantů přicházejících do Evropy a rozhodnutí o jejich nároku na azyl již registračním centru. V Evropě taková centra fungují například v Řecku, kde pomáhají zvládat příliv migrantů. Současným cílem EU je však zřízení hotspotů i mimo evropské území. Ke zřizování takovýchto center se v minulosti vyjádřil i český premiér Bohuslav Sobotka. Podle něj je zřizování hotspotů důležité zejména proto, abychom měli kontrolu nad tím, kdo do Evropy přichází. Kromě dohod je na programu také zajištění vnější hranice Unie, zejména efektivnější fungování Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž. Ta začala fungovat na počátku října a má zajistit efektivnější řešení problémů souvisejících s bezpečností a migrací. Česká republika myšlenku od počátku podporovala a na nadcházejícím summitu chce vnější bezpečnost EU zdůrazňovat jako jednu z prioritních oblastí. Kromě ochrany vnější hranice bude premiér Sobotka na jednání vyzdvihovat také obrannou a bezpečnostní spolupráci v rámci Unie. Mnohé členské země si také oddychnou, protože otázka mechanismu přerozdělování uprchlíků (tzv. kvót) by podle informací EurActivu na summitu zaznít neměla. Mechanismus v loňském roce schválila Rada EU na základě většinového hlasování, tedy i přes odpor některých členských států, mezi kterými byla Česká republika, Slovensko, Rumunsko a Maďarsko. Například Česká republika by na základě tohoto mechanismu měla do konce roku 2017 přijmout ze středomořských zemí 2 691 migrantů. Z celkového počtu 120 tisíc běženců, kteří mají být přesídleni do členských států EU, však bylo doposud přerozděleno jen několik set a neochota plnit dohodu je mezi státy čím dál větší.

EU tápe, zda má být v zahraničí aktivnější

Některé vlády osmadvacítky v minulých dnech přišly s návrhem rozšířit sankce EU vůči Sýrii a Rusku kvůli aktuální situaci v Aleppu. Důvodem je zejména pokračující bombardování města, ve kterém podle odhadů Organizace syrských ochránců lidských práv (SOHR) od září zemřelo na 440 civilistů včetně 80 dětí. Podle nejmenovaných diplomatických zdrojů si však unijní lídři musí nejdříve vyjasnit celkový postoj EU k angažování se v zahraničí. Až poté by mohla na řadu přijít diskuze ohledně rozšiřování sankcí včetně těch protiruských.

Na summitu vystoupí Theresa Mayová

Diskuze na čtvrteční a páteční Evropské radě se nevyhne ani aktuální otázce britského vystoupení z EU. Britská premiérka Theresa Mayová se summitu zúčastní a očekává se, že na něm navrhne další kroky ohledně tzv. brexitu. V jednáních se však stává čím dál tím citlivějším bodem otázka omezení volného pohybu osob, které by si chtěla vyjednat právě Británie. Přísnější podmínky pro cizince byly také jedním z hlavních témat britského referenda o vystoupení z EU a jedním z nejsilnějších argumentů zastánců brexitu. Vedle omezení volného pohybu osob na své území by si však Britové rádi zachovali výhody plynoucí z evropského vnitřního trhu. Podle informací EurActivu však ostatní členské státy nemohou tento požadavek akceptovat, jelikož dohoda vyjednaná s Británií či s jakýmkoli nečlenským státem EU by měla být tvrdší než podmínky, které mají unijní členové.

Jednání o CETA je nejisté

Velkým tématem čtvrtečního a pátečního jednání bude obchodní politika Unie. Podle původních plánů má být na programu zejména dohoda o volném obchodu s Kanadou (CETA), která má za cíl umožnit nové příležitosti například v oblastech zdravotnictví a farmacie nebo v těžebním průmyslu. Hlavním přínosem dohody je pak především odstranění celních bariér, což má přispět k vzájemné konkurenceschopnosti a v důsledku k nižším cenám pro spotřebitele. Dohodu však koncem minulého týdne odmítl belgický regionální parlament, který proti ní vznesl konkrétní výhrady. Lídři budou muset hledat řešení, avšak podle slov diplomatů z blízkosti jednání bude obtížné rychlý konsensus najít. Prostor se tak proto pravděpodobně otevře pro jednání o obchodní dohodě s Ukrajinou, kterou v minulosti odmítlo ratifikovat Nizozemsko.