Podle úřadu OSN bylo v pásmu při čekání na rozdělování humanitární pomoci zabito už více než 1000 Palestinců, podle svědků převážně v důsledku střelby izraelských sil. Šéfka unijní diplomacie
Kaja Kallas označila zabíjení civilistů za neospravedlnitelné a spolu s předsedkyní Evropské komise
Ursulou von der Leyen vyjádřily požadavek na rychlý a bezpečný přísun humanitární pomoci do pásma Gazy.
„Opětovně jsem mluvila s (izraelským ministrem zahraničí)
Gideonem Saarem, abych mu připomněla naši úmluvu o přísunu humanitární pomoci, a dala jsem jasně najevo, že izraelská armáda musí přestat zabíjet lidi u distribučních center (pomoci),“ napsala dnes Kallas na sociální síti
X.
Kallas 10. července uvedla, že Evropská unie dosáhla dohody s Izraelem ohledně zlepšení humanitární situace v Pásmu Gazy.
Na síti
X se k situaci v Pásmu Gazy vyjádřila i von der Leyen. „Civilisté nesmí být cíle, nikdy. Záběry z Gazy jsou neúnosné,“ napsala s tím, že EU žádá bezpečný a rychlý přísun humanitární pomoci a dodržování mezinárodního a humanitárního práva. „Civilisté v Gaze trpí již příliš dlouho. To musí okamžitě přestat. Izrael musí splnit své závazky,“ dodala.
Podobná slova zní i z Velké Británie. Britský ministr zahraničí
David Lammy stanici BBC řekl, že je situací v pásmu zděšen a znechucen.
„Cítím se stejně jako britská veřejnost: zděšen, znechucen,“ odpověděl ministr Lammy na otázku BBC, jaké má pocity při pohledu na záběry z Pásma Gazy. „Nejsou to slova, která obvykle používá ministr zahraničí, který se snaží být diplomatický. Ale když vidíte děti, které natahují ruku pro jídlo, a vidíte je zastřelené a zabité tak, jak jsme to viděli v posledních dnech, tak to Británie musí říct nahlas,“ dodal.
V pondělí Británie a další západní země vydaly
společné prohlášení, v němž vyzvaly k okamžitému zastavení války v Pásmu Gazy a kritizovaly současný způsob distribuce humanitární pomoci, který je podle nich „nebezpečný, podněcuje nestabilitu a zbavuje obyvatele Pásma Gazy lidské důstojnosti“. Výzvu podepsalo 28 zemí, Česká republika mezi nimi není.
Lipavský: Pro zásadní kroky EU vůči Izraeli není kvalifikovaná většina, poškodily by vzájemné vztahy
Izraelská armáda zasáhla jediný katolický kostel v Gaze
Ke kritice Izraele se připojil podle agentury AFP také římskokatolický kardinál
Pierbattista Pizzaballa z Latinského patriarchátu jeruzalémského. Humanitární situace v Pásmu Gazy je podle něj morálně nepřijatelná a neopodstatněná.
„Viděli jsme muže, kteří na přímém slunci celé hodiny čekali v naději, že dostanou obyčejné jídlo,“ řekl Pizzaballa na tiskové konferenci po návratu z Pásma Gazy. Církev a celé křesťanské společenství podle něj tyto lidi nikdy neopustí.
Minulý týden ve čtvrtek izraelská armáda zasáhla kostel Svaté rodiny, jediný katolický kostel v Pásmu Gazy, a zabila tři lidi. Později připustila, že kostel nedopatřením zasáhly úlomky střely vypálené jejími jednotkami. „Nejsme experti na vojenské operace. Možná to byl omyl, nevíme, protože když neustále všechno bombardujete…,“ ukončil podle serveru The Times of Israel kardinál větu pokrčením ramen.
Summit EU vyzval Izrael k okamžitému ukončení blokády Gazy
Při snaze získat jídlo zemřelo přes 1000 lidí
Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) uvádí, že ke 21. červenci registruje 1.054 lidí zabitých v Pásmu Gazy při snaze získat potravu. Na konci května zahájila v pásmu činnost Humanitární nadace pro Gazu (GHF), která má podporu Spojených států a Izraele a která měla nahradit dosavadní systém distribuce humanitární pomoci prováděný agenturami OSN a jinými mezinárodními organizacemi. V posledních týdnech jsou pravidelně hlášeny případy střelby či palby z granátometů u center GHF ze strany izraelských jednotek. OHCHR uvádí, že z více než tisíce zabitých 766 zemřelo v blízkosti distribučních center GHF a 288 u konvojů OSN a dalších humanitárních organizací.
Hladovění a vyčerpání se v Pásmu Gazy týká i lékařů a dalších zdravotníků, novinářů, humanitárních pracovníků, včetně zaměstnanců Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA). Dnes to podle agentury Reuters řekl šéf UNRWA
Philippe Lazzarini. Mnozí z nich podle něj při výkonu svého povolání v důsledku hladu a únavy omdlévají.
Dnešní izraelské údery na tábor Šáti u města Gaza zabily nejméně 13 lidí a více než 50 jich zranily, uvedl mluvčí civilní obrany
Mahmúd Basal. V uprchlickém táboře, v němž před nynější válkou žily desítky tisíc Palestinců, přežívají ve stanech a provizorních přístřešcích další tisíce lidí ze severu pásma vysídlených válkou. Podle Basala zahynuli dva lidé také ve městě Dajr Balah, do něhož v pondělí izraelská armáda poprvé od začátku války vstoupila v rámci rozšíření své pozemní vojenské operace.
Před vstupem do prvních čtvrtí Dajr Balahu vydala izraelská armáda výzvu obyvatelům k evakuaci. Podle odhadů Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) žilo v oblasti 50.000 až 80.000 lidí, včetně asi 30.000 nuceně vysídlených současnou válkou. Přibližně 88 procent území celého Pásma Gazy je podle OCHA vyznačeno izraelskou armádou jako zóny se zákazem vstupu nebo oblasti, na něž se vztahují příkazy k evakuaci, což vede ke koncentraci obyvatelstva na zbylém území.
V říjnu 2023 zahájil Izrael v Pásmu Gazy vojenskou ofenzivu v reakci na teroristický útok hnutí Hamás a jeho spojenců, při němž ozbrojenci na jihu Izraele zabili na 1200 lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí. Od začátku války bylo při izraelských útocích podle ministerstva zdravotnictví spravovaného Hamásem zabito nejméně 59.106 Palestinců, napsala agentura AFP s tím, že OSN tyto údaje považuje za spolehlivé.
