Speciální dotace z rozpočtu EU zaplatí obnovu území v regionech, kde se dosud těžilo uhlí. Výsledkem investice přesahující miliardu korun má být veřejnosti přístupné jezero Medard, místo pro novou průmyslovou zónu nebo datová základna pro práci s post-uhelnou krajinou.
Zhruba 20 miliard korun z evropských fondů zaplatí ve třech českých uhelných krajích vlajkové projekty, které mají nastartovat jejich velkou proměnu. Většina projektů prošla úspěšně hodnocením a může v následujících týdnech a měsících odstartovat.
Jak se Ústeckému kraji daří porcování evropských dotací z Fondu spravedlivé transformace? Podívejte se na rozhovor s radní Ústeckého kraje pro Fond spravedlivé transformace Ivou Dvořákovou (ODS) a expertkou z Centra pro dopravu a energetiku Zuzanou Vondrovou.
Uhelné regiony chtějí z EU peníze na svou proměnu i v dalším dotačním období. Zároveň je v tom současném tlačí čas, aby dostupné prostředky stihly vyčerpat. Kromě pokračování podpory tak usilují i o prodloužení termínů. Ministerstvo je ale ve výhledu čerpání optimistické.
Ze speciálního fondu EU zamíří do českých uhelných krajů zhruba 40 miliard korun. Podle analýzy rizik ale hrozí, že tuzemsko prostředky nestihne vyčerpat.
Peníze z transformačního fondu k úspěchu nestačí, klíčové je jejich transparentní rozdělení a efektivní využití. Jedině tak se ze strukturálně postižených regionů mohou stát prosperující oblasti lákající k životu a podnikání.
Přechod na zelenou ekonomiku se v Česku přímo týká bezmála 25 tisíc a nepřímo odhadem 100 tisíc lidí. Právě kvůli nim potřebují uhelné regiony systematické změny. Fond spravedlivé transformace zapadá do širší škály aktivit, které nyní v krajích probíhají.
Uhelné regiony mají projít zásadní proměnou. V nadcházejících letech by do nich mělo natéct necelých 43 miliard korun prostřednictvím fondu spravedlivé transformace. Do podmínek čerpání peněz se nejspíš promítne i válka na Ukrajině.
Do českých uhelných krajů brzy přitečou peníze z EU na tzv. spravedlivou transformaci. Tedy na to, aby zvládly odklon od uhlí. Kdo na peníze dosáhne? A co za ně bude moci v krajích vzniknout?
Důležitější než samotný termín konce uhlí v Česku je průběh tohoto odklonu. Měli bychom se zajímat o to, jak se ČR hodlá postavit k řešení socioekonomických dopadů v uhelných regionech, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz Zuzana Vondrová.
České uhelné regiony dodávají teplo a elektřinu do dalších koutů země. Místní lidé si zároveň nemohou dovolit platit účty za energie.
Navzdory existenci limitů těžby uhlí z 90. let zatím není v Česku jasné, kdy těžba a spalování skončí. Pomoci by v tom mohla po německé zkušenosti nově ustavená poradní uhelná komise. Své plány také vytváří kraj i města.
České uhelné regiony – Ústecký, Moravskoslezský a Karlovarský kraj – ekonomicky zaostávají za svými sousedy. Všímá si toho nejen česká vláda, ale i Evropská unie, a v budoucnu by se proto mohly oblasti těšit ze zvláštní finanční podpory.
Zásadními neznámými v tématu přechodu z uhlí na jiné zdroje není jestli, ale kdy, a jak cílů dosáhnout s ohledem na lidi v uhelných regionech. Polsko, Česko a Slovensko se potýkají s otázkou kdy, zatímco Polsko stále řeší jestli vůbec.
